Blbá nálada, covid-19 a zázračná vakcína

Sestry a bratři, jaro je tady a virus taky, pořád ještě, navzdory tomu, že už jsme z toho docela otrávení. Otrávenost lidu z panujících poměrů není ostatně nic neobvyklého.

Prezident Havel kdysi takové společenské ovzduší nazval přiléhavě „blbou náladou“. Objevuje se obvykle, když mají lidé pocit, že si mocní upravují pravidla podle toho, jak sami potřebují, že je těžké najít někde zastání a že není nikdo, kdo by skutečně chtěl a měl na to akutní problémy řešit.

Ruku v ruce s otráveností přichází také obecné ochabnutí vzájemné důvěry a sounáležitosti. Každý se potom snaží poradit si nějak sám, třeba i na úkor druhých, a na ty, kteří si sami neporadí, se nebere moc ohled.

Právě to se stalo za časů proroka Jeremjáše a dopadlo to neslavně. Judský národ vinou pletich svých předáků a sebestřednosti lidí ztratil to nejcennější, co měl, samostatnost a s ní i budoucnost.

„Můžete si za to sami,“ hlásá disident Jeremjáš a lidé to slyšeli neradi, „můžete si za to sami, protože jste se vykašlali na smlouvu s Hospodinem!“

Tu smlouvu Bůh s Izraelity uzavřel poté, co je zachránil z otročení v Egyptě. „Když budete žít, jak vám říkám,“ stálo v ní, „když si budete jeden druhého vážit, nebudete si lhát, závidět si a vzájemně se podvádět, když nebudete hledat povyražení nebo záchranu u falešných model, pak budete národem „jedna báseň“. V opačném případě to s vámi ale špatně dopadne.“ A tak se také stalo. Přišla krize a po ní kolaps.

„Můžete si za to sami,“ volá Jeremjáš, ale u neradostného konstatování nekončí. Jeho další slova jsou čtením pro dnešní neděli (Jeremjáš 31,31-34). Prorok začíná větou „Hle, přicházejí dny“.

Bude řeč o budoucnosti a to znamená, že není všemu konec, že není třeba propadat se do beznaděje a házet flintu do žita. Bůh totiž rozhodně nemá radost z toho, když se ocitneme v krizi.

Naopak, přichází s nabídkou, jak z ní ven. Přichází s vakcínou, na níž jsou krátké nejen všechny falešné modly, ale i všechny naše sobecké pohnutky. Injekce přímo do srdce, které, podle tehdejších představ, je sídlem paměti a schopnosti porozumět, sídlem vůle a rozhodování.

Jakmile si člověk, a nebo rovnou celý národ, nechá oočkovat srdce důvěrou, poctivostí a solidaritou, věci se začnou rychle měnit pozitivním směrem, světlo na konci tunelu je najednou blíž, než jsme kdy doufali.

Možná Jeremjáš mluví i do naší situace. Možná nám chce nenápadně sdělit, že „blbá nálada“ z pandemie není na místě.

Možná nám chce zprostředkovat onu zázračnou vakcínu, po níž už srdce neztvrdne a nezkamení, po níž najednou lépe vnímáme lidi kolem nás – ty, kteří lapají po dechu na jipkách, ty, kteří se je obětavě snaží udržet při životě, ty, kdo museli jednou provždy zavřít krám, ty, kdo nevědí, co dřív a kam se dát…

Přejme si, sestry a bratři, aby i v naší společnosti rostl počet těch s oočkovanými srdci. Budou všichni určitě potřeba i po výjezdu z covidového tunelu.

Sestry a bratři, myslím na vás, modlím se za vás. Užívejte si jaro a snad brzy na shledanou.

Petr Červinský

kazatel baptistického sboru Petra Chelčického v Lovosicích

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů