Zásady: 26. Odluka církve od státu má chránit lidi

Zásady

Odluka církve od státu má chránit lidi
Někteří křesťanští kazatelé a spisovatelé se domnívají, že koncept odluky církve od státu vznikl v Americe právě proto, aby chránil církev před vládou. Ve skutečnosti tato myšlenka vznikla proto, aby chránila lidi jak před církví, tak před vládou.
Ústava USA začíná slovy “My lid”, nikoli “My stát”, “My církev” nebo “My Boží lid”.
Historie církve a státu
Mezi přední americké zastánce odluky patřili Roger Williams z Rhode Islandu, Isaac Backus z Massachusetts a John Leland z Massachusetts a Virginie.
Tito muži byli křesťané zapojení do politiky, ale nechtěli, aby se církev nebo stát staly zneužívajícími lidi. Rozhodně neprosazovali, aby se křesťané drželi mimo politiku a vládu.
Ti, kdo sepsali americkou Deklaraci nezávislosti – včetně Thomase Jeffersona – a ti, kdo sepsali americkou ústavu a listinu práv – včetně Jamese Madisona – velmi dobře znali historii vládního útlaku a náboženské nesnášenlivosti.
Pamatovali si, jak se církev stala příliš mocnou – dokonce i v koloniích – a vedla vládu k upalování lidí na hranici jako čarodějnice a k tomu, že nutila ženy nosit šarlatové písmeno “A”, pokud byly obviněny z cizoložství.
Věřili, že církev by neměla řídit vládu, a také věřili, že zastánci náboženství by měli mít možnost svobodně vyjadřovat své přesvědčení a účastnit se politických soutěží. Proto Madison formuloval první dodatek tak, aby zahrnoval svobodu víry a praktikování a myšlenku, že by neměly existovat žádné zákony zahrnující ustanovení náboženství.
Někteří dnešní kazatelé
Někteří kazatelé dnes hlásají, že Spojené státy jsou křesťanským národem. Ústava USA takový status nespecifikuje. Většina otců zakladatelů nechtěla náboženský národ ani vládu, ačkoli se jim myšlenka křesťanských lidí žijících v rámci národa líbila kvůli morálce a hodnotám, které prosazovali.
Byl to John Leland, kdo nejvíce ovlivnil Jamese Madisona, aby zavedl první dodatek k Ústavě USA.
Leland, dobrý křesťan a baptistický duchovní, napsal: “Pojem křesťanské pospolitosti by měl být navždy zničen” a “všichni by měli být stejně svobodní, Židé, Turci, pohané i křesťané”.
Tak by tomu mělo být i dnes ve velmi rozmanitých Spojených státech amerických.
Také dnes někteří kazatelé hlásají, že vláda a její sekulární stoupenci chtějí zničit křesťanství. To je přitažené za vlasy. Takoví kazatelé by si měli uvědomit, že křesťanství nebude zničeno.
Křesťané stále mohou kázat, psát, provozovat komunitní služby a hlasovat ve volbách. Mohou kandidovat a možná být zvoleni do úřadů na všech úrovních státní správy. Žádný vládní úředník nezavřel televizní evangelisty kvůli náboženským doktrínám, které hlásají, ani nezavřel dveře pro taková kázání. Církve jsou obecně díky svému statusu zvýhodněny v oblasti daní.
Církve a jejich představitelé mohou být samozřejmě řešeni v případě odhalení právních přestupků – například podvodů a zneužívání.
Ústava USA
Někteří dnes prohlašují, že slovní spojení “odluka církve od státu” není v Ústavě USA. Tento pojem tam však je. Ústava uvádí, že pro zastávání veřejných funkcí nesmí existovat žádná náboženská zkouška nebo přísaha.
První dodatek se zabývá právem na náboženskou svobodu a odmítnutím zákonů respektujících náboženské zřízení. Myšlenka náboženské svobody je v podstatě myšlenka věřit tomu, čemu chci věřit, a dělat to, co chci dělat ve jménu náboženství, pokud tím neohrožuji ostatní nebo veřejnou bezpečnost a pořádek.
Když někdo říká, že církev by měla být ve vládě, vždycky se ptám: “Čí církev?”. Mějte se na pozoru před každým, kdo říká, že církev by měla být ve vládě.
Stačí se podívat na církev ve vládách v Saúdské Arábii, Pákistánu, Afghánistánu a dalších islámských zemích. Podívejte se, co chce dělat vznikající radikální islámský stát. Radikálové chtějí chalífát se silným náboženským vůdcem, který by ovládal lid prostřednictvím islámského práva.
Vzpomeňte si na Islámský stát v Íránu s jeho morální policií. Vzpomeňte si, k jakému válečnému pustošení docházelo v Evropě po mnoho staletí, protože skupiny bojovaly o to, čí náboženství je to pravé.
Amerika se stala ohniskem denominacionalismu, protože mnoho skupin uvěřilo, že mají pravdu a že jejich církev je církví.
Tyranie většiny
Chci, aby v úřadech zasedali zákonodárci z nejrůznějších společenských situací ve Spojených státech, kteří by odráželi různé názory, včetně náboženských. Velmi bych se obával o práva menšin, kdyby v naší rozmanité společnosti byli moji zástupci v drtivé většině příslušníky nějakého konkrétního náboženského vyznání.
James Madison psal o nebezpečí “tyranie většiny” ve Federalistickém dokumentu č. 10. Ano, i křesťané mohou za určitých okolností uplatňovat tyranii většiny.
Stačí se podívat na historii legálního otroctví ve Spojených státech od počátku 16. století až do konce občanské války v roce 1865. Podívejte se na používání segregačních zákonů Jima Crowa, které přijali a po mnoho desetiletí prosazovali běžní lidé chodící do kostela.
Nechci ve Spojených státech ani vládní, ani náboženskou tyranii. Díky Bohu za něco, čemu se říká “odluka církve od státu”.
Leon Blevins
Leon Blevins

Leon Blevins je penzionovaný profesor státní správy na El Paso Community College.
Vyjádřené názory jsou názory autora.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry