Co s penězi z restitucí?
Čeští baptisté odmítli přijmout celkem 227 milionů korun od státu v rámci církevních restitucí. Rozhodli se zůstat věrni své zásadě odluky církve od státu. Odpadly jim tak starosti, co s penězi z restitucí.
Ostatní církve, které církevní restituce přijaly, mají s penězi z restitucí různé záměry a plány. Zřizují sociální a diakonická zařízení, dotují svůj provoz. Většina z nich dostává z restitucí částky, které nejsou nijak závratné. Proto jsou spíše přilepšením než zajištěním pro věky budoucí.
Peníze z restitucí do stavebnictví
Katolická církev se chystá napumpovat své miliardy korun z církevních restitucí do fondu s nemovitostmi.
Špičky katolické církve letos na podzim začaly chystat novou strategii, jak naložit s miliardami korun plynoucími z církevních restitucí.
Seznam Zprávy zjistily, že pracovní skupina biskupského sboru zatím favorizuje developera Luďka Sekyru.
Seznam Zprávy již informovaly, že Česká biskupská konference (ČBK) chce postupně nalít zhruba 10,5 miliardy korun do nemovitostního podfondu NEKAF. Jelikož v roce 2043 přestane církev od státu dostávat peníze, biskupové do té doby potřebují vytvořit soběstačný finanční systém.
Kdo bude fond z spravovat?
Podle Seznam Zprávy pracovní komisi ČBK nejvíce přesvědčila developerská skupina Sekyra Group finančníka a vlivného miliardáře Luďka Sekyry. Na druhém místě se umístila banka Raiffeisenbank.
Výsledky tohoto řízení, které proběhlo na konci listopadu, má ve druhé polovině tohoto týdne projednat poradní skupina ČBK. Pak by návrh probrala etická komise a finální rozhodnutí by biskupové měli učinit ve druhé polovině ledna.
Materiály, o kterých již Seznam Zprávy informovaly, předestřely, že církev učiní do NEKAF následující vklady: v roce 2021 půjde o 200 milionů korun, v roce 2022 o 300 milionů korun, v letech 2023 až 2043 o půl miliardy každoročně.
Dohromady by tedy do podfondu NEKAF mělo do roku 2043 dorazit 10,5 miliardy korun. S tím, že dle vyjádření ČBK se ale tato cifra ještě může měnit, neboť v této chvíli prý jde o úvahu.
Sekyra se katolické představitele snažil přesvědčit, že namísto diecézních excesů v podobě nejistých investic do kampeličky Artesa (spojovaná se stíhaným a v Londýně dlícím podnikatelem Františkem Savovem) a kolabující skupiny Arca Capital on nabízí pro restituční peníze bezpečný přístav, který by po roce 2043 generoval katolické církvi dostatek peněz na její chod. Plánuje výstavbu nových městských částí na Smíchově a Žižkově, byty staví v Modřanech a Karlíně, kde mají vyrůst i velké kancelářské budovy. To všechno jsou projekty, které by Sekyra mohl stavět za přispění církve.
Celý investiční projekt mezi katolickou církví a Sekyra Group podle Seznam Zprávy ale nakonec u biskupů může smést obava, jak by spolupráce se Sekyrou vypadala navenek, říkají Seznam Zprávy. Už nyní je církev u části veřejnosti pod palbou za restituce (některým připadá jejich výše a rozsah nepřiměřený), teď by kritika mohla ještě zesílit, kdyby se o správu církevních peněz staral muž s pestrou podnikatelskou minulostí a byznysovými vazbami na kontroverzní figury.
Developer Sekyra patří k předním hráčům pražské lobbistické scény, mezi jeho kontakty v první dekádě patřily takové persony jako Marek Dalík či Roman Janoušek. Dodnes udržuje kontakty s dalšími vlivnými podnikateli, se kterými se může potkat například ve Špindlerově Mlýně, kde vlastní restauraci, uzavírají Seznam Zprávy.
Proč baptisté odmítli peníze z restitucí
Bratrská jednota baptistů jako jediná z dotyčných církví odmítla peníze za církevní restituce. Výše finanční náhrady státu přesahující dvě stě milionů korun je příliš vysoká. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to v dubnu 2013 řekl baptistický kazatel Petr Coufal, z něhož vyjímáme:
Vaše církev odmítla peníze za církevní restituce. Proč jste se takto rozhodli?
Naše církev patřila v 50. letech mezi ty, které chtěl komunistický režim totálně rozvrátit. Zřejmě i proto, že patříme do celosvětové rodiny baptistů, a vztahy církve se Západem byly pro komunisty nebezpečné. Velká část našich kazatelů byla tenkrát odsouzena k mnoha letům vězení. Přes všechny historicky způsobené křivdy se většině baptistů nyní zdála výše finanční náhrady státu příliš vysoká vzhledem k opravdu zabavenému majetku.
Jde o částku 227 milionů korun. Nebudou vám tyto prostředky po odluce státu a církví chybět na platy duchovních a další výdaje?
Odmítli jsme tzv. finanční náhradu od státu. Příspěvek státu na podporu činnosti církve, který má být vyplácen ve snižující se míře ještě 17 let, jsme neodmítli. Některé místní sbory i tento příspěvek odmítají, jiné ho přijímají, ale celkově můžeme říct, že většinu svých nákladů si všechny sbory hradí samy.
Nebylo by rozumnější smlouvu o finančním odškodnění podepsat a peníze využít například k charitativním účelům, než je nechat státu, který, mnohdy, hospodaří všelijak?
V posledních měsících jsme vážně uvažovali o použití této částky právě na aktivity církve směrem ven. Tedy ne na provoz, ale na sociální projekty. Nakonec jsme na sjezdu delegátů sborů (nejvyšší orgán naší jednoty) finanční odškodnění odmítli jako celek.
Před pár dny rozhodnutí nepřijmout tyto peníze potvrdil sjezd vaší církve v Chebu, kde se někteří delegáti vyjadřovali v tom smyslu, že tato částka je příliš vysoká. Jak vnímáte celkovou sumu 134 miliard, kterou stát církvím vydá? Jde také o přemrštěné číslo?
Žádná částka nenahradí zmařené životy kazatelů, kněžích či jednotlivých věřících. Ani nemůže zahojit zranění na duších postižených rodin. Tady pomůže jen odpuštění z Boží milosti.
-šk-
Hodnocení: