Ukrajina: 23. Volyňští Češi se chtějí dostat do ČR

Chybějí však autobusy i řidiči.

Ukrajina

Volyňští Češi se chtějí dostat do ČR

Chybějí však autobusy i řidiči

Češi na Ukrajině plánují vyslat sto dětí a žen do bezpečí. Nedaří se jim však sehnat autobusy. Když řidiče seženou, o hodinu později to zruší. Hlavním problémem však je, že kvůli silničním zácpám a bojům autobus daleko nedojede. Rodiny se tedy schovávají a modlí se, co bude dál.

Kde sehnat dva autobusy na útěk do Česka? To je otázka, která teď pálí početnou česko-ukrajinskou enklávu v oblasti města Žitomir nedaleko Kyjeva. Tam trvale žije asi 1 500 Čechů, jejichž předci sem v minulosti přišli. Zdejší vojenské základny a letiště se ve čtvrtek staly cílem vzdušného útoku.

Dostali jsme nabídku na auto pro 6 lidí, když budou mít zavazadla, tak pro 4. Pokud bude potřeba, je možno tam pro ně někam zajet. Ať na hranice, nebo dále, pokud je to možné. Také nabízí ubytování na nějakou dobu pro 4 lidi. Možná by jelo i více lidí s auty. Určitě se nebojí ani jet na území Ukrajiny, ale nutno vědět, zda se tam případně dá dostat. Máte-li kontakty na Čechy na Volyni, prosíme o zprostředkování této nabídky. EDITOVÁNO: Tato nabídka je již obsazena, děkujeme dobrovolníkovi, který se přihlásil.

Evropská baptistická federace zveřejnila naléhavou tuto prosbu: EDITOVÁNO: Tento případ je již vyřešen, děkujeme mnoha dobrovolníkům, kteří se přihlásili.

Přítel potřebuje ubytování pro ukrajinské členy jeho rodiny. Jde jen nocleh na jednu noc na Slovensku. EDITOVÁNO: Tento případ je již vyřešen, děkujeme mnoha dobrovolníkům, kteří se přihlásili.

Thomas Siemens se ptá:

Drazí přátelé,
mám žádost, pokud jde o Ukrajinu. Mám příbuzné z Kyjeva, kteří jsou v tuto chvíli na cestě a prchají z Ukrajiny. Moji rodiče jsou blízko ukrajinské hranice, aby je vyzvedli a vzali je do Německa. Zdá se, že projdou hranici na Slovensku. Jsou vyčerpaní a budou potřebovat místo k odpočinku, než budou pokračovat. Zná někdo na Slovensku někoho, kdo jim může pomoci a kde mohou přenocovat? Pokud ano, kontaktujte mě! EDITOVÁNO: Tento případ je již vyřešen, děkujeme mnoha dobrovolníkům, kteří se přihlásili.

https://www.facebook.com/groups/ebf.org/permalink/5234962383183539/

A friend of mine needs a place for ukrain members of his Family. It is just a place for one Night in Slovakia. Thomas Siemens is asking:
Dear Friends,
i have a request in regards to Ukraine. I have relatives from Kiev who are at the moment on their way to flee from Ukraine. My parents are near the Ukrainian border to pick them up and take them to Germany. It seems that they will pass the border in Slovakia. They are exhausted and will need a place to rest for bit before they can continue. Does anyone knows someone in Slovakia, who can help them and where they can rest? If yes please contact me! EDITOVÁNO: Tento případ je již vyřešen, děkujeme mnoha dobrovolníkům, kteří se přihlásili.

Volyňští Češi, potomci českých přistěhovalců do carského Ruska, se již ve dvou vlnách vraceli do vlasti svých předků. Tu první umožnila československo-sovětská smlouva o přesídlení volyňských Čechů do Československa a o stejné možnosti čs. občanů ruské, běloruské a ukrajinské národnosti do Sovětského svazu podepsaná 10. července 1946. V této době svého návratu do vlasti založili volyňští češi baptistické sbory v Lovosicích, Liberci a ve Vikýřovicích.

Druhá vlna návratu krajanů z Ukrajiny přišla v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.

Po druhé světové válce, většinou v roce 1947, se na základě mezivládní dohody o repatriaci do Čech a na Moravu vrátilo zhruba 40 tisíc příslušníků již třetí generace původních českých emigrantů. K návratu je přiměly především neblahé zkušenosti s komunistickým režimem v Sovětském svazu a s německou okupací za druhé světové války.

Reemigrace byla tehdy povolena Čechům žijícím v bývalé carské Volyňské gubernii (nyní oblast na severozápadě Ukrajiny poblíž hranic s Polskem a Běloruskem). Navrátilci byli umístěni zejména do dnešního Moravskoslezského kraje (Osoblažsko, Novojičínsko, Opavsko, Bruntálsko).

Druhá reemigrace přišla po pádu komunismu a týkala se 1812 ukrajinských Čechů, kteří své domovy opustili především kvůli zdravotnímu ohrožení po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Přicházeli většinou z vesnic Malá Zubovština a Malinovka a města Korosteň v ukrajinské Žitomirské oblasti.

Humanitární akce, kterou financovala nejdříve federální a později česká vláda, se týkala krajanů z takzvané zóny doporučené evakuace. Krajané byli v Česku rozmístěni přibližně do 70 lokalit, především v pohraničí nebo do domů volných po odchodu sovětských okupačních vojsk.

Češi odcházeli do tehdejšího carského Ruska většinou v 60. a 70. letech 19. století, kdy carská vláda lákala přistěhovalce do řídce osídlených oblastí řadou výhod, především nabídkou levné a kvalitní půdy. Kolonisté se usazovali hlavně ve Volyňské gubernii, ale i na jiných místech. Založili řadu zcela nových obcí nebo se usazovali ve stávajících vesnicích, kde mnohdy převážili nad původním obyvatelstvem.

Do osudů volyňských Čechů tvrdě zasáhly obě světové války. V té první volyňští Češi vytvořili základ tzv. České družiny, předchůdkyně československých legií v Rusku. Po válce se část českých vsí ocitla v Polsku. Především v SSSR, ale později i v Polsku, čelili diskriminaci, mnoho volyňských Čechů bylo odsouzeno k trestu smrti nebo skončilo v gulazích.

Během druhé světové války se zhruba 12 tisíc volyňských Čechů přihlásilo do vznikajícího československého armádního sboru. Ti, co zůstali ve svých obcích, čelili nacistickému teroru. Dokladem tragického osudu volyňských Čechů je obec Český Malín, kterou v červenci 1943 vypálily (spolu se sousedním Ukrajinským Malínem) německé jednotky. Zavražděno bylo tehdy 374 Čechů, z toho 105 dětí, spolu s Ukrajinci a Poláky měly masakry více než 500 obětí.

iDnes

-krk-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry