Baptistická encyklopedie | Výročí

Vilém Pelikán *28. 5. 1876 – †22. 2. 1954

Vilém Pelikán
Obec Lipová na Drahanské vrchovině

Vilém Pelikán

28. 5. 1876 – 22. 2. 1954

Bratr kazatel Vilém Pelikán se narodil v Kunštátě u Boskovic Jindřichu Pelikánovi a Rozalii, rozené Dvořákové, kteří byli členové Svobodné reformované církve evangelické.

Když dospěl, odstěhoval se do Miroslavi u Pohořelic, kde si zařídil barvířskou dílnu. Časem vyráběl a prodával i látkové výrobky. Jeho inzeráty na prodej zboží vycházely v českobratrském časopise Betanie.

Časopis Svobodné reformované církve evangelické Betanie

Inzerát Viléma Pelikána v časopise Betanie z roku 1907

Živnost mu vzkvétala, že mohl zaměstnávat dělníky. O jeho víře a touze pracovat s věřícími lidmi vypovídá i inzerát v časopise Betanie, ve kterém hledá kočího:

Inzerát Viléma Pelikána v časopise Betanie v roce 1907

V roce 1909 se se svou rodinou přestěhoval blíže k Brnu, do Nosislavi, kde bylo více odběratelů. I zde pokračoval ve své živnosti barvířské a ve výrobě a prodeji textilního zboží.

V roce 1909 se Vilém Pelikán přestěhoval z Miroslavi do Nosislavi.
Časopis Betanie, ve kterém Vilém Pelikán inzeroval své zboží.
Inzerát Viléma Pelikána v časopise Btanie z roku 1909, kde již uvádí nové sídlo v Nosislavi.

Bratr Vilém Pelikán inzerátem z roku 1907 věřícího kočího do svého podnikání opravdu přijal a ten se mu odvděčil o tři roky později. Pelikánův vozka přespával v obchodě a v dubnu 1910 při vloupání do jeho obchodu statečně lupiče zahnal, jak o tom informuje zpráva z časopisu VENKOV č. 88 z 15. dubna 1910:

Zpráva o vloupání do obchodu bratra Viléma Pelikána v Nosislavi (časopis Venkov, č. 88, 15. dubna 1910)

V roce 1913 bratr Vilém Pelikán ovdověl, později se znovu oženil. Z obou manželství se narodili tři synové a pět dcer.

Bratr Vilém Pelikán byl věrným odběratelem a čtenářem časopisu Betanie, který odebíral i jako voják v době první světové války, když ve čtyřiceti letech narukoval na frontu. V březnu 1917 zasílá polní poštou č. 519 redaktoru Josefu Kostomlatskému do redakce Betanie vřelý dopis, který byl zveřejněn v čísle 10 z 1. dubna 1917.

Dopis bratra Viléma Pelikána redaktorovi časopisu Betanie Josefu Kostomlatskému z roku 1917

V květnu 197 přichází z fronty do redakce Betanie druhý dopis bratra Viléma Pelikána, který byl otištěný v 16. čísle 1. června 1917:

Druhý dopis bratra Viléma Pelikána redaktorovi časopisu Betanie Josefu Kostomlatskému z roku 1917

Po návratu z první světové války se v roce 1920 bratr Vilém Pelikán odstěhoval do Brna, odtud v roce 1926 do Slavkova. Zde si k obchodní činnosti přibral malé hospodářství.

Bratr Vilém Pelikán byl členem Jednoty českobratrské, stejně jako jeho rodiče. Zúčastňoval se však biblických kurzů pořádaných baptisty. V baptistickém sboru sloužil jako laický kazatel.

Ve velké hospodářské krizi v roce 1930 zasáhla i moravskou ekonomiku těžká odbytová krize, která vyvolala obrovskou vlnu konkurzů. I obchod textilním zboží bratra Viléma Pelikána ve Slavkově se dostal do platební neschopnosti, která skončila konkurzem a vyrovnáním. Informuje o tom Český Lloyd, časopis věnovaný českému obchodu, průmyslu a zemědělství v čísle 12 ze dne 8. února 1930:

Informace o konkurzu a vyrobnání obchodu textilem ve Slavkově bratra Viléma Pelikána z počátku roku 1930 v časopise Český Lloyd č. 12 z 8. 2. 1930

V roce 1930 se bratr Vilém Pelikán přihlásil ke kazatelské práci v Lipové na Drahanské vrchovině.

Kazatelská stanice v Lipové leží na Drahanské vrchovině.

Původně šlo o kazatelskou stanici brněnského baptistického sboru, který organizoval a částečně i financoval výstavbu modlitebny v Lipové na Příhoně, včetně domku pro kazatele. Kazatelská stanice se v roce 1925 osamostatnila a sbor byl tehdy bez kazatele.

Baptistická modlitebna v Lipové byla postavena v roce 1922 společenstvím, které se ustavilo 6. dubna 1922. Společný křest se konal nato 21. května a sbor se stal součástí Bratrské jednoty Chelčického.

V baptistickém sboru v Lipové sloužil bratr kazatel Vilém Pelikán až do září 1935.

V roce 1941 přestoupil celý baptistický sbor i s tehdejším kazatelem (?) k Českobratrské církvi evangelické a je doposud kazatelskou stanicí evangelického sboru v Prostějově.
V roce 1947 odkoupila ČCE budovu modlitebny a domek pro kazatele v Lipové patrně od baptistického sboru v Brně, který výstavbu v roce 1922 dílem financoval. Zdejší starší sestry dodnes tradují jednu z možných přičin přestupu sboru k ČCE, a to, že převažující katolické okolí je nepovažovalo za křesťany, a tak se raději přičlenili k větší ČCE jako kazatelská stanice prostějovského sboru

Je pravděpodobné, že bratr kazatel Vilém Pelikán odešel v roce 1935 do důchodu. V dalších letech o něm nemáme žádné zprávy. Od roku 1946 do roku 1951 pobýval střídavě u svých dětí.

Ve věku 75 let se bratr Pelikán rozhodl vykonávat ještě misijní práci. Odešel do Děčína, tehdy kazatelské stanice lovosického sboru, a v letech 1951 – 53 zde sloužil jak o laický kazatel. Po skončení této služby odešel do Prahy, kde 22. 2. 1954 zemřel věku 78 let.

              Štěpán Křivánek

Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.

Poslední aktualizace 22. 2. 2021

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sbor

Similar Posts