Svědectví: Bůh nepřítel v Lovosicích 10.

Svědectví o toxické teologii, která způsobila náboženská traumata lidem ve sborovém společenství v Lovosicích, odkrývá duchovní teror a tyranii v církvi, která formálně zastává princip svobody svědomí.

Svědectví: Bůh nepřítel v Lovosicích 10.

Svědectví

Bůh nepřítel v Lovosicích 10.

Svědectví o toxické teologii, která způsobila náboženská traumata lidem ve sborovém společenství v Lovosicích

10.

Sjezd delegátů 26. 4. 2019

Těsně před Sjezdem delegátů mnohé z nás naše staršovstvo stihlo písemně vyrozumět o udělení sborové kázně (cca 12 členů dali do kázně a některé vyloučili), takže si nikdo neumí představit, v jaké psychické nepohodě jsme byli. Takové hromadné káznění a vylučování se v našem sboru nikdy před tím nedělo.

Dostali jsme to na formátu A4 hustě popsaném na obou stranách.

Pak nadešel den “D” a nakonec jsme jeli na Sjezd delegátů v počtu 3 sestry ze skupiny a jeden bratr, který nesouhlasil s vedením sboru, ale k naší skupině se nepřidal.

Celý Sjezd delegátů mi připomínal proces s Mistrem Janem Husem na koncilu v Kostnici.

Těžká atmosféra, vše předem dohodnuté, takže možnost cokoliv zvrátit byla prakticky nulová.

Právě v pátek večer byly na programu návrhy týkající se Lovosic.

Už při vstupu do foyer modlitebny jsme se setkali s některými z protistrany.

Misijní pracovník našeho sboru když viděl sestru Boženku pronesl, že se na nás moc těší. Otázkou je, jak to myslel?

Někteří si nás nevšímali, ani nás nepozdravili, včetně kazatele našeho sboru. Žádní delegáti se k nám nehlásili, že by nás chtěli podpořit a jediný kdo nás přišel přivítat, byla sestra Rozsívalová.

Nebyli jsme přihlášeni jako řádní účastníci Sjezdu delegátů s možností promluvit, tak jsme my sestry šly na galerii. Paradoxně pod námi ve dvou řadách seděla delegace z Lovosic, přijelo jich cca 12.

Začalo se hlasovat o jednotlivých návrzích ohledně Lovosic a víceméně žádný neprošel.

Pak přišel na řadu náš návrh, který podal sbor Oheb 1, někteří delegáti k tomu měli dotazy a chtěli slyšet odpověď od ohebských delegátů a jaké nás čekalo nemilé překvapení – ani jeden ze tří delegátů tohoto sboru se v pátek na Sjezd delegátů nedostavil! Takže jejich návrh také neprošel a nikdo k tomu nic neřekl.

Když v souvislosti s lovosickým sborem mluvili k situaci bratr Boucháček a náš kazatel, omluvili se sborům za korespondenci, ve které jsme prý my jako skupina z jejich pohledu jen lhali, pomlouvali a očerňovali sbor.

Náš kazatel pak řekl, že nás vyzvali k omluvě a abychom z toho činili pokání. Pokud tak učiníme, jsou ochotni nám to odpustit a při konstatování, že nás přesto mají rádi, se významně podíval na galerii, kde jsme seděli.

Nechápali jsme. Celý večer moderoval kazatel z Liboměřic. Poté, co skončili delegáti z Lovosic s naším očerňováním, se zeptal nás, zda k tomu nechceme něco říct.

Překvapilo nás to, ale nakonec jsme jen konstatovali, že už jsme všechno řekli v naší korespondenci všem sborům, takže jsou delegáti o našem postoji podrobně informováni. Ale on se divil, že k tomu nechceme nic říct, jako by to něco mohlo změnit na rozhodnutí sborů kongregace, které o postoji svých delegátů ve věci lovosického sboru hlasovaly před Sjezdem delegátů..

A nikdo by se k nám nepřidal a nepodpořil by nás, tak co dodávat? Byli jsme lovosickými jako skupina označeni za lháře, ale vůbec se neřešilo to, co se vlastně v Lovosicích stalo a kdo to vyvolal!

Jediný návrh, který ten večer schválili, byl ten, který se týkal vytvoření smírčí komise. Protistrana s tím souhlasila (zřejmě se tak předem dohodli), my jsme nechápali, co by měla komise smiřovat, když sbor je hluboce teologicky rozdělen a díky tomu není možné dál společně fungovat.

Jediný, kdo na Sjezdu delegátů promluvil k věci Lovosic naprosto trefně, byl kazatel ze sboru v Dlansku, který se před celým sjezdem zeptal, proč ti, kteří chtějí z kongregace odejít, dosud neodešli jako jednotlivci, když nemají potřebné 2/3 členů?

Dodal, že tuto alternativu řády kongregace umožňují! Žádná odpověď nepřišla, tak ještě dodal, že v tom asi bude ta modlitebna!! Nikdo na to ale nereagoval…

Přitom právě k tomu se mohli alespoň ti, co nás chtěli podpořit, přidat. Ale nestalo se tak. Takže vše, co bylo ve sborech předem domluveno, se stalo, nic jiného.

Byli jsem z toho velmi rozrušení.

Když páteční jednání na sjezdu delegátů kongregace večer skončilo, a potažmo i proces s námi, kteří jsme byli odsouzeni za “pomluvy, lži a očerňování lovosického sboru” , protože jsme se nechtěli staršovstvu a kazateli omluvit a činit z toho jejich nařčení pokání, prožívali jsme obrovské rozčarování a smutek.

Najednou bylo po všem a všichni dělali jakoby se nic nestalo.

Vždyť vlastně vše dopadlo přesně tak, jak mělo. Jak to bylo naplánované a domluvené.

Politika je svinstvo a o to víc, pokud jde o politiku církevní. Vyhrávají ti, co mají tvrdé lokty, agresor je respektován a oběť je viníkem. Jak absurdní…

S těmito pocity jsme odcházeli tou nekonečně dlouhou chodbou ven z modlitebny, když jedna ze sester zahlédla lovosického kazatele, jak se s úsměvem na rtech po “vítězném tažení” baví s dalšími účastníky sjezdu delegátů.

Nedalo jí to, zastavila se u něj, a přestože vnitřně byla zlomená, podala mu ruku a mírným tónem podotkla, že jí moc mrzí, jak to se sborem v Lovosicích celé dopadlo a že je to moc smutné!

On řekl, že ho to také mrzí. Na to se sestra kazatele zeptala, proč tedy neodešli jako jednotlivci když chtěli? Proč rozbili sbor? A za jaké lži jsme byli obviněni?

Znova opakoval, že jsme v dopisech na sbory a vedení kongregace lhali, pomlouvali a očerňovali sbor.

Sestra se bránila tím, že to nebyly žádné lži, ale pravda a že on sám to moc dobře ví! V ten moment začal kazatel sestře vyhrožovat Božím soudem a že to bude mít těžké si ty lži před Božím soudem obhájit.

Něco takového sestra od kazatele za celý dosavadní život nikdy nezažila. A jeden z členů vedení kongregace stál poblíž, celý rozhovor sledoval a vůbec nic neřekl, jen se tiše usmíval. Jak smutné… 

Pak se přidala ještě jedna sestra a řekla znovu kazateli, aby odešli ze sboru jako jednotlivci a nechali sbor dál fungovat. Jeho reakce a dvou členů staršovstva byla ta, že oni ze sboru odejít nechtějí. Prostě chtěli odejít i z celým majetkem sboru! To byla celá podstata věci.

Ještě dlouho se z takového jednání sestra nemohla vzpamatovat.

Věra

(pokračování příště)

Jména autorů svědectví i zúčastněných aktérů tohoto zápasu o směřování sboru byla změněna, protože není důležité, kdo co řekl a udělal, ale je důležité poznat, jak funguje toxická teologie a jaká zanechává traumata v srdcích těch, kteří ji odmítnou akceptovat.

Další díly seriálu Bůh nepřítel v Lovosicích:

Bůh nepřítel v Lovosicích 1.

Bůh nepřítel v Lovosicích 2.

Bůh nepřítel v Lovosicích 3.

Bůh nepřítel v Lovosicích 4.

Bůh nepřítel v Lovosicích 5.

Bůh nepřítel v Lovosicích – Intermezzo 1.

Bůh nepřítel v Lovosicích 6.

Bůh nepřítel v Lovosicích – Intermezzo 2.

Bůh nepřítel v Lovosicích 7.

Bůh nepřítel v Lovosicích 8.

Bůh nepřítel v Lovosicích – Intermezzo 3.

Bůh nepřítel v Lovosicích 9.

Bůh nepřítel v Lovosicích – Intermezzo 4.

Bůh nepřítel v Lovosicích 10.

Bůh nepřítel v Lovosicích – Intermezzo 5.

Bůh nepřítel v Lovosicích 11.

Bůh nepřítel v Lovosicích 12.

Bůh nepřítel v Lovosicích 13.

Bůh nepřítel v Lovosicích 14.

Bůh nepřítel v Lovosicích 15.

Bůh nepřítel v Lovosicích – Doslov

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry