Kázání: 54. O Ježíšově mesiášské kampani

Boží království není jen vize budoucnosti, může se stát reálnou skutečností. Stačí věřit.

Kázání

O Ježíšově mesiášské kampani

1. čtení: Exodus 16, 11 – 18:

11 Tu Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
12 „Slyšel jsem reptání Izraelců. Vyhlas jim: ‚Navečer se najíte masa a ráno se nasytíte chlebem, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.‘“
13 Když pak nastal večer, přiletěly křepelky a snesly se na tábor. A ráno padala kolem tábora rosa.
14 Když rosa přestala padat, hle, na povrchu pouště leželo po zemi cosi jemně šupinatého, jemného jako jíní.
15 Když to Izraelci viděli, říkali jeden druhému: „Man hú?“ (To je: „Co je to?“) Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm.
16 Hospodin přikázal toto: Nasbírejte si ho každý, kolik potřebujete k jídlu. Každý vezmete podle počtu osob ve svém stanu ómer na hlavu.“
17 Izraelci tak učinili a nasbírali někdo více, někdo méně.
18 Pak odměřovali po ómeru. Ten, kdo nasbíral mnoho, neměl nadbytek, a kdo nasbíral málo, neměl nedostatek. Nasbírali tolik, kolik každý k jídlu potřeboval.

2. čtení: Jan 6, 35 – 51:

35 Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.
36 Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.
37 Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,
38 neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;
39 a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.
40 Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“
41 Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.‘
42 A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“
43 Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou!
44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.
45 Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.
46 Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce.
47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.
48 Já jsem chléb života.
49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.
51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“

Sestry a bratři,

předvolební kampaň se nám tady v Česku pomalu rozjíždí a tak můžeme sledovat, jak který politik dokáže lidi oslovit. Odborníci na marketing tvrdí, že obsáhlé politické programy stranám volby nevyhrávají. Prakticky nikdo je totiž nečte. A navíc, papír snese hodně a lidská paměť je krátká. Dnešní svět je přehlcený informacemi a naše pozornost je velice omezená.

S politickou kampaní je to úplně stejné jako například s kampaní na jogurt. V obou případech jde o to chytit nějak voliče nebo zákazníka u srdce, zabalit ten svůj produkt do nějakého příběhu, který srdce rozbuší. Jde o to zaujmout nějakou zkratkou, v níž je ukrytá emoce.

Tahle mantra musí být srozumitelná, jasná a důrazná, a musí se neustále opakovat. Musí uvíznout v mysli a zůstat tam, i když člověk přes den řeší spoustu jiných věcí, jako třeba nával povinností v práci nebo problém jak stihnout vyzvednout dítě ve školce a ještě nakoupit.

Marketingoví experti nás mají prokouknuté. Vědí, že my lidé dáme na dominantní vůdce, že máme rádi novinky a vnitřně toužíme po pohodě, harmonii a rovnováze. Vlastně je to docela jednoduché.

Volby vyhraje ten, kdo vypadá rozhodně a ví, jak na to, ten, kdo to nebude dělat, jako se to vždy dělávalo, ale přijde s novým řešením, ten, kdo přesvědčí lidi, že když ho zvolí, všechno se změní a bude už konečně líp. Ještě je třeba postavit se neohroženě případnému nepříteli a hlavně přijít s tou správnou emotivní zkratkou. Když tohle všechno politik zvládne lépe, než ti druzí, má vítězství prakticky jisté.

Možná máte, sestry a bratři, pocit, že jsem zapomněl, kde jsem, a namísto výkladu biblického textu ztrácím čas výkladem pravidel marketingu. Ne, tak to není. Skutečně jsem si vědom, že stojím za kazatelnou v Kapli u věžáku, ale nemůžu si pomoct, ten dnešní text z Janova evangelia mi připomíná dobře připravenou politickou kampaň. Jakoby se Ježíš snažil pomocí všech známých pravidel marketingu oslovit co nejvíce lidí.

Je to možné? Jde vůbec marketing s vírou dohromady? Koneckonců, proč ne? Nabízení zboží, nebo třeba idejí či vizí, nemusí být nutně podbízením se nebo ohlupováním lidí. V příručkách bychom se dočetli, že „marketing je proces na uspokojování potřeb zákazníka“. Takže pokud se dělá dobře a bez postranních úmyslů, pak je to jistě bohulibá činnost.

Je zjevné, že Ježíšovi jde právě o uspokojení našich základních lidských potřeb. Jaké to jsou? Tak předně, abychom mohli žít, musíme mít co jíst. V modlitbě Páně se modlíme „chléb náš vezdejší dej nám dnes“.

A opravdu, právě s jídlem Ježíš svou mesiášskou kampaň v 6. kapitole Janova evangelia začíná. Nechá posadit zástup, který jde za ním, a rozdá každému z přítomným porci chleba a k tomu rybu. Žádné koblihy nebo nanuky, ale pořádná strava. A lidem se to samozřejmě líbí a hned ho chtějí provolat za krále. Co by za to lecjaký dnešní politik dal!

Ale Ježíš jakoby o tenhle post neměl zájem, mizí do samoty a nechá dav nadšených voličů samému sobě. Copak je to za zvláštní politiku? Že by Ježíš neměl o královský post zájem? Proč by ale potom dělal tuhle mesiášskou kampaň?

Odpověď dostaneme za chvíli v druhé polovině kapitoly. Zástup Ježíše najde a začne tak druhá část kampaně. „Pane, dávej nám ten chléb stále!“ žádají všichni sborem. Bodejť ne, kdo by nestál o to, aby měl stálý přísun jídla zadarmo. Myslím, že by to stejně tak vypadalo i dnes. Kdyby se našel politik, který by lidem po volbách slíbil všechny potraviny z Lidlu nebo z Penny Marketu zadarmo, určitě by volby vyhrál.

Židé měli v tehdejší době představu, že až přijde mesiáš, očekávaný král, bude zase chleba zadarmo. Jako když tenkrát při putování pouští do zaslíbené země padala z nebe mana, každý si mohl nasbírat a nepotřeboval k tomu ani hotovost ani kreditní kartu. Člověk by neměl mít hlad, ale na druhou stranu nemírná konzumace všeho, co je k mání v supermarketech, nám nesvědčí. I ta mana se zkazila, když člověk neznal svoji míru a chtěl si něco nasyslit. „Ne samým chlebem živ je člověk,“ vysvětluje Ježíš na poušti ďáblu, který mu radí, jak se zbavit kručení v žaludku.

Chleba není všecko, důležité je živit se Božím slovem. Nejsme pouze živočichy, kteří jedí, aby žili, a žijí, aby jedli. Je ještě jiná strava, ta duchovní, intelektuální, chcete-li, strava, která nám umožňuje přemýšlet o životě, hledat jeho smysl a cíl. Ježíš před zástupem zmizel evidentně proto, že nechtěl být králem s kouzelným měšcem, z něhož se bez přestání sypou zlaťáky na chleba zadarmo. Jeho kampaň není populistická, ve smyslu, že všem slíbí všecko. To je nereálné.

V marketingu jde o uspokojení potřeb člověka. Jak jsme si řekli, lidské potřeby jsou v zásadě tři: hledáme lídry a vzory, žádáme si nová neotřelá řešení, toužíme po harmonii a rovnováze. A právě tímto směrem nyní Ježíš vede svou mesiášskou kampaň:

„Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. Kdo věří, má život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“

Pár vět a je tam všechno. Není pochyb, že Ježíš je lídr, který ví, jak vyřešit problémy našeho světa. Kdo mu uvěří, najde v něm vzor a duchovní stravu pro svůj život. Kdo mu uvěří, objeví nový model harmonické a vyvážené společnosti. Zde jej Ježíš nazývá věčným životem, jinde zase Božím nebo nebeským královstvím. Ve všech třech případech se jedná o stejnou vizi budoucnosti, která se stane skutečností na začátku nového věku, dnes bychom řekli na začátku nového volebního období.

V okamžiku, kdy se vlády ujme Kristus a začne vládnout podle Božího mustru, všechno se změní. Tahle vláda bude totiž skutečně spravedlivá a také milosrdná neboli laskavá. A ministři se budou řídit podle toho, co je pravdivé a v zájmu všech, ne podle vlastních zájmů nebo zájmů těch, kdo si něco dokážou vylobovat. A všem půjde o společnou věc a nikdo už nebude hrát jen na sebe. A když tenhle styl spravování věcí veřejných všichni přijmou za svůj, pak se spolu s ním rozšíří i harmonie, rovnováha a pohoda. Všechny tři základní lidské potřeby – schopný lídr, nezvyklá novota i harmonická pohoda – budou uspokojeny.

Ježíšova marketingová zkratka „Já jsem chléb života“ má emoční náboj, při kterém se lidem rozbuší srdce. Je za ní totiž příběh, příběh Božího Syna, který se vložil do naší pozemské politiky a zdánlivě neuspěl. Byl popraven, protože se odvážil postavit za všechny obyčejné lidi proti těm, kdo drželi v rukou moc, proti mocným velekněžím, králi Herodovi i císařskému prefektovi Pilátovi. Vlastně to nemohlo dopadnout jinak. Ježíš vědomě nepřistoupil na taktiku politického boje, kdy vítězí ten, kdo dokáže lépe strašit, slibovat a lhát. Zdánlivě neuspěl, ale nebeský ústavní soud se ho zastal, protože jeho mesiášská kampaň na hony přesahovala všechny upachtěné marketingové kampaně jeho soupeřů.

Ježíš byl vzkříšen a je jen otázkou času, kdy se ujme vlády. Vlastně už vládne! Marketingové heslo prvních křesťanů znělo „Ježíš je Pán“. Tenkrát tenhle titul nosili pouze vladaři, jako byl sám císařpán. Ježíš vládne mezi těmi, kdo uvěří, že jeho cesta odpuštění, obětavosti a solidarity je opravdovým chlebem pro život, chlebem, kterým stojí za to se každý den sytit.

Boží království není jen vize budoucnosti, může se stát reálnou skutečností. Stačí věřit.

„Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.“

Očekávaný nový věk pokoje a harmonie začíná tady a teď, v naší současnosti. Stačí mu otevřít srdce a nechat ho rozbušit novou nadějí.  

PeČ

SPCH 15. 8. 2021

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů