Zamyšlení: 96. Co může růst z covidového kompostu? - Baptisté

Zamyšlení

Co může růst z covidového kompostu?

Za uplynulý rok jsme hodně ztratili. Fyzický a sociální kontakt, příjmy, vzdělání, rodinnou harmonii, dobré duševní zdraví. Nejničivější ze všech ztrát byli velmi milovaní lidé, kteří zemřeli. Všichni jsme neztratili stejné věci, ale všichni jsme zažili nějakou ztrátu.

Kazatelé a další sboroví vedoucí zaznamenali obrovský vzestup pastoračních potřeb ve stejné době, kdy byla rozsáhlá omezení, která jim to velmi komplikovala, aby mohli tyto potřeby naplnit. Byli nuceni učit se novým dovednostem a sloužit pomocí nových médií. Členové jejich sborů měli možnost sledovat bohoslužby jiných sborů.

Někteří dávali přednost kazateli od vedle, jiní z druhého konce republiky. Byly doby, kdy se vládní směrnice měnily tak často, že držet krok a interpretovat je byla značná výzva. K tomu všemu někteří kazatelé zjistili, že mají málo členů sboru, kteří jsou ochotni nebo schopni pomáhat jim nést tuto zátěž. Lidé, kteří byli v ohrožené rizikové skupině, necítili, že by bylo moudré, se vystavit rizikovým kontaktům. Lidé, jejichž mentální a emociální zdraví bylo těžce zraněno, nebo kteří museli pendlovat mezi prací a domácím vyučování svých dětí, asi neměli dost kapacity, aby mohli pomáhat sborové práci. A samozřejmě mnoho kazatelů bylo také v ohrožené skupině nebo doma nahrazovali svým dětem školní docházku nebo mentálně a emocionálně trpěli vše prostupující atmosférou strachu.

Většina baptistických sborů bude nyní mít pouze maximálně jednoho placeného pracovníka – pravděpodobně kazatele, který se bude muset velmi rychle přizpůsobit velmi stresové situaci, pravděpodobně s menší pomocí, než jakou byl zvyklý mít při nesení stresu a smutku jiných lidí. Mnoho kazatelů hlásí, že nyní stěží mohou vypnout, nemají čas se zastavit a vydechnout si.

Někteří kazatelé a další placení sboroví pracovníci zažili také ztrátu příjmu a jistoty zaměstnání. Mnozí jsou nervózní z udržitelnosti dlouhodobých finančních prostředků jejich sboru. Zatímco někteří členové sboru pokračují dál v přispívání do sboru trvalým příkazem, mnoho sborů se spoléhalo na nedělní osobní sbírky, které nebylo možné celé měsíce v plné míře provádět. Příjem od skupin, které používaly sborové budovy během týdne se také snížil nebo vyschl úplně. Nikdo neví jak bude návštěvnost sboru vypadat, až jednou pandemie skončí. Pravděpodobně pro mnoho sborů nastanou náročné časy.

Tváří v tvář těmto ztrátám mnoho lidí včetně sborových představitelů zjistilo, že jsou schopni se přizpůsobit, experimentovat a získávat nové dovednosti.

Sbory, které by nikdy neuvažovaly o použití vysílání svých bohoslužeb na kanálu YouTube nebo živě na Facebooku jako součásti své služby, velmi rychle počátkem roku 2020, jakmile musely své modlitebny zavřít, objevily digitální náměstí, na kterých se mohly podělit o evangelium s lidmi, kteří by normálně do jejich modliteben nepřišli. Je dokonce známo, že počet vyhledávání slova „modlitba“ na Google počátkem pandemie prudce vzrostl. Mnoho sborů hlásí nečekaně vysokou sledovanost svých online bohoslužeb, některé signalizovaly výrazné zvýšení účasti na nedělních bohoslužbách a modlitebních shromážděních uprostřed týdne (i když neoficiální informace naznačují, že v některých případech tyto vysoké sledovanosti nebyly udrženy).

Misijní energie a kreativita nebyla omezena na digitální sféru. Vím o sborech, jejichž budovy nikdy nebyly zavřeny, protože jsou hostiteli potravinové banky. Ostatní sbory a jednotlivci malovali poselství naděje dál na okna, dodávali tašky lahůdek a dobrot na pomoc rodinám s domácí školou, a přinášeli ze sborových sbírek pomoc nejvíce postiženým lidem covidem-19. Obtíže ze vzniklého sociálního odstupu vytvořily tvůrčí energii, která způsobila změny v trvalých hodnotách.

Akademička a autorka Elaine Heathová, mluvila o „kompostovém covidovém času“. Líbí se mi tento obraz.

Do hromady kompostu jsou dávány opravdu nechutné věci: hnijící jídlo, dokonce i hnůj. A přesto ten velký nechutný nepořádek je postupně přeměněn na něco životodárného, co umožňuje růst novým věcem.

Pro mě je to obraz vzkříšení. Potvrzuje, že ač všechno bylo traumatické, všemi druhy způsobů a pro všechny druhy lidí, přesto přese všechno rozpoznáváme kreativní možnosti, které jsou v tom všem tak zřetelné.

A ač všechno toto poznání bylo obtížné a bolestivé pro mnohé z nás, při zavírání sborových budov, faktem je, že sbor pro většinu lidí už nefungoval tak, jako v únoru roku 2020.

Po mnoha desetiletích nyní prožívali britští baptisté úpadek. Kolem 90 procent obyvatel Velké Británie nejsou praktikující křesťané. Mnoho sborů již dnes hledí do budoucnosti se strachem, trápí je, jak přežijí s tak málo členy, které tolik let získávaly a zda budou moci i nadále dělat duchovní službu nebo platit účty.

Věřím, že tato doba nabízí sborům obrovský potenciál růstu – a to myslím v tom nejširším slova smyslu. Těch deset procent praktikujících křesťanů bylo vyhozeno ze svého způsobu být sborem, i když ne dokonalého, který byl pro nás pohodlný, do nepohodlného, kreativního téměř nepozorovatelného prostoru.

A v tomto velkém prostoru nejistoty, kde všechno je připraveno pro uchopení, činí Duch svatý něco nového. Moc, kterou Bůh vzkřísil Krista ze smrti, je v činnosti a přináší nový život církvi, ve prospěch těch z 90 procent, kteří neznají Boha.

Nové věci, které rostou z Ducha svatého budou vypadat na každém místě trochu jinak.

Pro některé sbory, to může být touha experimentovat s evangelizací v digitálním prostoru. Pro ostatní touha ukázat Boží lásku tím, že budou stavět na nových vlnách ducha sborového společenství, které některé oblasti zažily – jako bylo v případě v mého města. Rušné sbory mohou najít rostoucí touhu po nedělním shromáždění, vyrůstající z vyčerpání ze snahy udržovat všechny své misijní programy.

A mnoho sborů si povšimne svého soucitu s lidmi, zažívajícími rostoucí chudobu, když uvidí, jak potřeba lidí kolem nich roste.

Hledejme způsoby, jak povzbudit růst, který může přinést pouze Bůh v zahradě vzkříšení. V době, kdy sboroví představitelé prožívají vyčerpání, a kdy sbory mají méně času, dobrovolníků a méně peněz, kdy nebudeme mít energii na to, dělat všechny věci, které jsme dříve dělali, stejně jako začínat nové věci.

Mějme odvahu jemně vyčlenit programy a akce, které sloužily jen svému účelu. S láskou dovolme některým věcem zemřít, aby ty nové věci mohly mít prostor růst. Jako sbory se ptejme sami sebe: Co je ta jedna nová věc, ke které nás Bůh vede?

Poznámky:

¹ https://www.telegraph.co.uk/global-health/climate-and-people/pandemic-promptssurge-interest-prayer-google-data-show/

² Připomínky Elaine během webináře o zakládání digitálních sborů Digital Church Planting na podzim 2020

³ Stuart Murray, A Vast Minority: Church and Mission in a Plural Culture (Milton Keynes: Paternoster Press, 2015)

Zdroj:

Časopis Baptists Together, léto 2021, str. 6-7

Emma Nash

Emma Nash je baptistická kazatelka.

Když se ohlédnu zpět, moje povolání být kazatelkou začalo velmi brzy na mé cestě víry. Začátkem mých 20. let jsem se stala křesťankou, v mé rodině nikdo neměl žádnou víru ani nechodil do kostela. Ve 25 letech jsem se stala diakonkou a pak jsem velmi brzy začala cítit, přestože mě práce na plný úvazek jako středoškolskou učitelku bavila, že moje srdce je opravdu v (až příliš mnoha) dobrovolnických rolích, které jsem měla ve sboru.

Mou touhou byli lidé, kteří nechodili do sboru – lidé, jako jsem byla já, stejně jako stále i moje rodina – a nebyla jsem přesvědčena, že být kazatelkou v baptistickém sboru je pro mě nejvhodnější. Vzpomínám si, jak jsem jela za svým regionálním kazatelem, abychom prodiskutovali můj nově se objevující pocit Božího povolání, a říkala si: „Nejsem si jistá, jestli jsem povolána být kazatelkou.“ Slyšela jsem v mysli hlas, který říkal: „Nestarej se o to, čím nejsi: ale kým jsi?“ a hned přišla odpověď: „Jsem evangelistka.“ To je jeden z mála případů v mém životě, kdy ke mně Bůh mluvil velmi jasně, a miluji skutečnost, že promluvil položením otázky. Věděl, že jsem už znala odpověď.

-krk-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů