Kázání

Kázání: Taky vám na zahradě tenhle týden všechno zmrzlo? Řeknu vám, je to smutný pohled, když takhle jedete krajinou a vidíte třeba ořešáky, jak jim bezmocně visí načernalé listy i s jehnědy.

Kázání: Svět potřebuje civilizovat. My všichni musíme vyměnit Kainovskou civilizaci nadutosti a násilí za civilizaci lásky, která nemyslí pořád dokola na svou moc a slávu, ale dokáže se vcítit do postavení druhých.

Kázání: Nic neskončilo, temné mocnosti nebyly s to Ježíše umlčet. Naopak. Boží království, vláda spravedlnosti, laskavosti a ohleduplnosti je blíž, než kdy před tím.

Kázání: Na nás je, abychom signály zahlédli a správně dekódovali. A to bývá problém. Abychom správně viděli, je především nezbytně třeba vytáhnout paty z domu. Je třeba vyjít ven z našeho teploučkého a zajištěného prostoru, ven do tmy a nejistoty – jedině tam se dají Boží signály postřehnout. 

Kázání: Nezáleží na tom, jak velkolepá je stavba, kde se jako Kristova církev scházíme, jak nádherné jsou obřady, které konáme, jak povznášející jsou písně, které zpíváme, jak „nabušený“ je program, který umíme dát dohromady.

Kázání: Když zmizí láska, mizí současně radost i úsměvy a prostor jakoby se z ničeho nic nechal posednout beznadějnou tmou. Jenom je potřeba nezapomenout, že ten Ukřižovaný a Vzkříšený, je současně králem králů a pánem pánů. Všechny mocnosti, ať už ty duchovní nebo ty docela tělesné – démoni, diktátoři a nejrůznější manipulátoři – už melou z posledního a nesmí se jim ustupovat.

Kázání: Novou sílu dostanou tedy ti, kdo dokážou čekat. Pravý opak důrazu na okamžitá instantní řešení, která máme v současné době tak rádi.

Kázání: Bůh není účetní, co vede knihy našich pádů a poklesků, aby nám to jednou spočítal, ale laskavý Otec, který vyhlásil všeobecnou amnestii a zve nás na cestu svobody.

Kázání: Evangelium je v češtině radostná zpráva. Asi tak, jako když dostanete oznámení, že se dva lidé budou brát a současně s oznámením i kartičku, kde vás snoubenci zvou ke svatebnímu stolu. Nebo asi tak, jako když před vámi najednou z ničeho nic poklekne váš partner a požádá vás o ruku. Prostě dobrá zpráva.

Kázání: Kristovo tajemství, které nám Pavel odhaluje, spočívá v tom, že jsme si všichni rovni a že nás křesťany tady na světě má Bůh proto, abychom všem tam nahoře ukázali, jak se má svobodně žít.

Kázání: Skutečný Mesiáš přichází s jinou nabídkou. Zve nás, abychom se k němu připojili a sami začali svět měnit k lepšímu zevnitř. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Kázání: Nikdo však nemůže tvrdit, že jeho víra se zakládá na pravověrném učení. Naše víra roste spolu s učednictvím. Následujme Pána Ježíše Krista a dojdeme do zaslíbené vlasti.

Kázání: Nezájem o druhé, povýšenost a nedostatek soucitu vedou ke špatným koncům jednotlivců i celých národů. Bůh nás nechce nechat ve štychu, natož nás ponižovat. Naopak. Ponížil sám sebe a stal se člověkem, jedním z nás, aby k nám lidem měl blíž.

Kázání: „Kdo slyší mé slovo a věří … nepodléhá soudu,“ říká Ježíš v evangeliu podle Jana (5,24). A apoštol Pavel píše znesvářeným korintským křesťanům: „Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?“ (1. Korintským 6,2). Poslední soud se odehrává v rozhodování každého z nás.

Kázání: Je tohle podobenství o nás, jsme to my, kterým Pán svěřil obrovské prostředky, schopnosti a dovednosti? Pokud bychom naše příležitosti zakopali, pokud bychom na rozmnožování hřiven víry, lásky a naděje rezignovali, byli bychom tu zbytečně.

Kázání: My živí vzpomínáme na zemřelé, a ti, kteří nás předešli, zase myslí na nás. Drží nám palce, abychom to dali, abychom se na cestě životem neztratili v nějakých slepých uličkách pýchy, sobectví a nenávisti. My běžíme k cíli a oni, co doběhli dřív, nám fandí, povzbuzují nás a dodávají energii. Nejde o to, kdo je lepší a kdo vyhraje. Vítěz už byl vyhlášen a těžko se mu někdo vyrovná. Ježíš běžel před námi a jako první protrhnul cílovou pásku Božího království. Nyní jde o to utíkat stejným směrem.

Kázání: Láska je víc než všechny paragrafy, co jich na světě je. Pravidla jsou přece pro člověka, ne člověk pro pravidla. Než k tomuhle poznání svět dospěje, bude ještě nějaký čas trvat. Nic nám ovšem nebrání začít sami a hned.

Kázání: Stejně jako si císař razí mince se svou hlavou, Bůh v nás lidech razí sám sebe. Na prvních stránkách Bible čteme, že jsme stvoření k jeho obrazu, jako jeho podoba (Gen 1,27). Každý, kdo si nás vezme, obrazně řečeno, do ruky, měl by v nás vidět samotného Stvořitele. Ne, že snad vypadáme jako Bůh, ale že se v nás, v našem myšlení a jednání může a má zrcadlit Boží velkorysost, solidarita a pokoj.