Křesťanství, jak jsme ho vždy znali, má potíže. Jak se následování Spasitele proměnilo v liturgii?

Názor

Tři fatální chyby křesťanské víry

Křesťanství, jak jsme ho vždy znali, má potíže. Nemám na mysli pouze klesající návštěvnost kostelů a čísla průzkumů, která naznačují, že zájem má stále méně lidí. Ačkoli duchovní potřeba v lidech zůstává silná, lidé hledají někde jinde než v křesťanství, aby tuto potřebu naplnili.

Podívejme se, proč křesťanství selhalo jako duchovní odpověď, kterou lidé potřebují. Vidíme, že problém sahá daleko do minulosti a stejně jako loď plující po špatných souřadnicích je daleko od zamýšleného cíle. 

Co se stalo? 

Jak se následování Spasitele proměnilo v liturgii?

Křesťanská víra, jak ji známe, má tři nedostatky, které jí brání být odpovědí na naše duchovní potřeby. Každý z nich je něco, co my, vychovaní ve víře, shledáváme pohodlným a máme sklon bojovat s pokusy naznačit, že jsou problémem.

Jsme spíše transakční než transformační

Většina z nás žije v transakčním světě. Je to to, co známe celý život a kde se cítíme nejpohodlněji. Dalo by se dokonce říci, že svět závisí na tom, abychom byli transakční. 

Snad nejzákladnějším způsobem, jak pochopit tento pojem, je podívat se na ekonomiku.

Ekonomické systémy jsou postaveny na transakcích. Když mi to dáš, dám ti tohle. Jak jinak bychom si kdy mohli něco koupit?

Příležitostně umožňujeme, aby byl součástí transakce i barter, zejména pokud jde o větší transakce. Směňujeme například cenu auta nebo domu, ale málokdy se domlouváme s pokladní v supermarketu. 

Také transakce neustále kolísají. To, co jste dnes zaplatili za kubík plynu, bude pravděpodobně méně, než zaplatíte zítra. I když se transakce mění, ekonomické systémy na transakcích závisejí – to je základ.

„Ekonomické transakční systémy se ukázaly jako efektivní. Není to však tak užitečné, když žijeme jiné oblasti života založené na transakcích.“

Systémy ekonomických transakcí se ukázaly jako efektivní. Není to však tak užitečné, když žijeme jiné oblasti života založené na transakcích. 

Na vztahy to moc nefunguje. Když je přátelství transakční, selže, když jeden z přátel nesplní svou část nebo změní podmínky. Pravděpodobně máte přátele, kteří vás mají rádi, pokud se chováte určitým způsobem nebo zastáváte určitá přesvědčení. Když se změníte, přátele ztratíte.

Rodiče často navazují transakční vztahy s dětmi. Když jsou mladí, může to být tak jednoduché: když si uklidíte pokoj, já vám za to dám peníze, nebo vám dám výlet do Zoo za dobré vysvědčení.

Transakce mohou pokračovat, i když jsou děti starší. Teenager slyší, že pokud poruší nějaký zákaz, bude mít domácí vězení. 

Tyto transakce lze přenést i do dospělosti. Znáte lidi, kteří vycházejí vstříc svým rodičům, protože je nechtějí naštvat a nést následky? To je transakční vztah.

Naučili jsme se, jak zajistit, aby takové transakční soužití fungovalo. Je oblíbené zejména mezi bohatými a mocnými. Ti, kteří mají nejvíce, jsou schopni uzavírat nejlepší nabídky. Chudí a menšiny si v tomto systému nevedou tak dobře, protože mají méně co nabídnout a mnoho z toho, co mají, je nezbytné pro přežití.

“Většina lidí funguje v rámci náboženského systému, který je transakční.”

Většina lidí žije v rámci náboženského systému, který je transakční a který nefunguje dobře.

Zde je popis, jak to funguje:

 Musíme dělat určité věci nebo se chovat určitým způsobem, aby s námi byl Bůh spokojený. Pokud se chováme špatně (hřešíme), Bůh se hněvá a potrestá nás. 

Toto je základní náboženský postoj mnoha křesťanů. Hřešíme, Bůh se hněvá a budeme potrestáni. Jednoduchá transakce.

V tomto scénáři však Bůh dává lepší nabídku:

Protože jsme zhřešili, Bůh nás musí potrestat, ale Bůh nás stále miluje. Místo aby nás Bůh poslal do pekla, poslal Ježíše, aby vzal náš trest, a pokud v něj věříme (ať už to znamená cokoli), nebudeme potrestáni. Pokud jde o nabídky, je to lepší než jakýkoli velký výprodej na Černý pátek. Spasení a věčný život jsou k dispozici; vše, co to stojí, je rychlá modlitba.

Díky tomu není Ježíšův kříž ničím jiným než transakcí mezi Bohem a hříšnými lidmi.

Myšlenka transakčního náboženství byla dále rozvinuta pro ty, kteří chtějí víc než uniknout z pekla. Pokud si chcete užít vztah s Bohem, udělejte ještě několik dalších transakcí.

Vyhýbání se hříchu je velkou pomocí. Boha si budete skutečně užívat, pokud budete často, pokud možno každý den, trávit čas modlitbou a studiem Bible. Je zřejmé, že účast a zapojení do sboru jsou velkou pomocí. To je transakční náboženství ve své nejlepší podobě. Je to také křesťanství v celé své kráse.

Křesťanský život se stal řadou transakcí mezi Bohem a námi. Pokud uděláme svůj díl, Bůh nám dá požehnání.

“Když Ježíš umíral, Bůh neprodával.”

Spíše než abychom chápali Ježíšův kříž jako kosmickou transakci, musíme si uvědomit, že jeho účel byl transformační. Když Ježíš zemřel, Bůh neprodával – odpustím ti, jestli máš víru. 

Ježíš nás proměňoval.

Byla to proměna našeho chápání Boha, který nepotřebuje trestat lidi, protože zhřešili. Bůh chtěl, abychom přijali lásku a odpuštění navzdory našemu hříchu, a tak Bůh udělal to nejzjevnější, co si lze představit – poslal svého Syna, aby nám řekl, že nás miluje. Účelem kříže bylo proměnit nás.

Kříž také proměnil naše náboženství. Obětní oltář byl odstraněn, protože žádná oběť nebyla nutná. 

Mimochodem, i v baptistickém kostele jsme určili průčelí svatyně jako oltář. 

Není nutný žádný oltář, protože není nutná žádná oběť. Naše náboženství nepotřebuje oltář. Ani to nepotřebuje pravidla a předpisy. 

Náboženská pravidla jsou navržena tak, aby nás udržela v nějakém směru. Učí nás, že pokud budeme dodržovat pravidla, Bůh z nás bude mít radost a my budeme duchovně růst. To také zahrnuje náboženské praktiky – návštěvu kostela, modlitbu, studium Bible.

“Jakmile pochopíme Boží lásku, budeme toužit potěšit Boha.”

Jakmile pochopíme Boží lásku, budeme toužit potěšit Boha. Nepotřebujeme být biti nebo bičováni jako koně nějakými pravidly. Lidé mají tendenci milovat ty, kteří milují je. Poznání velké Boží lásky k nám nás promění.

Ježíš nenabízí žádnou výhodnou transakci; nabízí nám transformaci, proměnu.

Jsme spíše binární než single

Jsem si vědom, že někteří z vás budou na mrtvici, když se ponořím do lidské sexuality. Buďte klidní. 

Nepoužívám termín „binární“, abych řekl, že je špatné věřit, že existují pouze muži a ženy, dvě pohlaví. 

Termínem binární odkazuji na to, že se na všechno díváme tak, že máme pouze dvě možnosti – správnou nebo špatnou. Znamená to žít v černém nebo bílém světě.

Křesťanská víra se změnila na celou řadou toho co dělat a co ne, co je správné a co je špatné. Pokud uděláte toto, je to dobré; pokud uděláte toto, je to špatné. 

Ti z nás, kteří vyrůstali v církvi, často slyšeli tato pravidla. 

V mé baptistické tradici jsme se naučili, že křesťané nepijí, nekouří, nehazardují ani neprovádějí předmanželský sex. 

Naproti tomu nás učili udržovat oči a myšlenky čisté, vyhýbat se nesprávným lidem a všemi prostředky praktikovat rituály víry (studium Bible, modlitbu, návštěvu kostela).

Stejný přístup se přenáší i s tím, jak stárneme. Učíme se aplikovat stejné soudy na lidi a jejich činnosti. 

Podstoupit potrat je špatné, bez ohledu na důvod, a ti, kteří to dělají, jsou zlí, špatní lidé. Nesmíme uvažovat o tom, že by to mohla být žena na konci sil, že nemá nikoho, kdo by jí pomohl nebo dokonce vyslechnul její příběh, abychom zjistili, zda existují polehčující okolnosti. Zlé je zlé.

“Život je mnohem jednodušší, když žijete v černobílém světě.”

Život je mnohem jednodušší, když žijete v černobílém světě. Rozhodování je jednodušší, protože nemusíme přemýšlet o tom, co je dobré nebo zlé. Proto je binární černobílé myšlení tak oblíbené. Když je hodně šedi, život může být chaotický.

Ježíš však nebyl binární osobou. Málokdy lidem říkal, že mají pravdu nebo ne, místo toho poukazoval na různé odstíny šedi v životě. 

Například Samaritánka u studny s mnoha manžely. Ježíš ji neodsoudil za to, že měla několik manželů nebo že dokonce žila s mužem, který nebyl jejím manželem. Prostě s ní mluvil o její současné situaci. Nezáleželo na tom, jestli měla pravdu nebo ne. Důležitý byl její současný stav.

Příliš často se zajímáme o to, co člověk dělá dobře nebo špatně, ne o člověka. 

Naše náboženství se stalo něčím více než systémem pravidel a nařízení. Prohlašujeme, že Bůh přijímá každého, ale pak očekáváme, že se změní a bude žít podle souboru našich pravidel.

Mimochodem, tato pravidla jsou velmi jasná, protože jsou napsána v Bibli. To nám umožňuje snadno označit lidi nebo skupiny jako dobré nebo špatné podle toho, jaká pravidla dodržují.

Fascinace nesprávným nebo správným nás přivádí ke třetímu problému s křesťanstvím.

Soustřeďujeme se spíše na činy než na bytí

Protože jádrem víry je dodržování pravidel a vykonávání konkrétního chování, zaměřili jsme svou pozornost spíše na konání než na bytí. Lidé jsou hodnoceni podle toho, co dělají, a ne podle toho, kým jsou. 

Tak se křesťanská víra změnila z následování Spasitele na následování liturgie. Termín „liturgie“ používám k popisu způsobu, jakým lidé uctívají Boha a slouží mu.

Snažíme se dělat „křesťanské věci“. To je důvod, proč otázka “Co by udělal Ježíš?” se stala tak populární. Jakmile se rozhodneme, co by Ježíš udělal, víme, co bychom měli dělat my. 

V těch oblastech, kde nemáme žádné záznamy o tom, že by Ježíš něco dělal, vymýšlíme věci na základě toho, co dělal v podobných situacích.

Vraťme se například k oblíbenému bičování koně: k potratu. Co by Ježíš udělal s potratem?

Nevíme, protože k potratu neřekl nic konkrétního. Víme, že miloval děti a zdůrazňoval jejich důležitost, dokonce naznačil, že nějakým způsobem musíme být jako děti. V důsledku toho si nedokážeme představit, že by Ježíš obhajoval zabití dítěte, a to ani za extrémních okolností. Proto je „křesťanskou věcí“ postavit se proti všem potratům.

Problém je v tom, že jsme tak zaujatí konáním, že ztrácíme ze zřetele, kdo byl Ježíš. Vidíte Ježíše, jak protestuje před potratovou klinikou, křičí nadávky na těhotné ženy, říká mladé ženě, která nemá rodinu ani podporu, že musí strávit dalších devět měsíců nošením nového dítěte a pak 18 let zajišťováním potřeb toho dítěte?

“Otázka nezní, co by Ježíš udělal, ale jaký by byl Ježíš.”

Otázka nezní, co by Ježíš udělal, ale jaký by byl Ježíš. Známe odpověď na tuto otázku, protože jsme viděli, kdo to byl, když se setkal s lidmi, kteří byli zraněni a měli potíže. Nezáleželo na tom, zda problém byl duchovní nebo fyzický, Ježíš tu byl s trpícím člověkem a pro něj.

Pro cizoložnou ženu, která trpěla obviněním a hanbou, byl Ježíš zachráncem. 

Pro malého výběrčího daní na stromě, který trpěl odmítnutím, byl Ježíš hostem v jeho domě. 

Pro dvě ženy, které truchlí nad ztrátou svého milovaného bratra, byl Ježíš dárcem života.

Rozhněvanému davu, který vrhal urážky na jeho kříž, Ježíš odpouštěl.

Je načase odložit svoji nálepku „potrat je vražda“ a láskyplně obejmout teenagerku, kterou její rodiče vyhodí z domu, když zjistí, že je těhotná. 

Je čas přestat zveřejňovat na Facebooku nenávistné memy o LGBTQ lidech a vzít svého gay spolupracovníka na oběd do MacDonanld´s (rozumíte?). 

Je čas přestat se snažit dodržovat všechna pravidla a být tím, co Ježíš dělal nejlépe – milovat druhé.

Tyto tři rysy se mezi křesťany staly tak důležitými, že si nejsem příliš jistý, že ještě někdy najdeme jádro křesťanské víry.

Vím, že u toho jádra ještě nejsem, ale snažím se o to. Jeden z mých oblíbených biblických veršů je z 2. Korintským 12:9:

„A (Pán) mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.“ 

Možná je klíčem k obnovení pravé víry přestat se snažit a nechat Ježíše žit v nás. Když jsme slabí, pak jsme silní.

TERRY AUSTIN

Baptist News Global

Terry Austin

Terry Austin  říká, že od prvního dne života byl učen milovat církev. Tuto vášeň prožíval různými způsoby jako kazatel, sborový poradce, autor a kritik. V současné době je spisovatelem a vydavatelem knih na plný úvazek a aktivně se věnuje domácím sborům.

-van-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry