Svědectví: 37. Tetování, které říká: “Tvůj život nekončí”
Minulý týden jsem si nechal udělat tetování. Jen si představte, jak kazatel středního věku vchází do tetovacího salonu. Moje tetování je středník, který přináší naději lidem, kteří trpí depresemi, bojují se sebevražednými myšlenkami nebo zažili traumatické události, které je zanechaly v zoufalství.
Svědectví
Tetování, které říká: “Tvůj život nekončí”
Minulý týden jsem si nechal udělat tetování.
Nikdy jsem si nemyslel, že tu větu napíšu. Ale toto je tetování s určitým účelem – a mám podezření, že mnohá tetování taková jsou.
Jen si představte, jak tento bělošský, nevzhledný kazatel středního věku vchází do tetovacího salonu v hipsterské čtvrti Lower Greenville v Dallasu. Když jsem tatérovi řekl, co chci, zeptal se: “Pro koho to je?”
“Je to pro mě,” odpověděl jsem.
Položil tu otázku, protože si byl dobře vědom projektu Středník, iniciativy, která přináší naději lidem, kteří trpí depresemi, bojují se sebevražednými myšlenkami nebo zažili traumatické události, které je zanechaly v zoufalství.
Charakteristickým znakem této iniciativy je tetování ve tvaru středníku, které slouží jako viditelný svědek naděje, jak pro člověka, který bojuje nebo chce zemřít, tak pro jeho rodinu a přátele.
Středník má tento význam: “Tvůj životní příběh ještě neskončil.” Není to tečka, která končí větu; je to pauza, která říká, že ještě toho bude víc.
Tuto značku jsem si umístil na vnitřní biceps k ročnímu výročí, kdy se mé tělo začalo proti mně bouřit.
Můj příběh začal rostoucí bolestí šíje, která se stala nesnesitelnou během loňského podzimu, bolestí, která nereagovala na konzervativní terapie a která byla tak nesnesitelná, že mi chyběl jeden krok k sebevraždě.
Pak jsem měl operaci, abych tento problém vyřešil, a skončil jsem s poraněním míchy, které mi na měsíce znehybnilo pravou paži a ruku.
Pak jsem měl invazivní kontrolní test, který mi zanechal pomalý a chronický únik míšní tekutiny, který způsobuje nikdy nekončící bolest hlavy.
Ten boj je o to, přijmout život takový, jaký je nyní, který je určitě jiný, než jste si mysleli, že bude nebo by měl být.
Ten boj je o to, vidět své zranění, nemoc a zoufalství jako středník a ne jako tečku.
Dal jsem si udělat to malé tetování na paži, která byla postižena, a dal jsem ho tam, kde ho můžu vidět každý den jako připomínku toho, jak daleko jsem se dostal. Považuji to za ekvivalent Noemovy duhy – za maják naděje.
To, co vám vaše zranění, nemoc a deprese kradou ze všeho nejvíc, je perspektiva – schopnost pochopit, že do vašeho příběhu života je třeba napsat víc.
Když se na mě dnes podíváte, možná nebudete schopni říct, že mě neustále bolí ruka, že mi tepe v hlavě a že jsem někdy citově i duchovně troska. Není příliš těžké tyto věci zamaskovat. Učím se, že potřebuji vidět to, co ve mně vidíte vy; jinak je příliš snadné fixovat se na neúspěchy a neschopnosti, které uvnitř cítím.
Musím si přestat představovat to období, kde by místo toho, co jsem chtěl udělat, měl být středník.
Deprese má moc říct vám věci, o kterých víte, že nejsou pravdivé.
Onehdy jsem příteli vysvětloval litanii věcí, které na mě můj mozek křičí a které jsou v rozporu s mou vlastní zavedenou teologií a ideologií:
Kdybych se více modlil, byl bych uzdraven; kdybych byl více oddaný v duchovní praxi, mohl bych tyto zkoušky překonat; kdybych ještě víc seděl, víc meditoval, tvrději na tom všem pracoval, měl bych jiný výsledek.
Jako kazatel mohu snadno říci ostatním, že to jsou falešné a nebezpečné představy, že svět takto nefunguje, že Bůh nesleduje naše skóre, aby přinesl uzdravení jen těm nejoddanějším.
Vím, že tyto věci nejsou pravdivé, a přesto nemohu uniknout strachu, že jsou. Můj přítel, který zná depresi z první ruky, mě vyslechl a laskavě řekl: „To mi zní hodně jako deprese.“
Stejně jako Martin Luther nacházím velké povzbuzení ve zpěvu. Luther řekl, že Satan nenávidí zpěv, a proto je to tak dobrý lék.
Minulou neděli jsme při bohoslužbě zpívali Lutherův největší hit „Mocná pevnost“. Útěchu a sílu vždy nacházím ve třetím verši:
„A i když by tento svět plný ďáblů mohl hrozit, že nás zničí, nebudeme se bát, protože Bůh chtěl, aby jeho pravda zvítězila skrze nás. Princ temnoty ponurý, netřeseme se před ním; jeho hněv můžeme vydržet, neboť hle! Jeho osud je jistý. Stačí na něj jediné malé slovo.”
To slovo – Slovo – bylo zplozeno, ne stvořeno, Bůh z Boha, Světlo ze Světla. Ježíš, Slovo Boží, je Světlo, které nelze ztlumit, Slovo, které nemůže dostát svému konci s tečkou.
Ve jménu Ježíše skutečně existuje moc a poselství o vzkříšení, které musíme volat zpět, když na nás křičí Princ temnoty, je toto: „Můj životní příběh neskončil.
MARK WINGFIELD
Související článek:
Sebevražda: 1. Pokud uvažuješ o odchodu, prosím zůstaň
Mark Wingfield
Mark Wingfield slouží jako výkonný ředitel a vydavatel Baptist News Global.
-van-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry