Sdílejte tento článek:

Velikonoce

Proč by si křesťané měli pořádně rozmyslet, než budou během Svatého týdne pořádat sederová jídla

Pořádání sederových jídel¹ během velikonočního Svatého týdne se mezi některými křesťanskými sbory hluboce zakořenilo. Ale jak zastánci, tak odpůrci této praxe tvrdí, že je třeba pečlivě zvážit záměry, než se do ní pustíte.

Někteří židé a křesťané tvrdí, že rituální jídlo připomínající osvobození Izraelitů z otroctví ve starověkém Egyptě je tak jedinečně židovské, že nepatří do kostelů, sborů nebo křesťanských domovů.

Kromě toho, tato praxe se datuje po Kristově době – a neguje myšlenku, že se Ježíš účastnil sederu během Poslední večeře, napsali nedávno rabíni Yehiel Poupko a David Sandmel pro Christianity Today.

Křesťané, kteří chtějí zažít seder, by to měli dělat prostřednictvím židovského hostitele, řekli tito rabíni.

Další důvody, proč by křesťané neměli slavit sedery, lze snadno najít pomocí rychlého vyhledávání na Googlu.

Ale najdou se i příznivci této praxe.

“Na záměru hodně záleží,” řekl Joshua Stanton, přidružený rabín v Kongregaci B’Nai Jeshurun v Short Hills, NJ.

Křesťany vedené sedery, které zůstávají věrné záměru a historii rituálu, mnoho Židů nezajímají, řekl Stanton. Ale je urážlivé, když si církve přivlastňují seder a prezentují ho jako křesťanský rituál.

Seder Edsel Little — Autenticky připravené a praktikované sedery mohou být způsoby, jak přiblížit křesťany jejich židovským kořenům. (Photo/Edsel Little/Creative Commons)

Stanton řekl, že o tom slýchá víc a víc. Řekl, že stoupá počet křesťanů držících sedery ve svých domovech „bez skutečného kontextu nebo pochopení toho, co tyto symboly znamenají“.

Stanton řekl, že viděl situace, kdy byli Židé nesprávně informováni, že seder je křesťanský, protože jej Kristus slavil během Poslední večeře. Mezi další obavy patří odstranění sederu a jeho významu z původního kontextu a dokonce i přejmenování tohoto rituálu.

„Nám jako Židům bývá řečeno, že [Seder] není výlučně náš a že to neděláme správně,“ řekl.

V křesťanském zájmu o seder jde ale také o to, co slavit.

Symboly spojené s praxí, jako je vykoupení a obnova, rezonují s příslušníky obou vyznání. To dalo vzniknout praxi držení mezináboženských sederů.

“Je to příležitost pro křesťanskou a židovskou pospolitost,” řekl Stanton.

Spojení s rodinou

Ale je to židovství a starozákonní symbolika, co přitahuje sbor NorthHaven Church v Normanu v Oklahou k Sederu, řekl pastor Mitch Randall.

Sbor pořádá seder na Zelený čtvrtek večer posledních devět let.

Randall řekl, že vědí, že seder nebyl praktikován v době Ježíše. Ale historie a symbolika pozorované během jídla sahají hluboko do Písma – stejně jako by to dělaly velikonoční jídla v Ježíšově době.

Seder v NorthHavenu se přímo zaměřuje na pomoc účastníkům propojit tyto náboženské a kulturní body.

„Respektujeme Ježíšovo židovství a jeho židovskou víru,“ řekl. “Křesťané si musí pamatovat, že Ježíš a jeho učedníci byli dobří, praktikující Židé.”

Tím, že Seder připomíná utrpení židovského národa v otroctví, nutí účastníky čelit modernímu utrpení.

“Připomíná nám to zármutek útlaku a otroctví po celém světě,” řekl.

Seder je také letmým pohledem do rodinné dynamiky, kterou křesťanství během staletí ztratilo, dodal Randall.

Obě vyznání byly nějakou dobu rodinně orientované, ale křesťanství se nakonec stalo tradicí založenou na církvi a svatyních.

“Už se nesetkáváme u stolu kvůli hlubokým zážitkům,” řekl.

“Dodržování sederu nám pomáhá nejen se spojit se Starým zákonem a starozákonním vyprávěním, ale také nám pomáhá spojit se s rodinou.”

JEFF BRUMLEY

Baptist News Global

Poznámka:

¹ Sederová večeře (hebrejsky ליל הסדר‎, noc řádu) neboli zkráceně Seder (hebrejsky סדר‎, pořádek, řád) je židovský svátek, rituální večeře sloužící jako připomínka vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Sederová večeře má přesně stanovený průběh a pořadí úkonů (odtud její název).

Kromě pojídání symbolických pokrmů se předčítají texty z Pesachové Hagady. Seder se koná o prvním večeru (v diaspoře o prvních dvou večerech) svátku Pesach. Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví.

V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“.

— Bible, Exodus 13:8

Sederový stůl

Pro seder musí být prostřeno již před setměním, přičemž se uprostřed stolu ocitá jeden vínem naplněný pohár, který je symbolicky určen proroku Elijášovi.

Na stole připraveném pro sederovou večeři nesmí chybět:

tři zakryté macesy – představují tři složky lidu Izraele: kohanim (kněze), levijim (levity) a Jisra’el (Izraelity)
Pesachová hagada (הגדה של פסח‎ Hagada šel Pesach)
víno – dostatečné množství, aby každý účastník mohl vypít předepsané čtyři poháry
sederový talíř – (קערה‎, ke’ara)
pohár na kiduš
doplňkový maces – nemusí být u stolu
Elijášův pohár
slaná voda
doplňkový maror – nemusí být u stolu

Sederový talíř

Sederový talíř, označovaný také jako zdobná mísa, (קערה‎, ke’ara) je používaný při domácím obřadu na Pesach. Středověké opisy aškenázské Hagady představují tuto mísu, poprvé zmíněnou v období Mišny, jako jakýsi kulatý talíř. Existují dochované ukázky z období renesance ze dřeva, keramiky, cínu apod. opatřené příslušnými nápisy a rytinami. Moderní sederové talíře bývají zpravidla měděné či mosazné nebo skleněné a mají zvláštní prohlubně na pokrmy, které předepisuje rituál, či malé misky, do nichž se tyto pokrmy vkládají.

Sederový talíř by měl obsahovat:

זרוע‎ – zro’a – Opečená kost, která je připomínkou obětního beránka (korban pesach). Mělo by se jednat o kost z beránka, nicméně lze použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk.
ביצה‎ – bejca – vejce uvařené natvrdo, symbol nového života a též Izraele, který je přirovnáván ke žloutku, který nikdy zcela nesplyne s bílkem, stejně jako Izrael nikdy nesplynul během pobytu v Egyptě s okolními národy.
מצה‎ – maca – maces.
מרור‎ – maror – hořké byliny (např. salát, křen) připomínající hořkost otroctví.
כרפס‎ – karpas – zelenina (např. ředkvička, brambor, cibule).
מים‎ – majim – slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře.
חרוסת‎ – charoset – směs strouhaných jablek, oříšků, mandlí, skořice, zázvoru a červeného vína, připomínající materiál na dělaní cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraona.

Průběh sederu

Seder probíhá v následujícím pořadí:

קדש‎ – Kadeš – „posvěcení“, tj. pronesení Kiduš pro svátek
ורחץ‎ – Urchac – při němž si „pán domu“ omyje ruce, aby si před dalším obřadem zajistil rituální čistotu
כרפס‎ – Karpas – zelenina – petržel nebo ředkev se namáčí ve slané vodě a jí se
יחץ‎ – Jachac – rozdělení prostředního macesu, z něhož se bere afikoman (poslední sousto při sederové večeři), který se děti zpravidla snaží „ukrást“, schovat a na konci sederu za něj dostanou „výkupné“ (většinou různé sladkosti apod.)
מגיד‎ – Magid – vyprávění příběhu z Hagady a čtyři otázky s následným vyprávěním
רחץ‎ – Rechac či Rachca – druhé umytí rukou (tentokrát všech přítomných)
מוציא מצה‎ – Moci maca – požehnání nad nekvašeným chlebem, jež se odříkává, aby se splnil předpis
מרור‎ – Maror – hořké byliny se namáčejí před pojídáním do charosetu
כורך‎ – Korech – snězení „sendviče“ z maroru a nejnižšího macesu podle starověké praxe rabi Hilela
שולחן עורך‎ – Šulchan orech – (prostírání stolu) samotná sváteční večeře
צפון‎ – Cafun – nalezení a snězení afikomanu
ברך‎ – Barech – požehnání po jídle
הלל‎ – Halel – čtení Halelu (Žalmy 113 – 118)
נרצה‎ – Nirca – závěr sederu

Kadeš

Doslova „posvěť“. Samotný seder se zahajuje zapálením svátečních svíček nebo světel, po kterém následuje kiduš (požehnání nad pohárem vína). Kiduš pro seder je mírně odlišný, neboť se týká přímo témat svátku Pesach.

První pohár

Po kiduš se vypije první pohár vína.

Urchac

Nyní si pán domu, ve kterém se seder odehrává, a který pronesl kiduš, odchází umýt ruce. V některých tradicích si ruce myjí všichni přítomní, v jiných je toto vyžadováno pouze od představeného domácnosti. Neříká se žádné požehnání, které je za normálních okolností obvyklé.

Karpas

Každý z účastníků namočí kus zeleniny do slané vody a sní jej. Slaná voda připomíná slzy Izraelitů, které prolili v egyptském otroctví. Sefardští židé namáčejí někdy karpas do vína nebo do charosetu.

Jachac

Prostřední ze tří macesů je rozlomen a větší polovina je dána stranou jako afikoman (zákusek). Děti se snaží jej ukrást a po sederu za něj dostat výkupné v podobě sladkostí. Tento rituál byl jako řada dalších ustanoven k udržení pozornosti dětí po celou dobu sederu. Menší polovina macesu se vrátí zpět mezi ostatní dva.

Magid

Vyprávění, čtení z Pesachové hagady, které popisuje vysvobození z egyptského otroctví, i události mnohem pozdější s tematikou vykoupení nebo které se vztahují jiným způsobem ke svátku Pesach. Mezi nejznámější pasáže patří následující:

Čtyři otázky

Toto vyprávění začíná dvěma odstavci – Ha lachma anja (aramejsky הא לחמא ענייא‎, „toto je chudý chléb“ – vztahuje se k macesům) a čtyřmi otázkami, které pokládá nejmladší účastník sederu. tyto otázky se nazývají podle úvodních slov Ma ništana (מה נשתנה‎, „čím se liší“, „co odlišuje“) a zní:

Čím se tato noc liší od všech ostatních
- že o jiných nocích nenamáčíme (zeleninu do slané vody) ani jednou a této noci dvakrát
- že každou noc jíme kvašené i nekvašené, ale tuto noc pouze nekvašené (maca)
- že každou noc jíme všechny druhy zeleniny, ale tuto noc pouze hořké (maror)
- že každou noc sedíme nebo si hovíme, ale tuto noc si pouze hovíme (vychází z římského zvyku stolovat vleže, opření o pravou ruku, neboť takový byl zvyk u svobodných lidí, dnes má symbolický význam, že tuto noc jsou všichni účastníci sederu svobodní lidé)

Pátá otázka, která měla být původně mezi druhou a třetí, zní:

že každou noc jíme maso pečené nebo vařené, ale tuto noc pouze pečené (symbolizuje zro’a)

Rány

Deset ran egyptských je připomenuto symbolicky tak, že každý účastník namočí do svého poháru s vínem prst nebo příbor a ukápně kapku vína na talíř při každé ráně. Tyto jsou:

Krev – proměnění egyptských vod v krev (Exodus 7,14-25)
Žáby – seslání žab, které zamořily zemi (Exodus 7,26-8:11)
Štěnice (Exodus 8,12-15)
Mouchy – invaze komárů a much (Exodus 8,16-28)
Mor – dobytčí mor (Exodus 9,1-7)
Vředy – hnisavé vředy, které postihly zvířata i lid (Exodus 9,8-12)
Krupobití – krupobití (někdy popisováno jako „padající oheň“), které zničilo úrodu a pobilo i zvířata (Exodus 9,35)
Kobylky – hejna žravých kobylek, která zničila úrodu v Egyptě (Exodus 10,1-20)
Tma – která padla na Egypt na tři dny (Exodus 10,21-29)
Pobití prvorozených – kdy zemřeli během jediné noci všichni prvorození Egypta od zvířete až po faraonova syna (Exodus 11,1-12,36)

Druhý pohár

Po vyjmenování deseti ran se zpívá píseň Dajenu (dosl. „Nám by to stačilo“) jako připomínka toho, že cílem vysvobození z Egypta nebylo způsobit Egypťanům utrpení a že i kdyby Bůh provedl pouze jeden z těchto zázraků, Izraeli by to stačilo.

Rachac

Rituální umytí rukou, tentokrát všech přítomných a za pronesení požehnání.

Moci maca

Tradiční poženání nad chlebem, tentokrát ovšem nad chlebem nekvašeným.

Maror

Maror se namočí do charosetu jako připomínka hořkosti otroctví a otrocké práce, kterou Izraelité v Egyptě vykonávali.

Korech

Maror se jí společně s kouskem macesu na způsob sendviče jako připomínka Hilela, který měl takto ve zvyku jíst maror na sederovou večeři.

Šulchan orech

Doslova prostřený stůl, samotná slavnostní hostina. Tradiční jídla jsou různá, od drůbeže až po gefilte fiš. Jedním z tradičních jídel mezi aškenázskými židy je polévka s macesovými knedlíčky.