Svědectví: 72. Podle čeho poznají, že jsme křesťané?
Svědectví
Podle čeho poznají, že jsme křesťané?
We are one in the Spirit, we are one in the Lord.
We are one in the Spirit, we are one in the Lord.
And we pray that our unity will one day be restored.
And they’ll know we are Christians by our love, by our love.
Yeah they’ll know we are Christians by our love.
Jsme jedno v Duchu, jsme jedno v Pánu.
Jsme jedno v Duchu, jsme jedno v Pánu.
A modlíme se, aby naše jednota byla jednoho dne obnovena.
A podle naší lásky poznají, že jsme křesťané.
Ano, podle lásky poznají, že jsme křesťané.
Tuto píseň, která byla kdysi nazývána “hymnou Ježíšova hnutí”, napsal v době po II. vatikánském koncilu (60. léta 20. století) Peter Scholtes, katolický kněz z kostela sv. Brendana v chicagské čtvrti South Side.
Ředitel Mezirasového mládežnického sboru nemohl najít vhodnou hymnu, která by odpovídala ekumenickým nadějím na občanská práva té doby, a tak napsal tuto. Na základě Ježíšových slov z Janova evangelia 13,35: “Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým,” oslavovala křesťanskou jednotu založenou na Boží vykupitelské lásce v době sociálních a politických nepokojů.
To bylo tehdy, to je teď.
V současné době v našem nábožensko-kulturním životě pokračují sociální, politické a náboženské otřesy, jejichž intenzita je v americkém křesťanství jasně patrná. Vzhledem k tomuto přetrvávajícímu neklidu je na čase se zeptat: “Ano, poznají, že jsme křesťané, podle toho, CO děláme?”
Jaké jsou implicitní a explicitní znaky křesťanského “svědectví”, které se zdá být na hony vzdálené Ježíšově lásce “rozlévané do světa”?
Zatímco Boží láska zůstává trvalým duchovním ideálem, rozdělení uvnitř Kristova těla se zdá být symptomatické pro trhliny v sociální a politické struktuře národa. Dokonce i slova, kterými jsme označovali náš přístup k evangeliu, se zdají být stále problematičtější. “Evangelikální” je toho příkladem.
V říjnu 2021 napsal novinář, profesor a samozvaný evangelikál Peter Wehner v článku pro časopis Atlantic s názvem “Evangelikální církev se rozpadá” a podtitulem “Křesťané musí získat zpět Ježíše z Jeho církve” toto:
Agresivní, rozvratné a nelítostné myšlení, které je charakteristické pro většinu naší politiky, našlo domov v mnoha amerických církvích. Kořeny neshod spočívají v tom, že mnozí křesťané přijali nejhorší aspekty naší kultury a politiky. Když se křesťanská víra zpolitizuje, stávají se církve úložištěm nikoli milosti, ale křivd, místem, kde se posiluje kmenová identita, kde se pěstuje strach a kde se sakralizuje agrese a hnus. Výsledkem je nejen zraňování národa; má to zničující dopad na křesťanskou víru.
Wehner citoval řadu evangelických vzdělanců s podobnými obavami. James Ernest, šéfredaktor nakladatelství Eerdmans Publishing Co., mu řekl: “Evangelikální církev v USA v posledních pěti desetiletích nedokázala ze svých stoupenců vytvořit učedníky. Je zde tedy velká prázdnota. Vše, co bylo potřeba k vyvolání imploze, které jsme byli svědky, byl dostatečně provokativní podnět. A ten podnět přišel.”
“Jak lidé uvnitř i vně Kristovy církve poznají, kdo jsou křesťané nebo co o sobě tvrdí, že jsou?”
Přísná hodnocení těchto (a dalších) evangelikálních představitelů nás nutí ptát se: Jak budou lidé uvnitř i vně Kristovy církve vědět, kdo jsou křesťané nebo kdo o sobě tvrdí, že jsou, po pěti desetiletích neúspěchů při formování evangelikálních “přívrženců v učedníky”? Odvážíme se zpívat: “Ano, poznají, že jsme křesťané, podle naší velké prázdnoty?”
Wehnerův prorocký, znepokojivý komentář nás nutí ptát se: Je naše svědectví o Boží lásce natolik porušené, že je třeba Ježíše z jeho církve vyjmout? Stalo se slovo “evangelikální” v obecném povědomí spíše spojeno s politickou ideologií “fake news”, “alternativních faktů” a “open carry” než s “dobrou zprávou” o Boží lásce vtělené do Ježíše z Nazareta?
Kristin Kobes Du Mez, autorka knižního trháku Ježíš a John Wayne, řekla Wehnerovi: “Evangelikálové rychle označují své hodnoty za ‘biblické’, ale to, jak vykládají Písmo, které části se rozhodnou zdůrazňovat a které ignorovat, to vše je ovlivněno jejich historickými a kulturními okolnostmi.”
Ačkoli se tyto postupy týkají celého křesťanského společenství, “konzervativní evangelikálové trvají na tom, že odmítají kulturní vlivy, zatímco ve skutečnosti je jejich víra hluboce formována kulturními a politickými hodnotami, jejich rasovou identitou a křesťanským nacionalismem”.
V roce 2023 nejde jen o to, že “evangelikální” se začalo spojovat s “jiným evangeliem”, jak svatý Pavel nazval evangelium “superapoštolů”, kteří přišli do Korintu (2 Kor 11,1-6). Dokonce i slovo “křesťanský” se objevuje v ohrožení revizionistů. Kolik Američanů dnes na veřejnosti ztotožňuje slovo “křesťanský” s “nacionalismem”, ba co hůř, s “bílým křesťanským nacionalismem”?
“Kolik Američanů dnes na veřejnosti ztotožňuje slovo “křesťanský” s “nacionalismem”?”
Zpívají si někteří z nás: “Ano, podle našeho křesťanského nacionalismu poznají, že jsme křesťané?”
Amanda Tylerová, výkonná ředitelka Baptist Joint Committee, vede tuto historickou organizaci k vyvracení takových tvrzení. Nedávno informovala o své účasti na turné ReAwaken America v letovisku Trump Doral v Miami. Akce ReAwaken America jsou křesťanské nacionalistické konference, které vedou bývalí prezidentovi poradci, jako jsou Mike Flynn a Roger Stone.
Její postřehy zahrnují následující:
“Bylo tam hodně lidí. … Neměli bychom tyto akce turné brát na lehkou váhu. Byli tam lidé všech věkových kategorií, včetně malých dětí. Na registraci pracovali mladší, vysokoškoláci. Na těchto akcích organizují a vytvářejí komunity.
Pro mnohé z přítomných to vypadalo jako skutečně náboženský zážitek. Často se mě ptají, nakolik je podle mě toto hnutí náboženské, a já často odpovídám, že je to politické hnutí, které používá náboženství jako svou autoritu, motivaci a strukturu povolení.
Křty – jedna věc, kterou jsem opravdu chtěla vidět na vlastní oči. Byly to pro mě zvláštní křty, protože mi vůbec nebylo jasné, v co se křtí. Každý z nich trval necelou minutu, člověk vstoupil do plastového dětského bazénku, posadil se, řekl třem lidem své jméno a pak byl ponořen. Úředníci při tom ani neříkali nic jako liturgii. … Opět, pro toho, kdo to dělal, to vypadalo jako skutečně duchovní zážitek, ale čeho, to nevím. Pro mě to nebyl rozpoznatelný křesťanský křest.
Výzvy k politickému násilí byly odvážnější, než jsem čekala. Řečníci mluvili o “duchovním boji”, o tom, že nemáme být ovcemi, ale lvy pro Ježíše. Greg Locke v neuvěřitelně plamenném “kázání” hovořil o nutnosti použít naše práva vyplývající z druhého dodatku, pokud vláda nebude respektovat naše práva vyplývající z prvního dodatku (obrovský potlesk; lidé vyskakovali na nohy a hrozili pěstmi).”
V závěru Tylerová potvrdila závazek BJC vystupovat proti křesťanskému nacionalismu a nabídla možnosti pro ostatní, kteří se chtějí k tomuto úsilí připojit.
Co se týče nábožensko-politického násilí, Newsweek nedávno informoval o kázání Jasona Grabera, kazatele baptistického sboru Sure Foundation (Independent Fundamentalist – Nezávislí fundamentalisté) ve Spokane, který 23. dubna řekl svým věřícím:
“Víte, co se děje? Každý rodič, který by nechal své dítě operovat pro transgenderovou změnu, by se měl obrátit na soudce, který by mu provedl transgenderovou operaci. Každý rodič, který by to udělal, by měl být střelen zezadu do hlavy. Měli by být odsouzeni u soudu a okamžitě střeleni zezadu do hlavy a pak je můžeme pověsit nad most, aby veřejnost viděla důsledky takové špatnosti.” Graber také vyzval k popravě LGBTQ lidí jako k biblickému příkazu.
Taková rétorika, pronášená z údajně křesťanské kazatelny, je opovrženíhodná a krutá úchylka. Přesto jej podle Newsweeku za tři dny zhlédly 2 miliony diváků. Kdo z nich může v této již tak nestálé, střelnými zbraněmi posedlé společnosti vycítit boží pokyn k jednání? Zpívali by: “Ano, podle toho, koho popravíme, poznají, že jsme křesťané?”
Je skutečně čas, Wehnerovými slovy, “získat zpět Ježíše z Jeho církve”. Pronásledován touto myšlenkou zjišťuji, že se držím úžasně inkluzivního evangelia, které na církev dopadlo o prvních Letnicích. Řekl to Petr:
Bůh prohlašuje, že vylije svého Ducha na každé tělo a vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny. I na své otroky, muže i ženy, vyliji v oněch dnech svého Ducha a budou prorokovat. (Skutky 2,17-18)
Jako jeden z těchto “starců” ovlivněných evangeliem sním o tom, že nám Duch pomůže znovu získat Ježíše a jeho církev novou, vykupitelskou přítomností, a to bez pomoci a zásahů státních zákonodárných sborů, Kongresu nebo Nejvyššího soudu.
Pak snad ještě budeme moci zpívat:
We will work with each other, we will work side by side.
We will work with each other, we will work side by side.
And we’ll guard each one’s dignity and save each one’s pride.
And they’ll know we are Christians by our love, by our love.
Yeah, they’ll know we are Christians by our love.
Budeme pracovat jeden s druhým, budeme pracovat bok po boku.
Budeme pracovat jeden s druhým, budeme pracovat bok po boku.
A budeme chránit důstojnost každého z nás a zachováme hrdost každého z nás.
A podle naší lásky, podle naší lásky poznají, že jsme křesťané.
Ano, podle naší lásky poznají, že jsme křesťané.
Bůh nám pomáhej, abychom to dokázali, dokud je ještě čas.
BILL LEONARD
Bill Leonard
Bill Leonard je zakládajícím děkanem a emeritním profesorem baptistických studií a církevních dějin James a Marilyn Dunnových na Wake Forest University School of Divinity ve Winston-Salem, NC. Je autorem nebo editorem 25 knih. Rodilý Texasan žije ve Winston-Salem se svou ženou Candyce a jejich dcerou Stephanie.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry