Svědectví: 13. Moje maminka stále žila, když hořela
..viděl jsem rozbité auto a jak moje maminka hoří..
Svědectví
Moje maminka stále žila, když hořela
Patnáctiletý Andrij vypráví reportéru CNN o tom, jak byla jeho rodina nucena vojáky, kteří na ně mířili zbraněmi, odejít z domova ve městě Černihiv a o výbuchu, který vzal život jeho mamince.
Reportér CNN:
Toto je nové video z dnešního rána, které ukazuje katastrofální podmínky a cestu Ukrajinců prchajících z města Černihiv, které Rusko již několik týdnů ostřeluje.
Jedním z uprchlých civilistů je patnáctiletý Andrij, který jen o vlásek unikl poté, co byli pod hrozbou střelby donuceni opustit svůj domov.
A potom přejeli autem přes minu, o které si myslí, že byla nášlapná. Mluvil jsem s Andrijem, když se zotavoval ze svých zranění v dětské nemocnici tady ve Lvově.
Můžeš mi říct, co se stalo?
Andrij:
Seděli jsme v autě.. vzpomínám si, že jsem se podíval na své rozbité hodinky.. bylo 11 hodin..
Je to tak? Pět minut.. vzpomínám si, že jsem uviděl něco jako trávu nebo tak něco.. a za vteřinu jsem uviděl žlutý výbuch.. zvuk v uších.
Vzpomínám si, jak jsem se probíral.. probudil jsem se na cestě.. viděl jsem rozbité auto a jak moje maminka hoří.. ach, moje maminka byla ještě naživu, když hořela..
Začal jsem se odtamtud plazit.. a pak jsem ucítil bolest v levé klíční kosti.. ucítil jsem krev v levém uchu.. a pak slyším střelbu.. ne ze zbraní, ale raket nebo něčeho takového.. schoval jsem se tam a křičel.
Reportér CNN:
To je hrozný příběh.
Andrij:
Uch, byla hrozná zima.. nemůžu chodit.. někteří lidé z vesnice ke mně přišli.. tady je ten výbuch..
a tihle lidé nás odvedli do.. jejich domu.
Reportér CNN:
A co bylo s tvojí maminkou?
Andrij:
Ona zemřela.. zemřela tam na tom místě.. ještě žila a hořela v ohni..
Pak mě doktoři vezli do nemocnice.. Hledám nějaké lidi odtamtud z obrany nebo policie, aby našli mého otce.
Reportér CNN:
Je v pořádku?
Andrij:
Můj otec je zoufalý, chápete, že vaše žena je mrtvá a hledáte svého syna.
Nemůžu se postavit bez berlí.
Myslím si, že jsem si to ještě neuvědomil.. všechno v plném rozsahu.
Reportér CNN:
Chceš, aby se svět dozvěděl o tvé mamince?
Andrij (pláče)
Chci, abych dnes večer byl s mou maminkou.. byla to velmi krásná žena.
Reportér CNN:
Má krásného a statečného syna. A je mi moc líto, že jsi tím prošel. Myslíš, že se někdy vrátíš do Černihivu?
Andrij:
Chtěl bych se do Černihivu vrátit, až skončí válka. Být zpátky u nás.. město a já.. Chci tam, protože je to moje.. je to moje město.. celý život jsem v něm žil. Nebo ne? Je velmi těžké dívat se, co se stalo s mým městem.
Reportér CNN:
Co teď budeš dělat?
Andrij:
Ne, já jen.. jen hrát na kytaru, prostě chci.. je to tak smutné.
Chci se od toho oprostit.. prostě jsem chtěl nějakou.. jako.. asi vám to nedokážu vysvětlit.
Všude tam posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře; říkali jim: „Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království.“
Skutky apoštolů 14, 22
Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou,
která má být na nás zjevena.
Římanům 8, 18
-van-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry