Ukrajina: 217. Dát trochu radosti dětem, které ztratily rodiče
Když slyšíte slova díků a jak lidé říkají, že jim takhle nikdo nepomohl, narostou vám křídla a chcete jít dál.
Ukrajina
Dát trochu radosti dětem, které ztratily rodiče
Iniciátoři projektu „Scale Goodness“: I ve válečných podmínkách se snažíme vrátit trochu radosti dětem, které ztratily rodiče
Každý dnes může pomoci realizovat sny dětí, které o takovou možnost připravila válka na Ukrajině. Co si přejí děti k narozeninám v době války a jak dárci tyto sny plní?
V srpnu Franchise Group zahájila sbírkový projekt pro charitativní nadaci „ Děti hrdinů “. Projekt dostal název „ Scale goodness “ (МІСТО ДОБРА Центр доброти для мами і дитини).
Přinášíme rozhovor s iniciátory tohoto projektu Antoninou Holovachovou a Vladem Vozným o tom, jak se stýkají s dětmi, které kvůli válce přišly o rodiče, a jak jim v současnosti pomáhají.
Vladyslave, jak vznikl nápad založit tento projekt?
Do 24. února jsem spolupracoval s Franchise Group jako kreativní copywriter. Na začátku letošního roku společnost spřádala plány na šťastnou oslavu 10 let – jakési výročí, ale Rusko je změnilo.
Pak jsem místo hlasitých oslav nabídl, že uspořádám sbírku pro ostatní. Mluvil jsem s týmem a tato myšlenka byla podpořena. Všichni cítili, že ve válečných podmínkách by člověk nechtěl slavit a dostávat dárky, ale udělat něco pro ty, kteří takovou možnost nemají.
Tak se objevil projekt „Scale Goodness“. Nyní se snažíme vrátit dětem trochu radosti i ve válečných podmínkách. Naším cílem je vybrat 1 milion UAH. Všechny finanční prostředky jsou okamžitě převedeny na nadaci „Children of Heroes“, charitativní organizaci, která dlouhodobě pomáhá dětem, které ztratily jednoho nebo oba rodiče v důsledku ruské války na Ukrajině.
Antonino, jak dlouho funguje nadace „Děti hrdinů“?
Začali jsme pracovat od prvních dnů války. S manželem jsme se rozhodli pomoci dětem, jejichž rodiče zemřeli při obraně Ukrajiny.
Dětem pomáháme dlouhodobě, až do jejich dospělosti. V první řadě platíme za každé dítě finanční úhradu a rodinám nabízíme psychologickou pomoc. Lidé, kteří prožívají ztrátu blízkého člověka, mají velké trauma. Náš tým tvoří sedm psychologů a jeden supervizor, kteří se zabývají jak dětmi, tak jejich opatrovníky. Fond poskytuje minimálně deset konzultací dítěti a deset člověku, který se o něj stará.
Poskytujeme také humanitární podporu, základní potřeby, lékařské konzultace, oblečení, obuv, různé hygienické prostředky, topidla, dříví.
Vždy se staráme o to, aby naše rodiny byly oblečené, aby měly co jíst a aby se cítily pohodlně. Pomáháme i v právních věcech.
Ke spolupráci s projektem „Scale Goodness“ došlo nečekaně, ale bylo to pro mě velmi příjemné. Požádali jsme děti, aby napsaly dopisy, jak by chtěly oslavit své narozeniny a co by chtěly dostat jako dárky, načež jsme s partnerem začali postupně realizovat jejich sny.
Co si za války děti objednávají k narozeninám?
Antonina: Nejčastěji si děti přály klidné nebe a možnost oslavit narozeniny doma s kamarády. Vlastně jsme se divili, že většina dárků nebyla materiálních – strávit čas s rodinou na břehu řeky, obejmout tátu.
Všichni psali, že chtějí vidět své rodiče živé. Chápu, jak jsou smutní, ztrácejí smysl života. Když ztratíte milovanou osobu, chvíli nechcete nic. Mezi přáními však byly i velmi dětinské požadavky: sladkosti, koloběžky, hračky.
Vladyslav: V první vlně, na konci léta, jsme dostali 87 dopisů. Je velmi zajímavé, o čem děti psaly.
Samozřejmě kromě vítězství, míru, byly věci, o kterých jsem sám snil: kola, sada lega… Při útěku z Mariupolu jsi o všechno přišel a potřebuješ sadu lega, štěňátka, pavouky. Můžeme to všechno zorganizovat.
Již v létě se ukázalo, že jsme schopni projekt realizovat.
Jak doručujete dárky pro děti?
Vladyslav: V prvních týdnech práce náš projekt utratil velkou část peněz na dodání.
Rozhodli jsme se, že by bylo logické jít přímo do Nové Pošty a nabídnout jim, aby se stali partnerem a společně rozšiřovali dobro. V době, kdy jsme se potkali, jsme měli 517 svěřenců.
Oslovili jsme je a dohodli 517 dodávek za partnerských podmínek, abychom mohli rychle realizovat dětské sny. Pamatuji si, že jsme měli těžký úkol – museli jsme určit průměrnou velikost dárku. Všechno jsme počítali v jízdních kolech.
Antonina: Už v pátek jsem psala do Nové pošty, že potřebujeme doručit dětem psací potřeby před začátkem školního roku, a už v pondělí mi přišel dopis, že Nova Pošta poskytuje fondu 30 000 UAH měsíčně.
Bylo září a bylo to velmi příjemné. Nyní všechny naše zásilky ve fondu provádí pouze Novaja Pošta. Nemáme sklad, takže tuto funkci často přebírají oni – velmi to pomáhá při řešení logistických záležitostí.
Na který z uskutečněných dětských snů se nejvíce vzpomínalo?
Vladyslav: Jana z Charkovské oblasti přišla během války o celou rodinu. Dívka přestala věřit v uskutečnění svých snů, ale vždy v ní zůstala trocha naděje.
Velmi dlouho snila o tom, že bude mít vlastní kolo a naučí se na něm jezdit. Ještě před prázdninami se neustále ptala, jestli se její sen opravdu může splnit?! A ten nejžádanější sen se jí opravdu splnil – k narozeninám jsme Janočce darovali moderní, růžové kolo, které dodala Novaja Pošta.
Nyní Jana s radostí trénuje své dovednosti každý den a je hrdá na svůj neuvěřitelný dar.
Antonino, jak mohou rodiny žádat o pomoc z vaší nadace?
Rodiny nás mohou kontaktovat jakýmkoli pohodlným způsobem: od sociálních sítí po webové stránky a dokonce i horkou linku +380442475788. Rodiny se o fondu dozvídají také od dobrovolníků, veřejných organizací a ústředí Teroborony.
Nyní tvoří tým nadace více než třicet lidí, z nichž dvacet pracuje přímo s dětmi. Každé dítě dostává osobního asistenta, který s ním udržuje úzký kontakt, identifikuje potřeby, řídí pomoc z fondu a všestranně ho podporuje.
Co vás ve vaší práci motivuje?
Antonina: Zpočátku to bylo hodně těžké. Kromě své hlavní činnosti v nadaci komunikuji jako asistent se dvěma rodinami. Jedním z nich jsou dvojčata Matvijčyk a Nazarčyk a jejich matka. Otec dětí zemřel ještě před jejich narozením. Jejich příběh mi zlomil srdce – nevěděla jsem, jak správně začít rozhovor s matkou. Všechny vzorce, plenky a jakákoli další pomoc, kterou jsme mohli poskytnout, mi připadaly bezvýznamné.
Ale chápu, že tito lidé opravdu potřebují podporu. Tato představa – že mohu alespoň někomu pomoci – mě pokaždé motivuje.
Když slyšíte slova díků a jak lidé říkají, že jim takhle nikdo nepomohl, narostou vám křídla a chcete jít dál.
Děláme vše pro to, aby se děti a jejich rodiny cítili jako plnohodnotní členové ukrajinské společnosti, protože to považujeme za důležité pro budoucnost naší země.
Vladyslav: Podle mě by bylo příliš jednoduché říct: “Obličeje dětí, když se nám podaří jim pomoci.” Ale ne. Nejlepší na tom je vidět ostatní, kteří se chtějí připojit.
Jednota v touze pomáhat. Pocit sounáležitosti s lidmi, které chcete napodobovat. Hrdost na to, že žijete mezi lidmi, kteří chtějí udělat svět, ve kterém žijí, lepším místem. Nenechají se odradit, zaujímají aktivní pozici.
Abyste pochopili, že jste součástí národa, ve kterém je šíření dobra zvykem a docela jednoduché.
Taky něco hezkého na nedělní večer. Možná si někdo ještě vzpomene na záběry chlapce z Bachmutu, který ukazoval vojákovi, jak vypadá jejich byt po příletu granátu. A aby se voják nebál. Malý Stas mi zůstal v paměti, tak jak byl oblečený do oranžového ženského kožíšku, který v roce 2004 nosila má manželka. Stas si přál, aby co nejrychleji skončila válka a byl evakuován z Bachmutu.
Přání se vyplnilo a Stas je již v bezpečí, spolu se svou rodinou a kocourem. Přijali ho v ukrajinské organizaci МІСТО ДОБРА Центр доброти для мами і дитини. Jde o komplex, který nabízí střechu nad hlavou a ochranu maminkám s dětmi, které se dostaly do potíží. Od začátku války je komplex samozřejmě plný uprchlíků. Projekt je vedený jednou hodně aktivní slečnou a skládá se již z několika velkých domů, plnocenného bunkru, kuchyně, prádelny a všeho co je potřeba pro provoz. Velmi pěkné dílo stojící obdivu.
Pokud by někdo chtěl projekt podpořit, na stránkách jsou uvedeny informace:
Video Stasa ještě z Bachmutu: zde.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry