Svědectví: 116. Psát či nepsat paměti
Svědectví: Zajímalo by mě, proč někteří lidé píšou memoáry a někteří ne. Nedávno jsem zvažoval možnost napsat své paměti.
Svědectví: Zajímalo by mě, proč někteří lidé píšou memoáry a někteří ne. Nedávno jsem zvažoval možnost napsat své paměti.
Svědectví: Lidé, kteří se narodili a vyrostli v baptistickém způsobu uctívání, se mohou tolik naučit ze zkušenosti s jinými tradicemi. Především to, že se učíme uctívat mimo svou vlastní komfortní zónu, nám pomáhá uvědomit si, že náš způsob není jediný.
Svědectví: Naší základní odpovědností je vidět, skutečně vidět ty, kdo mají zlomené srdce, pohlédnout na ně v lásce a nabídnout požehnání.
Svědectví: Barabáši! Ach, Barabáši! Co se s tebou stalo po propuštění z vězení? Stal ses celebritou mezi náboženskými vůdci, kteří povzbuzovali dav, aby volal po tvém propuštění? Poděkoval jsi Ježíši za jeho oběť? Pokračoval jsi ve svém vražedném, zlodějském a vzbouřeneckém jednání? Uvěřil jsi, že jsi vyvolený?
Svědectví: našem světě zuří konflikty, a to nejen mezi zastánci různých náboženství, ale i mezi konfliktními skupinami uvnitř těchto náboženství. V některých případech se současní vyznavači náboženství navzájem nepronásledují, ale navzájem se odstřelují.
Svědectví: Mé mladší já na to nikdy nepomyslelo. Mé starší já na to myslí pravidelně.
Svědectví: Byl to syn kazatele. Byl vedoucí chválící skupinky. Téměř Boží muž. Znala jsem ho už léta. Léta jsem znala jeho rodinu. A přesto se mě dotýkal způsobem, který bych svému tátovi nikdy nedovolila, dotýkal se míst, kam by neměly putovat ničí ruce kromě mého neexistujícího manžela.
Svědectví: Jediné křesťanství, které dnešní svět kdy poznal, je křesťanství institucionalizované. Ale nebylo tomu tak vždy.
Svědectví: Dáváte si novoroční předsevzetí? Už jste je porušili? Přidejte se do klubu.
Svědectví: Při zahájení oslav 40. výročí založení organizace Baptist Women in Ministry vyznáváme, že naše historie je plná putování po poušti. Byla to náročná cesta, ale na cestě je čekala i překvapení: naděje ve společenství, rostoucí počet žen ordinovaných a sloužících ve služebních pozicích, stipendia a programy, které pomáhají ženám učit se a prospívat.
Svědectví: Matka rukojmího vypráví o strastiplném utrpení posledních 100 dní v Gaze. Goldbergová je příbuznou pouze jednoho ze 136 rukojmích. Kromě rukojmích, kteří potřebují modlitbu, prožívají tisíce jejich blízkých pomalu se rozvíjející trauma a někdy se cítí beznadějně. I když budou jejich blízcí propuštěni, jejich životy už nikdy nebudou stejné.
Svědectví: Předsevzetí, která si dáváme, mají často kořeny v soutěživosti a držení kroku s ostatními. Naučme se vážit si toho, co máte, a rozpoznávat drobná životní požehnání a úspěchy.
Svědectví: Jurij Sipko, bývalý předseda Svazu evangelikálních křesťanů – baptistů v Rusku, v srpnu uprchl ze své vlasti, když se ho úřady pokusily zatknout za veřejné modlitby za mír na Ukrajině. O jeho statečném postoji ve veřejné modlitbě za Ukrajinu podrobněji v článku.
Svědectví: Většina teologů a kazatelů se zaměřuje na spasení jako vysvobození, na mocné Boží činy, které nás vysvobozují z otroctví, útlaku, hladu, pandemií, hříchu a smrti. Exodus, návrat z vyhnanství, kříž, velké dramatické zázraky toho či onoho druhu. Spása ve Starém zákoně souvisela také s úrodou, stády a dětmi, s každodenním Božím zaopatřením, které nám pomáhá prospívat. Každodenní dar života, drobná každodenní uzdravení, narození dítěte, jídlo, které jíme, láska rodiny a přátel, obyčejné, ale ne všední způsoby, kterými Bůh udržuje náš život a přináší dobro, radost a pohodu: šalom.
Svědectví: Smrt není něco, co bychom mohli nacvičit. Většina z nás by žila jinak, kdybychom věděli, že nám zbývá jen krátký čas. Mnohým z nás zbývá méně času, než si myslíme.
Svědectví: O víkendu zemřela moje švagrová Faye po dlouhé a vysilující chronické nemoci. Proč Bůh dopustil, aby tak trpěla? Nečiním Boha zodpovědným za utrpení a věřím, že Bůh je s námi v našem utrpení a s námi v našem umírání.
Svědectví: Jak se máme cítit při pohledu na smrt, která nás obklopuje? Když vidíme smrt a máme v očích slzy, Bůh nás zve, abychom poznali Boží smutek a naději. Každá smrt nás vyzývá k hlubšímu životu.
Zprávy: Příběh opravdového hrdiny, který se obětoval pro svoji rodinu. Přečtěte si Šlomův příběh.
Svědectví: Velká většina kazatelů v důchodu se již nehlásí k tradiční teologii (historické, věroučné, ortodoxní). Hlavním vysvětlením, proč respondenti ztratili tradiční víru a opustili církev, je však to, že jako duchovní v důchodu k tomu nyní mají teologickou a církevní svobodu.
Zneužívání: “Takhle zmizíme?” Strachem nasycené příběhy o vytržení mohou u některých lidí vyvolat celoživotní paniku, paranoiu a úzkost.
Svědectví: Přechod od přesvědčení, se kterými jsem byl vychována, k přesvědčením, které zastávám nyní, mi zabral více než deset let. Z konzervativního evangelikála se nestanete přes noc progresivním člověkem víry.
Svědectví: Lze znepokojivý obraz pomstychtivého Boha sladit s Ježíšovou vírou ve všechny milujícího, milosrdného a všeodpouštějícího Boha? Odpověď byla ohromně jasná. Nelze. Ježíšův kříž nám říká, že Bůh je ukřižovaný Bůh. Ačkoli Bůh neodstraňuje naše utrpení, vstupuje do naší bolesti a sdílí ji s námi.
Svědectví: Bibli neuctívám. Mnoho křesťanů, nebo bych mohl říci “většina” křesťanů, zastává názor, že Bible je “Slovo Boží”. Dovolte mi říci předem, že Bible není Slovo Boží.
Teologie: Slyšeli jste někdy o Chucku Templetonovi? Byl srpen 1949 a Billy Graham nikdy nebyl tak sklíčený. Dvanáct let poté, co se “oddal kázání” na golfovém hřišti na Floridě, se evangelista potýkal s pochybnostmi… Proto Billymu Grahamovi nezbývalo než položit Bibli na pařez a přísahat Bohu, že bude kázat neomylnou Bibli, dokud bude žít. Všichni to od něj očekávali; ba co víc, zdálo se, že to očekává i Bůh. Bůh chce, aby jeho kazatelé věřili Bibli, i když to zní zle nebo šíleně. Kdyby se v té dobré knize vyskytl jediný rozpor nebo chyba, tvrdili evangelikálové, byl by to bezcenný brak. Proč byl Templeton rozčarován evangelikálním křesťanstvím a jeho liberální alternativou?
Svědectví: Jako člověk, který většinu svého dospělého života pochyboval, bych rád stručně shrnul šest lekcí, které jsem se naučil o náboženských pochybnostech. Pochybnostem se nelze vyhnout. Každá významná postava v Bibli se potýkala s pochybnostmi – včetně Abraháma, Sáry, Mojžíše, Davida, Jeremiáše, Tomáše a Petra.
Svědectví: Opakem víry nejsou pochybnosti. Opakem víry je jistota. Otázky, pochybnosti a zmatenost jsou normou víry, nikoli známkou toho, že vám chybí.
Svědectví: Jako kazatel se snažím nebrat si osobně, když přestanete chodit do sboru. Průměrný “pravidelný” návštěvník našeho sboru je přítomen asi dvakrát měsíčně. Je to jiný svět, než ve kterém jsem vyrůstal já, kdy pravidelní návštěvníci sboru vynechali možná dvě nebo tři neděle za rok – kvůli dovolené a nemoci.
Svědectví: Ve svých dvaceti letech jsem už nedokázal věřit v doslovnou Bibli, což mi v SBC přineslo spoustu problémů. Ztratil jsem víru v evangelikální církev.