Sociální pomoc: 29. Uprchlíci, běženci a imigranti

Uprchlíci by měli být v naší zemi vítáni.

Sociální pomoc: 29. Uprchlíci, běženci a imigranti
‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘”

Sociální pomoc

Uprchlíci, běženci a imigranti

Když mluvím s lidmi o tom, proč věřím, že by uprchlíci měli být v naší zemi vítáni, je můj důvod jednoduchý: Ježíš byl uprchlík.

Někdo by si mohl myslet, že tato uprchlická zvěst o Ježíši bude rezonovat s ostatními křesťany. Ale není tomu vždy tak. Znepokojuje mě, že tolik lidí v naší zemi, kteří jedním dechem vyznávají svou křesťanskou víru, hned dalším odmítají uprchlíky.

Ať už jste křesťané nebo ne, chci vám připomenout stručný příběh o Ježíši jako uprchlíkovi: Jeho otec měl sen, ve kterém mu anděl řekl, aby opustil Betlém s narozeným Ježíšem a jeho matkou Marií, protože král Herodes „bude hledat dítě, aby ho zabil.“ A tak utekli do Egypta, zatímco král Herodes nechal v Betlémě zabít každého chlapce mladšího dvou let. Pokud si myslíte, že je to jen pohádka, uvažte, že je všeobecně známo, že Herodes zavraždil tři své vlastní syny, svou oblíbenou manželku a švagra. Jeho vládnutí bylo poznamenáno brutalitou.

I dnešní uprchlíci utíkají před násilím ve válečných zemích. Zůstat tam, kde jsou, je pro ně rozsudkem smrti. Útěk pro ně znamená, že už nemají domov. Toto není stejné, jako když naši lidé kdysi emigrovali do na Západ, do bohatých zemí, protože „tam byla tráva zelenější a pečení holubi létali sami do úst“, jak si mnozí za vlády komunistů mysleli. Dnešní uprchlíci odcházejí, protože jim pod nohama hoří zem. Pokud zůstanou, tak zemřou.

Nepopiratelnou pravdou je, že podobné rozkazy jako „pátrejte po dítěti, aby bylo zabito“ se vydávají po staletí. A pokračuje to i v naší moderní době: jen vzpomeňme holocaust ve druhé světové válce, rwandskou genocidu a bosenské masové hroby 90. let, vraždění Rohingů v Myanmaru v posledních několika letech, systematické popravy kojenců a starších lidí v etiopské provincii Tigray v letošním roce..

20. června byl Světový den uprchlíků.

Je toho tolik, co můžeme udělat, abychom změnili situaci našich bližních. Můžeme psát poslancům a vybízet je, aby udělali vše, co je v jejich silách, aby nám pomohli přijmout uprchlíky. Můžeme se za uprchlíky v našich sborech modlit. Můžeme jim darovat věci, můžeme jim koupit potraviny, můžeme podpořit studenty z uprchlických rodin ve studiu, můžeme pomoci měnit atmosféru v naší společnosti vůči uprchlíkům.

Zkusme se vžít do jejich situace. Představme si, že nemáme nic jiného než oblečení na sobě. Doufali bychom, že někdo otevře své srdce a že nám pomůže? Udělejme totéž pro naše bližní.

Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici.

Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘

Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘

Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘

Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘

On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘

A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“

Matouš 26, 31-46

-van-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů