Josef Roth *17. 12. 1897 - †18. 3. 1952 - Síť víry

Josef Roth

17. 12. 1897-18. 3-1952

Bratr kazatel Josef Roth se narodil v římskokatolické rodině Františku Rothovi a Barboře, rozené Hořánkové, v obci Ptíce u Kladna. Otec zemřel, když byl malému Josefovi necelý rok. Matka se znovu vdala a měla ještě čtyři děti. Vzhledem k tomu, že rodina byla chudá, vzala si Josefa do opatrování jeho babička a u ní a u její sestry prožil několik let svého života.

Josefova matka i její setra uvěřily v Pána Ježíše a staly se členy vinohradského sboru BJB v Praze. Na Josefovou matku Barboru měla velký duchovní vliv Julie Procházková (dcera pražského kazatele Jindřicha Novotného). A tak Josef vyrůstal ve věřícím prostředí.

Byl v pravidelném kontaktu se sborem a s jeho kazateli: Józou Novotným, Jindřichem Procházkou a Josefem Tolarem a to zásadně ovlivnilo jeho další život. V Praze vystudoval reálné gymnázium, vyučil se a pracoval pět let jako obchodní příručí v papírnickém obchodě.

Své znovuzrození prožil mladý Josef Roth v roce 1918 při kázání kazatele Svobodné reformované církve Františka Urbánka ve vinohradském sboru BJB. Zde byl také 6. 10. 1918 pokřtěn kazatelem Józou Novotným, stal se členem sboru a rozhodl se, že zasvětí celý svůj život službě kazatele evangelia Kristova.

První dva roky po křtu pracoval jako misijní pracovník a pomocník kazatele Josefa Novotného. V letech 19121-25 vystudoval baptistický bohoslovecký seminář v Praze a přitom zároveň navštěvoval přednášky na Husově teologické fakultě.

V listopadu 1925 se bratr Josef Roth oženil s Annou Mareschovou, členkou vinohradského sboru. Narodily se jim tři dcery: Vlasta (1927) v Praze, Zdeňka (1929) v Miloslavově a Olga (1930) v Roudnici nad Labem.

Modlitebna sboru v Liptovském Svätém Mikuláši

Po ukončení studií nastoupil bratr Josef Roth v září 1925 na své první kazatelské místo na Slovensku ve sboru v Liptovském Svätém Mikuláši.

Po dvou letech, v říjnu 1927, odešel do sboru v Miloslavově u Bratislavy, kde sloužil ve spolupráci s kazatelem Karlem Vaculíkem. Pracoval současně v křesťanském knihkupectví v Bratislavě a kolportoval křesťanskou literaturu.

V roce 1927 byl zvolen sekretářem Svazu baptistické mládeže v ČSR a tuto funkci vykonával až do roku 1936.

V roce 1930 byl bratr Roth povolán do Roudnice nad Labem, aby tam pokračoval v misijní práci po kazateli Hanušovi. V Roudnici se u něho již začaly projevovat zdravotní problémy, které vyústily v tuberkulózu plic.

Bratr Roth se musel řadu měsíců léčit a po návratu z plicního sanatoria v roce 1931 se přestěhoval s rodinou do Bělé pod Bezdězem. Ke stěhování přispěly i jejich neutěšené existenční podmínky. Ty se však po krátkém čase objevily i na novém působišti.

V Bělé pod Bezdězem působil jako kazatel místního sboru BJB do roku 1936. V témže roce byl zvolen za sekretáře Spolku křesťanské mládeže – YMCA, pro nějž pracoval do roku 1943, kdy byla tato organizace zakázána nacisty.

V roce 1936 byl bratr Josef Roth zvolen za kazatele sboru v Rokytnici u Vsetína. Zdejší práce byla fyzicky velmi náročná, protože členové sboru byli rozptýleni ve velkém prostoru valašské kopcovité krajiny, ale bratrovi toto prostředí zdravotně spíše prospělo.

Kazatelskou službu v Rokytnici vykonával po celou těžkou dobu německé okupace, často až v neuvěřitelně skromných životních podmínkách, a ukončil ji v roce 1947. Tehdy byl kazatelem kroměřížského sboru bratr Josef Dvořák. Sloužil zde do roku 1947 a jeho nemocná manželka těžce snášela klima rovinaté Hané v blízkosti řeky Moravy. Zažádal proto Radu starších BJB o kazatelské místo v rokytenském sboru. Bratr Roth byl požádán, aby toto místo uvolnil, a tak v září 1947 přijal kazatelskou službu ve sboru kroměřížském.

Nerad odcházel z Rokytnice, kde během druhé světové války prožil nejtěžší chvíle svého života, ale i mnoho bratrské lásky a Božích divů. Pro bratra Rotha byla práce v Kroměříži velmi nesnadná pro specifickou duchovní atmosféru a brzy se také ukázalo, že zdejší klimatické podmínky neblaze pů-sobí na jeho zdraví. Jeho stará nemoc se opět zhoršila, přidávaly se další komplikace a bratr se musel léčit. Po pěti letech služby kroměřížskému sboru zemřel ve věku 54 let.

Během své kazatelské činnosti se bratr kazatel Josef Roth zvláště věnoval mládeži. O své práci s mladými psal články do _Rozsievače, pravidelně dvakrát do roka pořádal pro ně evangelizační shromáždění, hlavně se jim však věnoval osobně při své kazatelské práci i jako sekretář jejich křesťanského spolku. Byl mezi mládeží, ale i mezi staršími velmi oblíben jako tichý, laskavý, moudrý kazatel a učitel.

Prameny: