Vilém Pelikán (1876 – 1954)
Vilém Pelikán
28. 5. 1876 – 22. 2. 1954
Bratr kazatel Vilém Pelikán se narodil v Kunštátě u Boskovic Jindřichu Pelikánovi a Rozalii, rozené Dvořákové, kteří byli členové Svobodné reformované církve evangelické.
Když dospěl, odstěhoval se do Miroslavi u Pohořelic, kde si zařídil barvířskou dílnu. Časem vyráběl a prodával i látkové výrobky. Jeho inzeráty na prodej zboží vycházely v českobratrském časopise Betanie.
Živnost mu vzkvétala, že mohl zaměstnávat dělníky. O jeho víře a touze pracovat s věřícími lidmi vypovídá i inzerát v časopise Betanie, ve kterém hledá kočího:
V roce 1909 se se svou rodinou přestěhoval blíže k Brnu, do Nosislavi, kde bylo více odběratelů. I zde pokračoval ve své živnosti barvířské a ve výrobě a prodeji textilního zboží.
Bratr Vilém Pelikán inzerátem z roku 1907 věřícího kočího do svého podnikání opravdu přijal a ten se mu odvděčil o tři roky později. Pelikánův vozka přespával v obchodě a v dubnu 1910 při vloupání do jeho obchodu statečně lupiče zahnal, jak o tom informuje zpráva z časopisu VENKOV č. 88 z 15. dubna 1910:
V roce 1913 bratr Vilém Pelikán ovdověl, později se znovu oženil. Z obou manželství se narodili tři synové a pět dcer.
Bratr Vilém Pelikán byl věrným odběratelem a čtenářem časopisu Betanie, který odebíral i jako voják v době první světové války, když ve čtyřiceti letech narukoval na frontu. V březnu 1917 zasílá polní poštou č. 519 redaktoru Josefu Kostomlatskému do redakce Betanie vřelý dopis, který byl zveřejněn v čísle 10 z 1. dubna 1917.
V květnu 197 přichází z fronty do redakce Betanie druhý dopis bratra Viléma Pelikána, který byl otištěný v 16. čísle 1. června 1917:
Po návratu z první světové války se v roce 1920 bratr Vilém Pelikán odstěhoval do Brna, odtud v roce 1926 do Slavkova. Zde si k obchodní činnosti přibral malé hospodářství.
Bratr Vilém Pelikán byl členem Jednoty českobratrské, stejně jako jeho rodiče. Zúčastňoval se však biblických kurzů pořádaných baptisty. V baptistickém sboru sloužil jako laický kazatel.
Ve velké hospodářské krizi v roce 1930 zasáhla i moravskou ekonomiku těžká odbytová krize, která vyvolala obrovskou vlnu konkurzů. I obchod textilním zboží bratra Viléma Pelikána ve Slavkově se dostal do platební neschopnosti, která skončila konkurzem a vyrovnáním. Informuje o tom Český Lloyd, časopis věnovaný českému obchodu, průmyslu a zemědělství v čísle 12 ze dne 8. února 1930:
V roce 1930 se bratr Vilém Pelikán přihlásil ke kazatelské práci v Lípové na Drahanské vrchovině.
Původně šlo o kazatelskou stanici brněnského baptistického sboru, který organizoval a částečně i financoval výstavbu modlitebny v Lípové na Příhoně, včetně domku pro kazatele.
Kazatelská stanice se v roce 1925 osamostatnila a sbor byl tehdy bez kazatele.
V baptistickém sboru v Lipové sloužil bratr kazatel Vilém Pelikán až do září 1935.
Je pravděpodobné, že bratr kazatel Vilém Pelikán odešel v roce 1935 do důchodu. V dalších letech o něm nemáme žádné zprávy. Od roku 1946 do roku 1951 pobýval střídavě u svých dětí.
Ve věku 75 let se bratr Pelikán rozhodl vykonávat ještě misijní práci. Odešel do Děčína, tehdy kazatelské stanice lovosického sboru, a v letech 1951 – 53 zde sloužil jak o laický kazatel. Po skončení této služby odešel do Prahy, kde 22. 2. 1954 zemřel věku 78 let.
Článek je součástí Baptistické encyklopedie a je průběžně doplňován a aktualizován.
Poslední aktualizace 22. 2. 2021
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sbor