Ženy ve službě: 44. Marie Isaacsová

Baptistická kazatelka Marie Isaacsová byla ceněna pro své úsilí o to, aby křesťanská víra byla relevantní pro současné světové problémy, pro její upřímnost, pro její velký dar citu při vedení bohoslužby a pro její kazatelskou službu, která se vyznačovala její silnou vírou v dobrotu a Boží lásku. 

Ženy ve službě: 42. Marie Isaacsová

Ženy ve službě

Baptistická kazatelka Marie Isaacsová

Marie Isaacsová

13. 3. 1936 – 9. 8. 2016

Marie Isaacsová se narodila v Londýně jako jedno ze čtyř dětí Alberta Edwarda Isaaca a Elizabeth Isaaca. Otec byl polský Žid, matka irská katolička a tato kombinace, kterou Marie považovala za „nádhernou směsici“, ji od dívčího věku navykla na energickou debatu o náboženských záležitostech.

Přestože byla Marie vychována jako katolička, byla dospívající Marie „hluboce šokována“, když se poprvé od raného dětství zúčastnila katolického křtu nemluvněte. Po obřadu Marie, pro ni charakteristicky, šla přímo k obřad provádějícímu knězi a stěžovala si na to, co považovala za porušení náboženské svobody křtěného kojence. Římskokatolický kněz pak nasměroval Marii směrem k jejímu místnímu baptistickému sboru – bylo to typické pro její velmi ekumenický způsob, jak být baptistkou, a její velmi baptistický způsob, jak být ekumenická!

Marii se líbilo to, co viděla mezi baptisty, a začala se pravidelně účastnit jejich shromáždění. 

Byla členkou baptistického sboru a byla povzbuzena, když viděla Gwenyth Hubbleovou, poslední baptistickou kazatelku, která byla ordinována. Gwenyth pozvala Marii na víkend do Birminghamu – a dala jí pečeť souhlasu s kazatelskou službou. („Podle toho, jak tě znám, tak je to dobré rozhodnutí.“ vzpomíná Marie, co řekla.) Ale řekla také Marii, ať si nemyslí, že by kazatelé měli být „klidní“, a povzbudila ji, aby získala více zkušeností v širším světě. Marie si nechala poradit a strávila dva roky výukou náboženské výchovy ve škole jako učitelka náboženství. Poté se vzdělávala pro kazatelskou službu na baptistickém teologickém semináři Regent’s Park College v Oxfordu.

V té době byly oxfordské vysoké školy buď mužské nebo ženské. Marie byla první uchazečkou o studium na mužském baptistickém teologickém semináři na Regent’s Park College v Oxfordu. Ačkoli byla přijata jako kandidátka na kazatelskou službu, nemohla žít ani jíst v prostorách vysoké školy. Bylo požadováno, aby byla mimo toto místo do 19:00 hodin. Když byla nucena pracovat později, udělala z okna (pánských) toalet svůj únikový východ. Ale ona na to laskavě vzpomíná: “Studenti byli skvělí,” vzpomíná. “Většina z nich byli ženatí a velmi mě podporovali.”

Tento příběh byl také vyprávěn při vzpomínkovém dni pro „ocenění kazatelské služby služby“ Marie: po požehnání a ukončení byla Marie zavedena svými kazatelskými kolegy do jídelny pouze pro muže v Helwys Hall. Tam vzdorovitě povečeřeli pod nesouhlasným – ale tichým – pohledem prezidenta koleje, který v tomto konkrétním případě zjevně usoudil, že je lépe být diskrétní. Takové incidenty představovaly podporu „mužů“, na které Marie vřele vzpomínala jako na „úžasné kolegy“.

Stala se čtvrtou ženou, která byla v britském baptistickém svazu ordinována kazatelkou. První ordinace ženy kazatelky proběhlo v roce 1922. Ordinace Marie byla o čtyřicet let později, v roce 1962.

Marie měla to, čemu by se dnes říkalo dvojí odborné povolání – ke kazatelské a pastorační službě a teologického bádání. Doktorská práce o pojmech ducha v období novozákonní církve vedla ke zvláštnímu zaměření na texty epištol Židům a Jakuba.

Její další zastávka byla jako přednášející na Heythrop College, specializované vysoké škole filozofie a teologie na univerzitě v Londýně. Vysoká škola Heythrop College byla založena v roce 1614 Společností Ježíšovou (jezuity). Heythrop se připojil k londýnské univerzitě v roce 1971, přičemž si zachoval moderní katolický étos.

Marie zde učila 30 let, stala se specialistkou na knihy Židlm a Jakuba. Zde Marie nakonec povýšila na vedoucího katedry novozákonních studií, což byla pozoruhodná pozice pro kohokoli, kdo tehdy byl náhodou ženou, z dělnické třídy nebo členem sboru baptistů, natož pro Marii, která spojovala všechny tyto tři vlastnosti.

Pro Marii byla výzva ke službě spojena s povinností hrát svou roli ve společnosti. “Je to buď politika nebo kazatelna”, jak si Marie vzpomněla na pocit, který nakonec vedl k celoživotní službě v té druhé volbě. Počáteční roky ve službě strávila jako kaplan na Birminghamské univerzitě, kde byla Marie ceněna pro své úsilí o to, aby křesťanská víra byla relevantní pro současné světové problémy, pro její neomezenou účast v živé a seriózní diskusi a pro její dostupnost a upřímnost jako pastorační poradkyně. 

Mariina pozdější desetiletí ve službě byla spojena především s baptistickým sborem Heath Street v londýnském Hampsteadu. Během čtyř desetiletí byla Marie postupně členkou, v roce 1987 se stala náměstkyní kazatele Edwina Robertsona. Když Edwin Robertson v roce 2001 odešel do důchodu, byla jedinou kazatelkou sboru Heath Street na plný úvazek a nakonec po svém odchodu do důchodu v roce 2011 byla opět členkou tohoto sboru a dál pravidelně kázala. Sbor si Marie vážil za její velký dar citu při vedení bohoslužby a za kazatelskou službu, která se vyznačovala její silnou vírou v dobrotu a Boží lásku.

Byla impozantní jak duchem, tak intelektem, zcela se soustředila na ten druh výzev, s kterými by se mohla setkat kazatelka z té doby. Například na semináři Regent’s byla poslána do sboru 20 mil severně od Oxfordu. “Myslím, že byli překvapení, ale myslela jsem si, že budu mít větší problémy s tím, že jsem studentka. Ale byli 20 let bez kazatele a přijali mě bez problémů.”

Při kázání vždy nosila sutanu a při vyučování učitelský límec, jako by chtěla zdůraznit její povolání. A ačkoli říká, že se věci v Anglii zlepšily, stále zůstávají předsudky.

„I dnes existuje automatický předpoklad, že pokud jste kazatel, že jste muž. Minulý týden jsem měl telefonát s žádostí o doktora Isaaca. Nevěřil, že jsem to já. Předsudků je strašně moc. Myslím, že je to smutné. Předsudků ve společnosti je mnohem méně, ale v náboženství to nešlo stejným tempem jako ve společnost.”

Byla potěšena, že k ordinaci přichází mnohem více žen, ale zdůrazňuje, že existuje mnohem více ženských anglikánských duchovních než baptistických kazatelek. “Vzhledem k našemu systému vás musí váš sbor povolat. Znamená to, že určitý druh předsudků je stále na nízké úrovni.”

Protože ve strukturách Baptistického svazu Velké Británie nezastávala významnou roli, byla Marie na okraji denominačního života. Mnozí však její vliv intenzivně pociťovali.

Kazatelka Dr. Ruth Gouldbourneová byla mezi několika neoficiálně mentorovanými kazatelkami Marií v 80. letech, kdy byla studentskou kazatelkou ve sboru Bloomsbury Central Baptist Church (a ve sboru, do kterého se vrátila v roce 2006). “Myslím, že pro ni bylo velmi uvážené nás mentorovat, i když si myslím, že k tomu neměla vypracovanou agendu,” vzpomíná Ruth. „Byla to hlavně společenská setkání. Témata by neměla být vynucovaná, nenechte lidi, aby vás překřičeli, mějte smělost být přítomni.

“Měla také zájem o akademickou dokonalost. Pokud se do toho chystáte, udělejte to dobře. Pokud si můžete myslet, měli byste myslet.”

Zvlášť cenným zdrojem byly zkušenosti Marie jako kazatelky. “Když jsme ji slyšely kázat, její příběhy, uvědomily jsme si, že jakkoli to na škole může být špatné, nikdy jsme to neměly tak těžké jako ona,” říká Ruth. “Nikdy jsme nemusely vylézat z okna toalety.”

“Bylo dobré vědět, že někdo před námi prošel tím, čím jsme prošly nebo procházíme my, často mnohem hůř, a že to, co jsme prožívaly, bylo normální.”

Existuje také pocit, že ačkoli to nelze měřit, Mariin vliv a učení ovlivnily mnohé, říká Ruth.

“Nedávno jsem se setkala s bývalým jezuitou, kterého učila Marie – říkal, jak ho překvapilo, že existují baptistické kazatelky – takže si představuji, že se její vliv rozšířil daleko.”

“Většina lidí o ní věděla – a jakmile se s ní setkala, nikdy na ni nezapomněli.”

V dopisu k 50. výročí kazatelské služby Marie generální tajemník Baptistického svazu Velké Británie kazatel Jonathan Edwards hovořil o tom, jak její kazatelská služba „hluboce ovlivnila stovky studentů a dalších, kteří měli výsadu studovat pod vaším vedením“. Dodal: „Vaše pastorační a kazatelská služba také ovlivnila životy bezpočtu lidí a jako denominace jsme Bohu opravdu vděční za vaši věrnou službu.“

A členové sboru Heath Street mluví o jejím „obrovském přínosu“ a zdůrazňují její otevřenost širokému spektru prostředí a tradic. Sbor měl k 50. výročí její ordinace zvláštní slavnostní bohoslužbou a pozval některé její přátele a bývalé kolegy, pak následoval slavnostní oběd. Sbor také objednal pro Marii obraz baptistického kostela Heath Street od místního malíře Billa Aldridge.

„Kazatelka Dr. Marie Isaacs významně přispěla k životu baptistického sboru na Heath Street,“ řekl Gaynor Humphreys, tajemník sboru Heath Street, „nejprve jako členka sboru od poloviny 70. let, poté jako náš asistent kazatele a kazatelka. Za tu dobu zasáhla svou službou obrovské množství lidí, za těch 50 let, od doby, kdy byla ordinována – až dosud.

„Marie vždy stála o otevřenost. Zajistila, abychom zde byli různorodým sborem, abychom přijali členy a přátele z celé řady prostředí, zemí a tradic. Hodnoty, které nám Marie přináší, nám pomáhají, abychom žili každý den jako církev.”

“Jsme velmi hrdí na to, že Marie je součástí historie, tradice a budoucnosti sboru Heath Street. Je členkou, přítelkyní a naší bývalou kazatelkou – ale ze všeho nejdůležitější je a vždy bude součástí rodiny Heath Street.”

Různá onemocnění, která Marii pronásledovala v posledních letech jejího života, způsobila, že byla pro ni náročná nejen každotýdenní účast na nedělních bohoslužbách, ale také i nezávislý život doma. Až do svých posledních týdnů Marie čelila oběma výzvám díky odvážné tvrdohlavosti, která byla její dobrou vlastností. Marie zemřela v pokoji v nemocnici University College Hospital dne 9. srpna 2016. Její pohřeb se konal na Heath Street, následoval pohřeb v krematoriu Hampstead Garden Suburb. Její popel byl pohřben na začátku roku 2017 na sborovém hřbitově v srdci vesnice Hampstead.

Mnoha jejím přátelům bude smutně chybět a nezapomene na ni ani Baptistická Unie ve Velké Británii, v níž jako věrný člen a věrná služebnice dlouho sloužila v kazatelské službě.

Prameny:

Marie Isaacs

Revd Dr. Marie Isaacs: 1936-2016, nekrolog od Ewana Kinga, kazatele baptistického sboru Heath Street

‘She has always stood for openness’ – an interview with the Revd Dr Marie Isaacs

-van-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů