Ukrajina

Ruská pravoslavná církev je v rusko-ukrajinské válce velkým poraženým

Rusko-ukrajinská válka za rok svého trvání nevytvořila mnoho vítězů. Zdá se, že všichni prohráli.

Ukrajinský lid prožil neuvěřitelné utrpení a zkázu. Ruské ministerstvo obrany uvádí počet obětí v ruské armádě na tisíce. Podle jiných zdrojů je jejich počet mnohem větší.

Ruský lid musel během částečné mobilizace poslat do války statisíce mužů a vypořádat se s poklesem HDP, i když ne tak strmým, jak se původně předpokládalo. Zbytek světa se musel vyrovnat s inflací umocněnou tlaky na růst cen ropy způsobenými válkou.

“Mezi náboženskými a duchovními vůdci je největší poražený jasný: patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve.”

Mezi náboženskými a duchovními vůdci je jasný největší poražený: patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve. Kirill neochvějně podporuje válku, která odtrhla významné kusy této církve, kterou vede. Vynaložil velké úsilí, aby sakralizoval válku. 

Kirill řekl, že ruským vojákům zabitým během války budou odpuštěny hříchy. Rusko také nazval pilířem a základem pravdy ve zdánlivém rozporu s křesťanským Písmem, které si toto označení vyhrazuje pouze pro církev.

V květnu loňského roku Ukrajinská pravoslavná církev, dosud součást Ruské pravoslavné církve, vyhlásila nezávislost na Moskvě. Důvodem byly pokračující vojenské akce. Podle nové ústavy Ukrajinské pravoslavné církve její vůdce není členem synodu Ruské pravoslavné církve a není vázán rozhodnutími moskevského patriarchátu nebo rad Ruské pravoslavné církve.

Předválečný moskevský patriarchát se mohl pochlubit 38 649 farnostmi. Ukrajinská pravoslavná církev na konci loňského roku čítala 12 148 farností. Ruská pravoslavná církev proto kvůli válce přišla o zhruba 30 % svých farností na Ukrajině. 

Některé z těchto farností, zejména ty, které se nacházejí na územích kontrolovaných Ruskem, se znovu připojí k moskevskému patriarchátu. To zahrnuje asi 400 farností na Krymském poloostrově a pravděpodobně několik stovek farností v jiných částech Ukrajiny. Ale naprostá většina ukrajinských farností je oficiálně pryč.

Rozchod prozatím poněkud zaostává za čistým zlomem. Status ukrajinské pravoslavné církve je poněkud nejistý. Ukrajinská pravoslavná církev je stále uvedena na webových stránkách moskevského patriarchátu jako součást ruské pravoslavné církve. Správný postup odluky je nejasný a někteří říkají, že k tomu, aby byla odluka platná, je zapotřebí koncilní rozhodnutí ze strany ruské pravoslavné církve.

Někteří hierarchové a kněží Ukrajinské pravoslavné církve se obávají důsledků, které může mít čisté přerušení pro apoštolskou kontinuitu, nedílnou součást legitimity pravoslavného orgánu. Mnozí v Ukrajinské pravoslavné církvi se zdráhají sloučit se s ukrajinskou pravoslavnou církví, nově vytvořenou církví, kterou upřednostňuje ukrajinská vláda.

Přesto je těžké pochopit, jak může ukrajinská pravoslavná církev zůstat spojena s Ruskem v jakékoli legitimní formě. Distancování se od moskevského patriarchátu zůstává otázkou přežití.

Metropolita Onufrij, hlava ukrajinské pravoslavné církve, na počátku válečných bojů přirovnal válku k tomu, že Kain zavraždil svého bratra Abela. Od té doby Onufrij podporuje ukrajinskou armádu a posílá humanitární pomoc. Přesto je církev pod tlakem ukrajinské vlády. Vláda hledala v klášterech a farnostech „kolaborační literaturu“ a církev přišla o část svého hlavního kláštera v Kyjevě.

“Kirillovy potíže se neomezují na Ukrajinu.”

Kirillovy potíže se neomezují pouze na Ukrajinu. Ortodoxní hierarchové spříznění s Moskvou se dostali pod tlak po celém světě. Loni lotyšský parlament vyňal lotyšskou pravoslavnou církev z jurisdikce moskevského patriarchátu. Nyní Kirill nemůže jmenovat lotyšské hierarchy. Církev má 118 farností. 

Litevská vláda se rozhodla podpořit ty duchovní, kteří se chtějí oddělit od ruské pravoslavné církve kvůli její podpoře války. Několik církví v Evropě se také rozešlo s moskevským patriarchátem.

A existují nehmotné náklady. Tím, že Kirill tak těsně spojil církev s vládou, riskuje, že si odcizí ty, kteří nejsou spokojeni s režimem. Jejich oficiální počet se zatím zdá zanedbatelný a mnoho z nich Rusko opustilo. 

Neoficiální důkazy, jako je vyšší procento mladších lidí mezi protivládními demonstranty, však naznačují, že církev může mít problém přilákat mladší generaci. Jejich hněv bude namířen nejen na ty, kteří nyní řídí vládu, ale také na činitele, jako je současná hlava ruské pravoslavné církve.

Patriarcha Kirill je prvním válečným patriarchou od Sergije, který vedl ruskou pravoslavnou církev v době druhé světové války. Během pozdních fází této války měl Sergij tu čest setkat se se Stalinem. Toto setkání vyústilo ve znovuotevření mnoha pravoslavných kostelů po celé zemi.

Na rozdíl od Sergije se Kirill s ruským vládcem setkal několikrát. Na rozdíl od Sergije bude Kirill také připomínán jako patriarcha, který podporoval válku, která dramaticky zmenšila církev, jíž předsedal.

Andrej Širin

Baptist News Global

Andrej Širin

Andrej Širin  je rodilý Rus, který působí jako docent bohosloví a ředitel transformačního vedení v John Leland Center for Theological Studies ve Virginii. Žije se svou ženou Olgou ve Washingtonu, DC.

-tep-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry