Zamyšlení: 52. Sláva vládce není v bohatství, ale v Boží bázni

Sláva vládce není v bohatství, ale v Boží bázni

Také ať ne má mnoho žen, aby se jeho srdce ne odvrátilo od Boha. Ani stříbra a zlata ať
nemá příliš mnoho. (Dt 17, 17)

Král v Izraeli? Tak to je krásné téma. Za prvé: Není to podle Boží vůle. To si prosadili lidé. Ale stejně, jako dnes i tehdy si Boží lidé často vybírají podle toho. co má ten druhý.

Má baráček po babičce? Tak já si postavím na klíč. Má Pandičku, já Kodiaka. Má botičky od Batičky. Tak to tedy já si koupím Salamandra. Že to nesouvisí? Souvisí. Boží lid nedbal na slova proroka Samuela a chtěl krále, jak to viděl u jiných národů.

A ono to pošvidrávání po sousedech je jevem nadčasovým. Král by měl jít príkladem, ale většinou se to zvrhlo. David si postavil palác. Šalamoun měl nakonec celý harém. A dál už to šlo od desíti k pěti.

Až přišel král. A ten neměl srdce rozdělené ani ženami, ani zlatem a stříbrem. Z toho krále si však Boží lidé příklad vzít nechtěl.

“Neměl pro ně ten vzhled a důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kde kdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkroušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.” (lz 53)

Je to i náš příběh. Kdo by chtěl, aby tento nad ním kraloval? Ale přeci se našlo pár rybářů, nějaké ženy a uviděli tu slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn Boží.

Pane, děkujeme za dary, které z Tvé ruky přijímáme. Staráš se o nás královsky. Odpusť, když reptáme. Amen.

Radek Pospíšil

kazatel baptistického sboru v Liberci

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů