Lampárna: 7. Půjde sebevrah do nebe?

Bůh je láska, přijímá každého člověka v jeho silných i slabých stránkách, takového, jaký je. Bůh vidí potřeby člověka a bere také všechno zlomené a bolestivé v jeho životě na sebe.

Lampárna

Půjde sebevrah do nebe?

Milý čtenáři,

děkuji za Váš dotaz! Ve skutečnosti je to otázka, která byla v průběhu církevních dějin zodpovídána velmi odlišně.

A jak je tomu v případě „nebe“, nakonec uniká našemu lidskému poznání, když na ní neexistuje zcela „správná“ odpověď, protože se pohybujeme v oblasti naděje a víry, nikoli v oblasti dokonalé znalosti. Mohu Vám však o tom něco říci z mého osobního teologického pohledu.

Od starověku byla otázka legitimity sebevraždy vždy spojena s otázkou, komu vlastně patří náš život. Církevní lékař Augustin dospěl v 5. století k závěru, že sebevražda je zločin. Odůvodnil to biblickým příběhem o Jidášově sebevraždě a přikázáním „Nezabiješ“. Výsledkem byly tvrdé tresty pro lidi, kteří spáchali sebevraždu nebo se o sebevraždu pokusili. Byli vyloučeni z církve a často nebyli pohřbeni na církevních hřbitovech.

I velký filozof osvícenství Immanuel Kant byl k tématu sebevraždy velmi kritický, protože ji chápal jako porušení povinnosti, kterou člověk má k jiným lidem.

Až ve dvacátém století byly zrušeny zákazy pohřbívání sebevrahů na církevních hřbitovech.

Mezitím se pozice na toto téma změnily. Také v teologii je nyní kladen důraz na rozpoznání především potřeby člověka, který nevidí jiné východisko než smrt, a tak najít pro něj pastorační péči.

Mezinárodní zdravotnická organizace WHO hodnotí sebevražedné chování jako klinický problém – v důsledku toho do určité míry jako „nemoc“ a člověk za „nemoc“ není zodpovědný, takže ho za to v náboženském smyslu nelze odsoudit.

Nyní k Vaší otázce, konkrétně zda lidé, kteří spáchali sebevraždu, jdou do nebe nebo se musí bát „pekla“:

Osobně si myslím, že Bůh, který je láska, přijímá každého člověka v jeho silných i slabých stránkách, takového, jaký je. A že Bůh vidí potřeby člověka, ano, bere také všechno zlomené a bolestivé v jeho životě na sebe.

A „nebe“, ať už je jakékoli, a o kterém nejsou biblické texty v žádném případě jednotné, je místem, kde je vše neúplné a rozbité v lidském životě zachráněno a sjednoceno. Tomu chci věřit.

A tak nevěřím, že někdo, kdo spáchal sebevraždu, skončí v „pekle“ – to bych spíše předpokládal, že někdo kdo je tak zoufalý, že si něco udělá, musel ve svém životě zažít „pekelné“ věci. A tak věřím, že to všechno Bůh vidí. A že miluje a pomáhá, že netrestá, ale dává pokoj.

„Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.“ (Mat 5,4) je slovo Pána Ježíše, které mě osobně v tomto kontextu vede.

Věřím, že Vám Jeho Slovo pomůže!

Váš lampař

Další články z Lampárny:

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů