František Pokorný (1869 – 1939)
František Pokorný
24. 3. 1869 – 6. 12. 1939
Bratr kazatel František Pokorný se narodil v Mladé Boleslavi jako druhorozený syn obuvníka. V roce 1866, rok po narození syna, musel otec odejít do války a krátce nato padl. Matka vedla živnost dál a živila rodinu sama.
František vyrůstal v katolickém prostředí a přáním jeho matky bylo, aby se stal katolickým knězem. Proto po ukončení základní školy odešel do Prahy, kde bydlel v klášteře U milosrdných bratří a navštěvoval gymnázium zaměřené na přípravu pro studium bohosloví.
Gymnázium však nedokončil, neboť musel nastoupit vojenskou službu jako sanitní voják. Po ukončení vojenské služby odešel do kláštera U milosrdných bratří ve Vídni a nějakou dobu zde žil jako mnich.
Život v klášteře ho však neuspokojoval, proto jej opustil a vrátil se do Prahy. Vyučil se holičem, odešel do Mladé Boleslavi, kde si založil vlastní živnost a zde se také v 4. 10. 1892 oženil s Josefinou, rozenou Turkovou. Narodilo se jim pět dětí: Anna (1893), Jarmila (1897), Antonín (1899), Alexander (1901), Miroslav (1912).
Plnost energie a silná vůle po rodičích, ale i neklid ducha způsobily, že živnost brzy opustil, vstoupil do služeb pojišťovny a také se věnoval politické práci ve straně sociálně-demokratické.
Stále něco hledal a v Praze měl k tomu mnoho příležitostí. Navštěvoval nejrůznější přednášky, navázal styky s teozofickou společností a stal se jejím propagátorem.
Mezi baptisty ho přivedla jeho dcera, která navštěvovala shromáždění vinohradského sboru. Bratr Pokorný zde prožil své obrácení a dne 8. 8. 1915 byl pokřtěn kazatelem Józou Novotným spolu se svou manželkou Josefinou.
Ihned se zapojil do služby a stal se kazatelovým pomocníkem. Když bratr Jindřich Procházka, kazatel misijní stanice vinohradského sboru Na Pankráci, musel narukovat do armády, sloužil bratr Pokorný zde a založil nedělní školu a sdružení mládeže.
Po návratu Jindřicha Procházky se bratr František Pokorný vrátil do vinohradského sboru a zaměřil se na misijní práci mimo Prahu. Hodně času věnoval východním Čechám. Jeho působením tam vzniklo několik misijních stanic, jako např. v Pardubicích nebo v Týništi nad Orlicí. Zejména v Pardubicích přinesla jeho práce bohaté plody.
Misijní práce v Pardubicích se datuje od roku 1914 a je spjata se jménem Františka Pokorného.
Podle záznamů v kronice pardubického sboru: “Krátce před první světovou válkou vznikla v Pardubicích malá stanice pražského sboru v soukromém vznikla v Pardubicích malá stanice pražského sboru v soukromém bytě paní Janebové v domě čp. 474 na Masarykové třídě tzv. Na Skřivánku.”
Ovšem v rozporu s kronikou uvádí Václav Vojta ve své knize Czechoslovak baptists jako počátek misijní práce Františka Pokorného v Pardubicích rok 1916.
Životopis kazatele Jana Řičaře v knize Kazatelé Bratrské jednoty baptistů však také uvádí rok 1914.
Přes rozdílné datování V. Vojty, můžeme přesvědčivě za počátek baptistické misijní práce v Pardubicích považovat rok 1914. Nelze však ještě hovořit o vytvoření stanice pražského sboru, v roce 1914 se začínají konat jen první nepravidelná setkání v domě paní Janebové.
Při těchto setkáních však přijal víru student Jan Řičař, který bydlel v podnájmu u paní Jenebové. Vojta s ohledem na další vývoj misijní práce označuje Řičaře za významného konvertitu.
Shromáždění v domě paní Janebové se konala v průběhu války a v roce 1916 nabyla takové pravidelnosti, že byla v Pardubicích založena stanice pražského baptistického sboru. To mohlo vést Vojtu k uvádění roku 1916 jako počátku misijní činnosti bratra kazatele Františka Pokorného v Pardubicích.
V roce 1915 navštívil Jan Řičař se svou snoubenkou Marií Janebovou, dcerou paní Janebové, poprvé pražský sbor. Následující rok o svatodušních svátcích byli Jan Řičař i Marie Janebová pokřtěni v pražské modlitebně a stali se členy pražského baptistického sboru. Jan Řičař ve své zprávě pro výroční konferenci Bratrské jednoty Chelčického (baptistů) v roce 1938 k tomuto uvádí: “Sbor Pardubice je dítkem sboru Praha-Vinohrady, jehož základy byly položeny křtem sv. br. Jana Řičaře a jeho snoubenky ses. Marie Janebové o svatodušních svátcích 1916 ..”
Shromáždění v Pardubicích se dále konala v bytě paní Janebové.
Výkazy činnosti bratra kazatele Františka Pokorného z let 1915-1921 zasílané kazateli vinohradského sboru Josefu Tolarovi svědčí o intenzitě misijní práce bratra Pokorného. Dokládají 923 akcí: kázání, biblických hodin, přednášek, táborů lidu, rodinných pobožností, pohřbů, a to v 70 městech a obcích nejen v okruhu činnosti stávajících sborů BJB. Intenzita misijní práce Františka Pokorného byla obdivuhodná. Jenom během jednoho roku navštívil Čermnou, Borohrádek, Nové Město na Moravě, Michli, Nuselské údolí, Vršovice, Vysočany, Křivoklát, Roztoky, Kolín, Říčany, Pardubice, Chrudim, Týniště, Choceň, Vysoké Mýto, Českou Třebovou, Náchod, Horní Jelení, Veliny, Jevíčko, Moravskou Třebovou, Turnov, Vítkovice, Přívoz, Zborov u Šumperka, Prostějov, Zábřeh, Hrabovou, Turnov, na Slovensku Jelšavu, Muráň, Muránskou Dlhou Lúku, Chyžné.
Z jeho misijní činnosti vznikly sborové stanice v Městečku u Roztok, v Roztokách, v Bartoňově u Šumperka a shromáždění v rodině u bratří Havlíčka a Šimůnka v Hradci Králové. Můžeme se také dočíst, že jenom během tří měsíců rozšířil sto jedenáct výtisků časopisu Chelčický. A to není zaznamenáno, kolik rozšířil Biblí, Nových zákonů a další duchovní literatury.
Pro své poslání kazatele-misionáře absolvoval bratr Pokorný řadu kurzů: řečnický, biblický, více kurzů misijních, vysokoškolský kurz vychovatelský, sociální kurz.
V roce 1922 byl zvolen druhým – cestujícím kazatelem pražského sboru, který měl v té době 16 stanic.
V roce 1923 vstoupil do služeb misijní společnosti, od roku 1924 byl zapojen i v práci výboru Bratrské jednoty Chelčického.
Ze zdravotních důvodů odešel do kazatelské stanice pražského sboru v Bělé pod Bezdězem.
Zemřel ve věku 74 let. O šest roků dříve ho předešla jeho manželka.
Prameny:
- Jan Vychopeň, Jaroslav Smílek, Vlastimil Pospíšil: Kazatelé BJB, 2005
- Archiv VV BJB, šanon 61-75, složka 61, Životopis Jana Říčaře
- VOJTA, V. Czechoslovak baptists. Minneapolis: 1941, ISBN: neuvedeno
- Luděk Šíp, Baptistický sbor v Pardubicích 1922 – 1989, diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, Katedra církevních dějin, 2011
- časopis Rozsévač, 03/2020
Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.
Poslední aktualizace 21. 3. 2021
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů