Komentář: K projevu V. Tomeše na konferenci BJB 12. 12. 1953

Komentář Doc. ThDr. Petra Macka Ph.D. o souvislostech, které tomuto projevu předcházely.

Komentář

K projevu V. Tomeše na konferenci BJB 12. 12. 1953

Pár poznámek ke Střípkům z historie: 36 na Síti víry a ve Zpravodaji baptistických sborů v ČR na Facebooku.

Nevím, co bylo podnětem zveřejnění tohoto dokumentu (žádné výročí zrovna neproběhlo), chci to však chápat pozitivně ve smyslu Žid 13.7 (Mějte v paměti ty, kteří vás vedli…). Zveřejnění však měl doprovázet určitý komentář zadavatele.

Bylo by bývalo namístě připomenout, že br. Tomeš byl víceméně donucen, aby se po zákroku komunistické vrchnosti a jejích bezpečnostních složek proti čelným představitelům BJB funkce předsedy ujal (nikdo jiný se k tomu neodhodlal).

To neomlouvá skutečnost, že podlehl nátlaku a nepravdivé sdělení formuloval. (Zvlášť závěrečná prosba o „osvobození z okovů“ působí v daném kontextu jako mrazivý výsměch pravdě.)

Bratr asi tušil, že to s údajnou protirežimní činností oněch bratří bude trochu jinak, než jak mu to bylo servírováno, ale neměl možnost si to ověřit, především asi proto, že byl z dělnické profese a neměl dostatečné vzdělání ani politickou intuici, jež by mu umožnila se z úkolu takto promluvit vyvléci, nebo aspoň formulovat věci poučeněji a tudíž chytřeji.

Ve stejné či podobné situaci by nejspíš byli i všichni další adepti na jeho funkci v BJB, což nepochybně souvisí i s tím, že, v předchozích letech vedl strašák teologického „liberalismu“ k tomu, že vzdělanci byli z předních pozic v denominaci vypuzeni nebo pro nevraživost ve svém okolí sami odešli.

Krom toho tu v případě toho nešťastného projevu jistě sehrál roli strach ze mstivosti režimu, která v době poprav jeho (často jen domnělých) odpůrců, doprovázených vyžádanými „občanskými odsudky“ ze všech možných pracovních „kolektivů“ (podobně jako nedlouho předtím za heydrichiády), rozhodně žádným strašákem nebyla.

Osobně pokládám za větší průšvih to, když 25 let poté naši baptističtí kazatelé, kterým v podstatě nic nehrozilo (maximálně to, že se nedostanou na dovolenou do zahraničí), odmítli seznámit se aspoň rámcově s obsahem dokumentu Charta 77, ač jim tato možnost byla na jejich schůzce nabízena (údajně proto, že nevědí, zda ti, kdo to sepsali, jsou „věřící“), a přesto neváhali se prostřednictvím vedení Jednoty od tohoto textu veřejně distancovat, a to způsobem, který svým pokrytectvím a snahou se zavděčit orgánům státního dozoru nad církvemi předčil všechny podobné reakce ze strany jiných církví.

Ale ještě jednou k tomu shora uvedenému verši. Ani ti nejlepší z těch, kdo nás vedli, jistě nebyli bez vady (vždyť ani novozákonní „svatí“, což bylo označení všech křesťanů, nebyli, jak víme, všichni svatí ve smyslu morální bezúhonnosti) a následovat je máme jen v jejich věrnosti a ne nutně ve všem.

Také br. Tomeš měl své dobré stránky, ve kterých mohl jít druhým příkladem. To není pobídka k cenzuře – i baptisté si zametat před svým prahem mají – ale k rozmyslu a k zpytování vlastního svědomí. Však víme, co říká Ježíš strážcům morálky u Jana 8,7.

                                                                                                                                                               Petr Macek

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů