Magnus Knappe 17. 2. 1822 – 25. 11. 1910

Magnus Knappe (17. února 1822 – 25. listopadu 1910) byl prvním baptistickým misionářem na českém území.

Narodil se v pruské obci Ullersdorf zbožným  katolickým rodičům a vyrůstal v katolické víře. Učitelé ve škole byli pod dozorem katolického kněze. Magnus byl jako dobrý žák ministrantem. Ale při jedné zpovědi se tak pohádal se svým knězem, že kvůli tomu nedokončil školu. Tehdy se s takovými dětmi zacházelo drsně. Jednali s ním jako s kacířem, nedokončil vyučení a nedostal žádnou práci. Magnus Knappe se ale otázkami víry zabýval dál. Pořídil si Bibli, našel si evangelické přátele a nakonec začal navštěvovat evangelický sbor. Když se seznámil s Luisou Meyerovou, dcerou chudého tkalce, nechali se oddat v evangelickém kostele. Brzy poté se doslechl o zvláštních shromážděních ve tři hodiny vzdáleném Schönau. Jednoduché zvěstování toho, co i on sám při svém dychtivém zkoumání Bible četl, ho přivedlo k hlubšímu poznání své ztracenosti. Po horlivé modlitbě a zápasu našel pokoj. Brzy poznal, že kropení dětí není biblickým křtem: Nejprve víra a pak křest ponořením, tak o křtu mluví Nový Zákon. A jen tak může být symbolem smrti, pohřbení a povstání k novému životu v moci Ducha svatého. A tak byl Magnus Knappe dne 1. 4. 1847 v Schönau u Landecku kazatelem Ignácem Straubem pokřtěn na vyznání své víry a přijat do baptistického sboru. Nyní už nechtěl dále mlčet. Byl neohroženým svědkem. Ale přišlo tvrdé protivenství. Jeho švagr přišel jednoho dne za ním s nabitou zbraní a chtěl ho zastřelit. Nakonec se však jeho sestra i švagr obrátili k Pánu. A také i jeho žena Luisa. Kvůli tomu došlo v Ullersdorfu k velkému pozdvižení. Kněz udělal všechno proto, aby Magnuse zneškodnil. Žádná domácnost nesměla nechat jeho rodinu bydlet u sebe. Svůj byt museli bez výpovědní lhůty vyklidit, nábytek a všechny věci byly vyneseny na ulici. Jeden spolupracovník mu nakonec nabídl byt, ale v něm ještě ležel zemřelý bývalý nájemník. Když u Knappů zemřelo dítě, přikázal kněz, aby bylo pohřbeno jako sebevrah. Magnus zdědil po rodičích 50 tolarů, a tak si mohl ve Voigtsdorfu koupit domek za 80 tolarů. “Je jen malý, ale můj,” řekl o něm Magnus. Stěhováním se však vzdálil od svého pracoviště na tři hodiny. A tak musel svoji rodinu opouštět v pondělí časně ráno a vracel se domů v neděli pozdě večer.

Byl po nějaký čas v Ullersdorfu zaměstnán v továrně Hermanna Dietricha Lindheima na výrobu parních strojů. Měl zastání u továrníka Huga von Löbbecke, který mu časem umožnil v neděli z náboženských pohnutek nepracovat.

Se svou rodinou a dětmi navštěvoval z Voigtsdorfu své příbuzné, kteří bydleli na samotě u Červené hory, místa svázaného s bohatou historickou minulostí. V borovicových lesích Červené hory se také konala v Knappeho době baptistická shromáždění.

Velmi brzy se stal ve Voigtsdorfu a později i v jeho okolí kazatelem. Jeho rodina rostla, narodilo se jim 11 dětí. Z nich však pět dětí v dětském věku zemřelo. V roce 1858 byl Magnus Knappe povolán do misijní služby pruskou Jednotou baptistických sborů, jako misionář pro Slezsko. A dne 16. června byl ve Voigtsdorfu ordinován. Tím mu začalo čilé cestování, které rodině často bralo otce. Magnus Knappe byl také opakovaně ve vězení, “za rozdávání traktátů a kvůli pořádání shromáždění”. Tento čas ale viděl jako Bohem danou příležitost, přinést lidem Evangelium, od četníků až k dozorcům, ředitelům vězení a spoluvězňům.

Když jeho syn Samuel stál ve svých pětadvaceti letech před rozhodnutím, zda se má vzdát svého povolání kováře a také se vydat na dráhu misionáře, zeptal se svého otce, zda prožíval někdy na své misijní cestě bolest. Otec mu odpověděl: “To není snadná otázka. Když jsem mohl Pánu sloužit vedle svého povolání, byl to blahoslavený čas. Ale když jsem vstoupil do placené misijní služby, bylo mnohé jinak. Některým sourozencům (členům sboru) bylo moje sako dobré, jiným můj klobouk příliš ošuntělý, některým byla moje řeč příliš hluboká, jiným příliš povrchní, některým přišlo moje kázání příliš dlouhé, jiným moc krátké. Často jsem Pánu říkal: ‘Pošli koho chceš, já se do této služby nehodím’. Když jsem ale viděl, že moje slabé svědectví o Ježíši lidi dojímá a že je vede ke Kristu, tak jsem byl tak šťastný, že bych to nevyměnil se žádným knížetem”.

Už v mládí se Magnus Knappe netajil svým kritickým postojem vůči povrchnímu křesťanství, které spatřoval v praxi katolické církve, byl za to místním farářem označen za kacíře, a tak přišel o možnost vyučit se i o své první zaměstnání. Po svém setkání s evangelíky přestoupil do evangelické  církve. Ale až po setkání s německým baptistickým misionářem Ignácem Straubem vydal svůj život Kristu a nechal se na vyznání své víry pokřtít. Byl pokřtěn 1. dubna 1847 kazatelem Straubem v Šonově (Schönau), tři hodiny pěšky z jeho rodného Ullersdorfu, a stal se členem tamějšího baptistického sboru.

Poznané evangelium šířil ve svém okolí, ale pro odpor místního faráře se v padesátých letech odstěhoval do Voigtsdorfu, centra baptistické misie v kladské oblasti. V červenci 1858 ho Pruský svaz německých baptistů ordinoval (ustanovil) za misionáře pro Horní Slezsko.

Z Voigtsdorfu se po čase přestěhoval do Reichenbachu, kde se pak staral o čtrnáct misijních stanic – kázal evangelium a šířil duchovní literaturu. Od roku 1871 krátce působil jako kazatel německého sboru v Dirschau. Po dvou letech se vrátil do Pruského Slezska a působil ve Freiburgu.

Ačkoliv neměl žádné vzdělání, měl dar oslovit lidi evangeliem – byl spíše misionářem než vedoucím sboru. Díky své práci na Broumovsku je Knappe prvním průkopníkem baptistické misie na českém území. Misii mezi Němci v Broumově – Šonově založil 1868 a tam také působil až do roku 1893, kdy je tato německá misie přiřazena pod český baptistický sbor v Praze.

Baptisté v Broumově utrpěli odsunem německého obyvatelstva z pohraničí, kdy sbor téměř zanikl. Přesto je zde dodnes malá skupina českých baptistů.

Magnus Knappe žil s Luisou Meyerovou dlouhá léta. Poté ovdověl a oženil se s Emilií Topfereovou, se kterou měl dalších pět dětí. Zemřel v požehnaných 88 letech 25. listopadu 1910.

Prameny

• KNAPPE, Samuel. Magnus Knappe, ein von Gott zubereitetes Werkzeug zur Verbreitung evangelischer Wahrheiten im Schlesierlande. Kassel: Selbstverl., J. G. Oncken Nachfolger, 1919. 60 s.
• Sturhahn, Rolf (Hg.) EIN MANN GEHT SEINEN WEG Samuel Knappe – Schmied und Prediger Lebenserinnerungen nach handschriftlichen Aufzeichnungen herausgegeben und eingeleitet von Rolf Sturhahn, WDL-Verlag Berlin

Štěpán Křivánek

Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.

Poslední aktualizace 28.10.2020