Cyril Burget (1896 – 1954)

Cyril Burget

13. 10. 1896 – 4. 2. 1954

Kazatel Cyril Burget se narodil v Lipové u Boskovic na Moravě. Pocházel z chudé početné katolické rodiny. Jeho otec byl bednář a drobný zemědělec.

Záhy po vypuknutí první světové války musel Cyril v devatenácti letech narukovat do rakousko-uherské armády. Po skončení války a vzniku československého státu v roce 1918 zůstal ještě jako zaměstnanec v nové čs. armádě do roku 1921. V srpnu téhož roku se oženil s Františkou Hlubinkovou, dcerou malorolníka v Benešově u Boskovic. Narodilo se jim šest dětí: Liboslava (1922), Věra (1924), Milada (1926), Milan (1929), Jaromír (1930) a Lýdie (1933). Všechny byly od své mladosti vedeny k víře a staly se členy sboru Bratrské jednoty Chelčického.

V jeho rodné Lipové tehdy misijně působil baptistický kazatel Josef Dvořák. Mladý Cyril byl jeho působením natolik osloven, že přijal víru v Krista a brzy se také rozhodl zasvětit celý svůj život službě kazatele. V roce 1925 byl v Brně pokřtěn kazatelem Otakarem Fričem a záhy se mu naskytla příležitost pracovat misijně na plný úvazek.

V roce 1926 byl pozván sestrou Janderovou z Vysokého Mýta jako misijní pracovník. Byla mu zprostředkována finanční pomoc z USA, a tak se mohl po boku amerických misionářů Františka a Vlasty Brdlíkových aktivně podílet na baptistické misii. Z této slibně se rozvíjející práce v širém okolí Vysokého Mýta zde byl ustaven samostatný baptistický sbor. Již po půlročním působení bratra Burgeta, z jeho iniciativy a za jeho finanční účasti, byl zakoupen dům na modlitebnu, který byl po adaptaci otevřen v srpnu 1926.

Koncem roku 1926 se měl vrátit do ČSR mladý kazatel Jan Mikulenčák, člen rokytenského sboru, z dvouletého studijního pobytu v USA. Protože vedle studií sloužil druhým rokem Českému baptistickému sboru v Chicagu (Moody’s Memoriál Church), jehož členy byli i manželé Brdlíkovi, vyměnili si tito dva kazatelé místo a bratr Burget, který se o kazatelskou službu ve Vysokém Mýtě také ucházel, si zvolil jako nové působiště tehdy ryze katolickou Kroměříž. Bylo to pole téměř nezorané (v Kroměříži již předtím misijně působili někteří bratři ze Vsetínska).

Začátky byly pro bratra Cyrila Burgeta velmi krušné. Musel se potýkat s odporem a nepochopením úřadů, s nepřátelskými postoji katolických církevních hodnostářů i obyvatel města, s nezájmem, lhostejností a duchovní prázdnotou lidí. Cítil se osamělý, nevěděl jak a odkud začít. Proto často, jak později přiznal, v sevření a slzách probojovával své působení zde před Pánem na modlitbách.

A Pán se k jeho modlitbám přiznal. Již po půl roce jeho působení v Kroměříži uvěřilo a bylo pokřtěno pět duší. Křest se konal v srpnu 1928 v řece Moravě. To byl zárodek nového sboru baptistů v Kroměříži.

Bratr Burget pokračoval ve své misii, pořádal evangelizační shromáždění v místních hostincích, ve veřejných místnostech i v rodinách, takže již 30. června 1929 byl tento nový, tehdy 29členný sbor oficiálně ustaven a on se stal jeho prvním řádným kazatelem. Potom z vlastních peněz – obdobně jako ve Vysokém Mýtě – zakoupil pro sbor dům, který sloužil jako modlitebna a zároveň v něm byl i byt kazatele.

I když byl během tohoto počátečního období velice časově vytížen, stačil ještě dálkově vystudovat a v roce 1930 zakončit Baptistický teologický seminář v Praze. Kroměřížskému sboru sloužil do roku 1946. V té době měl sbor kolem sta členů.

V době německé okupace se bratr Cyril Burget aktivně podílel na protifašistickém odboji, nejprve jako vedoucí jednotky podzemního hnutí (1939 – 43) a potom jako velitel partyzánské skupiny Grado (1944 – 1945), s níž také pomáhal osvobozovat město Kroměříž.

V letech 1945 – 1946 se bratr C. Burget vzdal svého kazatelského platu. Sloužil, ale dále jako kazatel a přitom pracoval jako vedoucí oddělení léčebné péče na Místním národním výboru v Kroměříži.

V souvislosti se zhoršením zdravotního stavu pražského kazatele Josefa Tolara se sbor obrátil s dotazem na bratra kazatele Cyrila Burgeta, zda by byl ochoten se stát v Praze druhým kazatelem.

Po počátečním váhání nakonec bratr Burget svolil a byl 3. 12. 1946 na schůzi výboru uvítán jako druhý kazatel. Zároveň bylo rozhodnuto poskytnout bratru Tolarovi jednoroční zdravotní dovolenou. Vzhledem k tomu, že po roce nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, sbor na své schůzi 16. 2. 1947 doporučil bratru kazateli odchod do důchodu a bratr kazatel Burget se stal prvním kazatelem sboru.

První poválečná léta byla v církvi ve znamení útlumu a stagnace, návštěvnost ve shromážděních byla malá. Ale bratr kazatel Cyril Burget svým obdarováním oslovit, strhnout a vyburcovat lidi pražský sbor brzy obživil a naplnil modlitebnu posluchači nejen z řad vlastního sboru, ale i pozvaných přátel či členů jiných církví. Vinohradský sbor za jeho působení procházel dobou rozkvětu a růstu.

V roce 1950 byl bratr kazatel C. Burget zvolen tajemníkem BJB v ČSR, sloužil ale stále jako kazatel vinohradského sboru až do svého zatčení v polovině roku 1952.

To však již byla doba, kdy komunistický režim v ČSR zahájil politické procesy proti představitelům nejen katolické církve, ale i dalších denominací, z nichž BJB byla pro své styky s USA na předním místě. Bratr Burget na sebe upoutal pozornost STB nejen svou úspěšnou misijní činností v hlavním městě republiky, ale i tím, že vydával časopis „Slova pro život” ¹, který byl nově zřízeným Státním úřadem pro věci církevní několikrát ostře kritizován.

Krátce po zatčení předních představitelů BJB v ČSR br. Dr. Jindřicha Procházky a br. kazatele Jana Říčaře byl zatčen i bratr Cyril Burget. Bylo to dne 25. června 1952 v obci Údolí Kačerov.

Do Kačerova se dostal v rámci poválečného prodeje chalup pro rekreační účely. Na bývalé místní škole vedl semináře a pořádal tábory pro křesťanskou mládež.

Dne 25. června 1952 byl zatčen STB na své chalupě v Kačerově ². Společně s nimi byl zatčen i kazatel br. Michal Kešjar ze Slovenska.

Bratr C. Burget byl souzen v červnu 1953 ve vykonstruovaném procesu před senátem krajského soudu v Chrudimi. Byl shledán vinným z trestného činu vyzvědačství a odsouzen k 7 letům odnětí svobody, ke ztrátě občanských práv a k propadnutí poloviny majetku.

Byl uvězněn v pověstné věznici pro těžké zločince ve Valdicích.

Bratr kazatel Cyril Burget, jeden z průkopníků baptistické práce v naší vlasti, zemřel na následky mučení a neléčené těžké nemoci ve valdické vězeňské nemocnici jen dva roky po svém zatčení, ve věku 58 let.

Odhalení pamětní desky bratra kazatele Cyrila Burgeta

Dne 16. dubna 2005 byla bratru kazateli Cyrilu Burgetovi na nádvoří modlitebny baptistického sboru v Praze Na Vinohradech odhalena pamětní deska.

Projev autora a spoluiniciátora pamětní desky bratra kazatele Cyrila Burgeta:

Vážení přítomní, sestry a bratři,

dostalo se mi zvláštního vyznamenání promluvit několik slov při příležitosti těchto slavnostních chvil, které společně prožíváme.

Založení sboru, to je počátek knihy života, kde každý rok je jednou její kapitolou. V těchto dnech končí stodvacátá kapitola života našeho Vinohradského sboru.

Obraťme několik kapitol nazpět a vraťme se do roku 1946, kdy pražský sbor povolal do služby bratra Cyrila Burgeta, tohoto neohroženého hlasatele evangelia Ježíše Krista. Pod vlivem jeho kázání Božího Slova prožíval náš sbor dobu velkého duchovního rozvlažení. Byla to ovšem doba, kdy po komunistickém puči v roce 1948 veškerou moc uchválila diktatura, pro kterou se křesťanská víra stala úhlavním nepřítelem, kterého bylo nutno zničit. Náš bratr Cyril Burget jakožto jeden z mnoha duchovních všech křesťanských církví, zatčených a uvězněných počátkem padesátých let minulého stolení, byl  zatčen v roce 1952, nepřežil komunistické věznění a zemřel mučednickou smrtí v roce 1954 ve věku osmapadesáti let. Vzhledem k tomu, že veškeré jeho tělesné pozůstatky byly zcela zničeny, takže neexistuje nikde místo jejich uložení, rozhodl náš sbor, že uctí památku svého kazatele zřízením a umístěním jeho pamětní desky na nádvoří modlitebny, ve které naposledy ve svém životě hlásal Slovo Boží.

Je pro mne ctí a vyznamenáním, že smím odhalit tuto pamětní desku svého kazatele, který byl nejen mým bratrem v Kristu, ale i mým důvěrným přítelem. Pán Bůh žehnej jeho památce!

Daniel Mathauser

Poznámky:

¹ Slova pro život byl český baptistický časopis, který vycházel v letech 1948–1950. Svým názvem navazoval na stejnojmenný časopis vycházející nákladem baptistického sboru v Brně v době předválečné. Časopis vycházel jednou měsíčně nákladem Ústředí Bratrské jednoty baptistů (Chelčického). Šéfredaktorem byl kazatel Cyril Burget († 1954). Redakce se dostávala do konfliktu s komunistickou mocí, jednotlivá čísla byla cenzurována, zabavována a konfiskována, až bylo nakonec vydávání časopisu úředně zastaveno pro „nedostatek papíru“. Vydávání časopisu bylo jedním z důvodů pozdějšího uvěznění bratra kazatele Burgeta.

² Občanské sdružení Údolí Kačerov na jeho památku pojmenovalo nový dubový můstek přes Liberský potok. Původní můstek byl pravděpodobně poslední, přes který Cyril Burget přešel jako svobodný občan.

Zdroj:

• Vlastimil Pospíšil, Jaroslav Smilek, Jan Vychopeň – Kazatelé BJB, 2005
• KUCOVÁ, L.: Slova pro život. Zpravodaj baptistických sborů, 2008, č. 1, s. 9-11.
• NEŠPOR, Z. R. – VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie menších křesťanských církví, s. 153.
• Úřední dokumenty z roku 1949. Zpravodaj baptistických sborů, str. 6-11 [dostupné online]. 1/2018. Zpravodaj baptistických sborů
• „Mock Trial Condemns Czech Baptist Leaders“ in Oklahoma City Star, 17 červenec 1953, str. 28 (dostupné v newspapers.com a Wikimedia Commons).

Štěpán Křivánek

Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.

Poslední aktualizace 29. 5. 2021