Deklarace náboženské svobody, Atlanta 1939

Dobrovolnost v osobní i kolektivní oslavě Boha, v chodu institucí i jejich službě, je zásadní pro zdravé náboženství i pro duchovní rozvoj společnosti.

Žádný člověk ani vláda či instituce – náboženská nebo sekulární, společenská ani ekonomická – nemá právo diktovat, zda vůbec a jak má člověk Boha uctívat.

Sjednocení před 113 lety

Projeveno bylo dále přání, aby byly ujasněny povinnosti, které má každá jednotlivá skupina ku sjednocení.
Br. Čapek pravil: Neváže nás nic, nežli láska Kristova. Neuznáváme zákonů anebo věroučných článků, které by se jednotlivým skupinám vnucovaly.

Postoj mikulovských křtěnců k výtvarnému umění

Postoj mikulovských křtěnců k výtvarnému umění je poznamenán napětím mezi kriticky-racionálně-spiritualistickými a pozitivně-biblickými tendencemi: na jedné straně je formulován racionální koncept duchovní úcty k Bohu, který zjevně ponechává prostor pro estetické oceňování výtvarných zobrazení v profánní oblasti, na druhé straně je obrazů prostý kult realizován skrze starozákonně-rituální obrazoborectví a odejmutí moci modlářským obrazům jejich materiálním zničením. Toto napětí se…

Vzájemné přínosy českomoravské a exulantské větve českého baptistického hnutí

České baptistické hnutí na území Československa i na teritoriu Polska a Ukrajiny má svůj počátek téměř ve stejné době – v druhé polovině 19. století. Ačkoliv rozmach každé z větví českého baptismu měl svůj vlastní historický vývoj – podmíněný odlišnými politickými, kulturními a náboženskými souvislostmi – nešlo o procesy navzájem izolované. Kontakty mezi oběma větvemi probíhaly již od samého…

O novokřtěncích

BRATŘÍM NABLÍZKU Kašpar Schwenckfeld (1489-1561), slezský šlechtic, který nabyl značného vzdělání čtenářským studiem německých mystiků, spisů Erasmových a jiných humanistů, byl záhy získán Lutherem a soustředil se na průzkum bible. Od roku 1521 jako stoupenec reformace vzal na sebe úkol laického kazatele evangelia. Jeho první rozhovory s Lutherem se roku 1525 týkaly večeře Páně, a to jak ve…

Proč také baptisté

V řadě ekumenických článků, které mají pomoci překonat toleranční lhostejnost mezi církvemi, máme se všichni pokusit zodpovědět dvě otázky: Proč naše církev u nás vznikla – a proč ještě trvá. Jsme všichni přesvědčeni, že církev tu na naší zemi nevznikla žádnou lidskou vůlí, ale že si ji Pán vyvolal. Tak tomu je ovšem s církví Kristovou, jejíž údové…

O Bratrské jednotě baptistů v roce 1976

Baptisté jsou protestantskou církví, ke které se v přítomné době hlásí ve světe téměř 33 miliónů osob. S dětmi a přáteli tvoří těleso čítající přes 66 miliónů lidí. V Evropě jsou baptisté nejvíce rozšířeni v severských státech, v anglosaských zemích a v Sovětském svazu.V Československu jsou baptisté malou protestantskou církví. Mají tu jen 27 samostatných sborů, avšak více…

O baptistech, jejich kořenech, zásadách a důrazech

O baptistech, jejich kořenech, zásadách a důrazech zkáceně podle eseje Jarolda K. Zemana: Baptist Roots and Identity. (Jarold K. Zeman se narodil v Československu, studoval v Praze evangelickou teologii a po roce 1948 odešel do Kanady. Ač původem český evangelík stal se z něj baptista a uznávaný profesor církevní historie známý po celém světě. Zemřel…

Radikální reformace na prahu 3. tisíciletí – z pohledu historického

Přednáška Petra Hlaváčka, ředitele Vyšší odborné školy sociální a teologické (VOŠSaT) v Olomouci  Axiom 1 – Jako baptisté spatřujeme svoje specifické duchovní kořeny v radikální reformaci 16. století  obecněji můžeme místo „baptismu“ hovořit o „církvi věřících“, “svobodné církvi”, nebo “alternativním evangelictví”  radikální reformaci vnímáme jako mimořádně autentickou odpověď na výzvu Kristova evangelia v epoše nastupujícího novověku  tento axiom…