Kázání: 219. Není dobré býti člověku samotnému
Kázání: Člověk potřebuje někoho, kdo by mu byl roven, ale i odlišný, v němž by se poznával, a kdo by ho doplňoval. Co by se stalo s člověkem, který by nikoho neměl?
Kázání: Člověk potřebuje někoho, kdo by mu byl roven, ale i odlišný, v němž by se poznával, a kdo by ho doplňoval. Co by se stalo s člověkem, který by nikoho neměl?
Kázání: S malichernými, namyšlenými a nesnášenlivými lidmi, co nemají srdce, je děsná nuda. Všechno mají nalajnované, mantinely blízko sebe, aby nebyl žádný prostor pro svobodný pohyb. Jakápak tolerance, když jsou skálopevně přesvědčeni o své jediné možné pravdě. Jejich míra tolerance je tak malá, že se do ní nevejde nikdo jiný. Proto tak rádi ty druhé odstraňují, vylučují a likvidují.
Kázání o tom, že žádná, ani ta nejhlubší a nejtemnější díra není bezedná, že ani ta nejdelší noc není nekonečná, že žádné lidské slovo, dokonce ani slovo velkého tyrana, není slovem posledním, že za vším a nad vším zůstává Boží milostí otevřené východisko.
Kázání: Nejhorší je, když sama církev setrvává ve starověkém způsobu myšlení. Přitom by měla naopak otevírat dveře do budoucnosti, kde už není rozdíl mezi mužem a ženou, otrokem a svobodným, Židem a Řekem, jak píše apoštol Pavel. Problém je, že vlastně celou Bibli napsali chlapi. Jako křesťané samozřejmě věříme, že k nám skrze biblické příběhy, prorocké výroky, dopisy, poezii nebo přísloví mluví sám Bůh, ale to neznamená, že napřímo. Boží sdělení do slov balili konkrétní muži, v určité době, která se dost zásadně lišila od naší současnosti. Boží sdělení balili do materiálu, který měli k dispozici. Představte si, sestry a bratři, nádherné šperky se vzácnými drahokamy zabalené do mastného papíru včerejších novin. Tak asi tak je to s Biblí.
Kázání: Být křesťanem neznamená naučit se vypínat mozek a vznášet se co nejčastěji ve výšinách skoro nebeské pohody.
Kázání: Taky vám na zahradě tenhle týden všechno zmrzlo? Řeknu vám, je to smutný pohled, když takhle jedete krajinou a vidíte třeba ořešáky, jak jim bezmocně visí načernalé listy i s jehnědy.
Kázání: Svět potřebuje civilizovat. My všichni musíme vyměnit Kainovskou civilizaci nadutosti a násilí za civilizaci lásky, která nemyslí pořád dokola na svou moc a slávu, ale dokáže se vcítit do postavení druhých.
Kázání: Nastala Velikonoční neděle. V průběhu celé předvelikonoční doby se k tomuto okamžiku upínáme, na něj očekáváme. A ostatně není příliš divu. Čím více se prohlubuje postní doba, tím je tematika pašijního příběhu tíživější a bolestnější.
Kázání: Nic neskončilo, temné mocnosti nebyly s to Ježíše umlčet. Naopak. Boží království, vláda spravedlnosti, laskavosti a ohleduplnosti je blíž, než kdy před tím.
Kázání: Христос воскрес! Воістину воскрес!
Neděle vzkříšení 2024.
Kázání: Ježíše Krista, Božího Syna lze nejsnáze potkat tam, kde lidé nespravedlivě trpí, kde násilí a zvůle mají navrch, kde jakoby nebyla k mání žádná naděje. Právě tam a právě tehdy se lze setkat s Bohem.
Kázání: Na nás je, abychom signály zahlédli a správně dekódovali. A to bývá problém. Abychom správně viděli, je především nezbytně třeba vytáhnout paty z domu. Je třeba vyjít ven z našeho teploučkého a zajištěného prostoru, ven do tmy a nejistoty – jedině tam se dají Boží signály postřehnout.
Kázání: To nejtěžší neseme většinou sami. Kdykoli máme sklon myslet si, že nám druzí něco dluží, že nám musí přece pomoci, i ti nejlepší z nejlepších usnou jako tam v Getsemane s Ježíšem a potom zůstáváme osamoceni v tváří tvář tomu nejtěžšímu.
Kázání: Pán Bůh má tenhle svět neskonale rád. Bodejť ne, když ho stvořil! Jenom mu vadí stávající systém, kdy lidé ochotně dýchají všelijaké ty zplodiny sobectví a nenávisti, co do atmosféry vypouští ono kníže v povětří. Proto se Bůh rozhodl nás lidi polomrtvé z intoxikace zlem křísit, probouzet k novému životu. Bůh nás zve ke spolupráci, zve nás, abychom se přidali a spravovali tenhle svět jinak, lépe, laskavěji a ohleduplněji, než je zvykem.
Kázání: Nezáleží na tom, jak velkolepá je stavba, kde se jako Kristova církev scházíme, jak nádherné jsou obřady, které konáme, jak povznášející jsou písně, které zpíváme, jak „nabušený“ je program, který umíme dát dohromady.
Kázání: Už jste někdy snili o tom, že vyhrajete v loterii nějaký velký, ale opravdu velký balík peněz? Dejme tomu 500 milionů nebo, nebudeme troškařit, rovnou miliardu. Život by se rázem úplně změnil. Otevřel by se před vámi nový svět nekonečných možností.
Kázání: Když zmizí láska, mizí současně radost i úsměvy a prostor jakoby se z ničeho nic nechal posednout beznadějnou tmou. Jenom je potřeba nezapomenout, že ten Ukřižovaný a Vzkříšený, je současně králem králů a pánem pánů. Všechny mocnosti, ať už ty duchovní nebo ty docela tělesné – démoni, diktátoři a nejrůznější manipulátoři – už melou z posledního a nesmí se jim ustupovat.
Kázání: Chceme jít Bohu naproti, nechat se nalézt a dovolit mu proměnit náš život? Anebo raději zůstaneme v slepém domnění, že máme před druhými navrch.
Kázání: Novou sílu dostanou tedy ti, kdo dokážou čekat. Pravý opak důrazu na okamžitá instantní řešení, která máme v současné době tak rádi.
Kázání: Bůh není účetní, co vede knihy našich pádů a poklesků, aby nám to jednou spočítal, ale laskavý Otec, který vyhlásil všeobecnou amnestii a zve nás na cestu svobody.
Kázání: Evangelium je v češtině radostná zpráva. Asi tak, jako když dostanete oznámení, že se dva lidé budou brát a současně s oznámením i kartičku, kde vás snoubenci zvou ke svatebnímu stolu. Nebo asi tak, jako když před vámi najednou z ničeho nic poklekne váš partner a požádá vás o ruku. Prostě dobrá zpráva.
Kázání: Kristovo tajemství, které nám Pavel odhaluje, spočívá v tom, že jsme si všichni rovni a že nás křesťany tady na světě má Bůh proto, abychom všem tam nahoře ukázali, jak se má svobodně žít.
Kázání: Nevíme, co nás v roce novém čeká. Proto přijde vhod jedno z posledních slov na poslední stránce poslední biblické knihy, kde nám Ježíš vzkazuje: „Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“ A úplně poslední věta celé Bible pak zní: „Milost Pána Ježíše se všemi.“ A basta! Co víc můžeme v nejisté době chtít?
Kázání: Černé labutě mohou být pozitivní, jako právě třeba sametová revoluce, nebo i negativní. Kdo například mohl čekat, že po pandemii covidu vtrhne Rusko na Ukrajinu, vystřelí ceny energií a přijde inflace? Koho napadlo, co provedou teroristé z Hamásu na území Izraele a co bude následovat? Kdo předvídal, jaká hrůza se odehraje těsně před Vánoci na Filozofické fakultě v Praze?
Kázání: Skutečný Mesiáš přichází s jinou nabídkou. Zve nás, abychom se k němu připojili a sami začali svět měnit k lepšímu zevnitř. Nikdo jiný to za nás neudělá.
Kázání: Nikdo však nemůže tvrdit, že jeho víra se zakládá na pravověrném učení. Naše víra roste spolu s učednictvím. Následujme Pána Ježíše Krista a dojdeme do zaslíbené vlasti.
Kázání: Nezájem o druhé, povýšenost a nedostatek soucitu vedou ke špatným koncům jednotlivců i celých národů. Bůh nás nechce nechat ve štychu, natož nás ponižovat. Naopak. Ponížil sám sebe a stal se člověkem, jedním z nás, aby k nám lidem měl blíž.
Kázání: „Kdo slyší mé slovo a věří … nepodléhá soudu,“ říká Ježíš v evangeliu podle Jana (5,24). A apoštol Pavel píše znesvářeným korintským křesťanům: „Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?“ (1. Korintským 6,2). Poslední soud se odehrává v rozhodování každého z nás.