Kongres 1905 – odhalení sochy Ch. Spurgeona
V sobotu 17. července dopoledne došlo na Světovém kongresu baptistů v Londýně k pozoruhodnému aktu – odhalení sochy Charlese H. Spurgeona.
Byl to druhý kontroverzní akt na kongresu, prvním byla výzva, aby delegáti společně nahlas opakovali po předsedajícím presidentovi Alexandru Maclarenovi Apoštolské vyznání viry.
I tentokrát byl aktérem president Akexander Maclaren. Odhalení sochy baptistickému kazateli bylo aktem do té doby nevídaným. Po 150 letech ostrého vymezování baptistů vůči “pohanským praktikám” katolické církve, za které považovali i umísťování soch katolických svatých – svědků víry – do kostelů a chrámů, učinili baptisté na svém světovém kongresu v Londýně srovnatelný akt. Odhalili sochu svému kazateli a umístili ji ve vstupní hale sborového domu londýnského baptistického sboru.
Pikantní na odhalení sochy kazateli Ch. Spurgeonovi v Londýně 1905 bylo také to, že se tak stalo pouhých 17 let po jeho velké kontroverzi nazvané Down Grade. Spurgeon obviňoval baptisty z pozice kalvinistické teologie z herezí a poté opustil anglickou Baptistickou Unii a stal se neformálním vůdcem Evangelikální Aliance. Stočlenný výbor Baptistické Unie poté vyslovil Ch. Spurgeonovi 95 hlasy nedůvěru. Spurgeon krátce nato umírá po dlouhé vážné nemoci. O pouhých sedmnáct let později mu anglický president světového kongresu odhaluje sochu, která je umístěna v baptistickém kostele v Londýně. Zvláštností je, že se o tomto aktu zmiňují, kromě zprávy o průběhu kongresu, jen Spurgeonovi životopisci. Jinak se v baptistických zdrojích o něm většinou neinformuje, nediskutuje, přechází se mlčením. Je možné, že šlo o iniciativu Spurgeonových kalvinistických následovníků a obdivovatelů, kteří si následně kontroverzi tohoto aktu uvědomovali.
Odalení sochy kazatele Ch. Spurgeona vykonal osobně president kongresu Akexander Maclaren.
Delegáti nejprve zazpívali píseň “Duch svatý je zde“, kterou složil sám kazatel Spurgeon. Poté měl proslov Dr. Maclaren. Mimo jiné řekl, že je to pro něj věcí nejvyšší cti a obrovské radosti, že může vlastní rukou odhalit tuto sochu nezapomenutelného přítele a bratra, Charlese Spurgeona. Po slovech chvály o jeho brilianci a imaginaci, mistrovství a jazyku, “kterému rozuměli obyčejní lidé”, uzavřel svůj projev slovy, že Spurgeon byl nesrovnatelně nejlepším kazatelem své doby a všech denominací. Po potlesku dodal: “A my, každý z nás, pokloňme se mu, s ohledem na jeho mimořádnou spirituální a homiletickou sílu. Dodal bych k tomu pouze jedno slovo a není to moje slovo: On byl, jak jen největší jsou, ve své jednoduchosti vznešený.” Nasledoval potlesk delegátů a odhalení sochy.
Poté promluvil tajemník kongresu kazatel Shakespeare a informoval delegáty, že nebyla odhalena socha, ale jen sochařský model. Při odlévání sochy z bronzu došlo ke vzniku úzké praskliny v kovu. Socha proto musela být odlita znovu, což se ale nestihlo do naplánovaného termínu odhalení sochy v průběhu tohoto kongresu. Bronzová socha Ch. Spurgeona bude posléze umístěna do vstupní haly sborového domu londýnského baptistického sboru. Tvůrcem sochy byl sochař Durwent Wood.
V závěru aktu odhalení sochy měl proslov kazatel John Wilson, čerstvě zvolený vicepresident Evangelikální asociace kazatelských seminářů.
Ch. H. Spurgeon v centru kontroverze
Ch. Spurgeon byl ve své době nejen obdivován ale také kritizován. Jeho dramatický přednes – při kázání přecházel po pódiu, dramatizoval biblické příběhy a plnil svá kázání sentimentálními příběhy o umírajících dětech a truchlících rodičích. Mnozí se cítili dotčeni a říkali mu „kazatelský kašpar.“
Spurgeon na kritiku odpověděl: „Jsem možná vulgární, ale to není úmyslné, kromě toho, že se snažím, aby lidé poslouchali. Jsem přesvědčen, že máme dostatek zdvořilých kazatelů.“
Nejen jeho styl, ale také jeho názory vyvolávaly spory. U některých témat nebyl schopen zůstat nekritickým, např. katolicismus, rituály, pokrytectví a modernismus – poslední z nich se stalo centrem diskuse, která poznamenala jeho poslední roky v činné službě.
V roce 1887 začal Spurgeon veřejně prohlašovat, že někteří jeho baptističtí kolegové ředí evangelium. Byl to konec devatenáctého století, kdy darwinismus a kritický biblický přístup přiměl mnoho křesťanů, aby přehodnotili své chápání Bible. Spurgeon věřil, že problémem není výklad, ale že je ohrožena sama podstata víry. Ve svém měsíčníku prohlásil: „Svoji válku vedeme s lidmi, kteří se vzdávají oběti za smíření, popírají inspiraci Písma svatého a zpochybňují ospravedlnění vírou.“
V historii baptistů nebylo odhalení sochy kazateli aktem ojedinělým. O sto a jeden rok později (2006) baptisté z Jižní baptistické konvence v USA, kteří v té době opustili Světový svaz baptistů a vydali se kalvinistickým směrem, odhalili na svém kongresu v Nashville bronzovou sochu kazateli Billy Grahamovi.
Prameny
- John Howard Shakespeare: The World Baptist Congress 1905, Authorised Record of Proceedings, vyd. Baptist Union Publication Dept., rok vydání 1905, nyní ve sbírce Harvard University.
- Galli, Mark; Olsen, Ted: 131 Christians, Everyone should know, Christian History Magazine, Edition Biography & Autobiography/Religion
Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.
Poslední aktualizace 1. 9. 2020