Kázání: To nejtěžší neseme většinou sami. Kdykoli máme sklon myslet si, že nám druzí něco dluží, že nám musí přece pomoci, i ti nejlepší z nejlepších usnou jako tam v Getsemane s Ježíšem a potom zůstáváme osamoceni v tváří tvář tomu nejtěžšímu.
Kázání: Pán Bůh má tenhle svět neskonale rád. Bodejť ne, když ho stvořil! Jenom mu vadí stávající systém, kdy lidé ochotně dýchají všelijaké ty zplodiny sobectví a nenávisti, co do atmosféry vypouští ono kníže v povětří. Proto se Bůh rozhodl nás lidi polomrtvé z intoxikace zlem křísit, probouzet k novému životu. Bůh nás zve ke spolupráci, zve nás, abychom se přidali a spravovali tenhle svět jinak, lépe, laskavěji a ohleduplněji, než je zvykem.
Kázání: Nezáleží na tom, jak velkolepá je stavba, kde se jako Kristova církev scházíme, jak nádherné jsou obřady, které konáme, jak povznášející jsou písně, které zpíváme, jak „nabušený“ je program, který umíme dát dohromady.
Kázání: Už jste někdy snili o tom, že vyhrajete v loterii nějaký velký, ale opravdu velký balík peněz? Dejme tomu 500 milionů nebo, nebudeme troškařit, rovnou miliardu. Život by se rázem úplně změnil. Otevřel by se před vámi nový svět nekonečných možností.
Kázání: Když zmizí láska, mizí současně radost i úsměvy a prostor jakoby se z ničeho nic nechal posednout beznadějnou tmou. Jenom je potřeba nezapomenout, že ten Ukřižovaný a Vzkříšený, je současně králem králů a pánem pánů. Všechny mocnosti, ať už ty duchovní nebo ty docela tělesné – démoni, diktátoři a nejrůznější manipulátoři – už melou z posledního a nesmí se jim ustupovat.
Kázání: Chceme jít Bohu naproti, nechat se nalézt a dovolit mu proměnit náš život? Anebo raději zůstaneme v slepém domnění, že máme před druhými navrch.
Kázání: Novou sílu dostanou tedy ti, kdo dokážou čekat. Pravý opak důrazu na okamžitá instantní řešení, která máme v současné době tak rádi.
Kázání: Bůh není účetní, co vede knihy našich pádů a poklesků, aby nám to jednou spočítal, ale laskavý Otec, který vyhlásil všeobecnou amnestii a zve nás na cestu svobody.
Kázání: Evangelium je v češtině radostná zpráva. Asi tak, jako když dostanete oznámení, že se dva lidé budou brát a současně s oznámením i kartičku, kde vás snoubenci zvou ke svatebnímu stolu. Nebo asi tak, jako když před vámi najednou z ničeho nic poklekne váš partner a požádá vás o ruku. Prostě dobrá zpráva.
Kázání: Kristovo tajemství, které nám Pavel odhaluje, spočívá v tom, že jsme si všichni rovni a že nás křesťany tady na světě má Bůh proto, abychom všem tam nahoře ukázali, jak se má svobodně žít.
Kázání: Nevíme, co nás v roce novém čeká. Proto přijde vhod jedno z posledních slov na poslední stránce poslední biblické knihy, kde nám Ježíš vzkazuje: „Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“ A úplně poslední věta celé Bible pak zní: „Milost Pána Ježíše se všemi.“ A basta! Co víc můžeme v nejisté době chtít?
Kázání: Černé labutě mohou být pozitivní, jako právě třeba sametová revoluce, nebo i negativní. Kdo například mohl čekat, že po pandemii covidu vtrhne Rusko na Ukrajinu, vystřelí ceny energií a přijde inflace? Koho napadlo, co provedou teroristé z Hamásu na území Izraele a co bude následovat? Kdo předvídal, jaká hrůza se odehraje těsně před Vánoci na Filozofické fakultě v Praze?
Kázání: Skutečný Mesiáš přichází s jinou nabídkou. Zve nás, abychom se k němu připojili a sami začali svět měnit k lepšímu zevnitř. Nikdo jiný to za nás neudělá.
Kázání: Nikdo však nemůže tvrdit, že jeho víra se zakládá na pravověrném učení. Naše víra roste spolu s učednictvím. Následujme Pána Ježíše Krista a dojdeme do zaslíbené vlasti.
Kázání: Nezájem o druhé, povýšenost a nedostatek soucitu vedou ke špatným koncům jednotlivců i celých národů. Bůh nás nechce nechat ve štychu, natož nás ponižovat. Naopak. Ponížil sám sebe a stal se člověkem, jedním z nás, aby k nám lidem měl blíž.
Kázání: „Kdo slyší mé slovo a věří … nepodléhá soudu,“ říká Ježíš v evangeliu podle Jana (5,24). A apoštol Pavel píše znesvářeným korintským křesťanům: „Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?“ (1. Korintským 6,2). Poslední soud se odehrává v rozhodování každého z nás.
Kázání: Je tohle podobenství o nás, jsme to my, kterým Pán svěřil obrovské prostředky, schopnosti a dovednosti? Pokud bychom naše příležitosti zakopali, pokud bychom na rozmnožování hřiven víry, lásky a naděje rezignovali, byli bychom tu zbytečně.
Kázání: My živí vzpomínáme na zemřelé, a ti, kteří nás předešli, zase myslí na nás. Drží nám palce, abychom to dali, abychom se na cestě životem neztratili v nějakých slepých uličkách pýchy, sobectví a nenávisti. My běžíme k cíli a oni, co doběhli dřív, nám fandí, povzbuzují nás a dodávají energii. Nejde o to, kdo je lepší a kdo vyhraje. Vítěz už byl vyhlášen a těžko se mu někdo vyrovná. Ježíš běžel před námi a jako první protrhnul cílovou pásku Božího království. Nyní jde o to utíkat stejným směrem.
Kázání: Láska je víc než všechny paragrafy, co jich na světě je. Pravidla jsou přece pro člověka, ne člověk pro pravidla. Než k tomuhle poznání svět dospěje, bude ještě nějaký čas trvat. Nic nám ovšem nebrání začít sami a hned.
Kázání: Stejně jako si císař razí mince se svou hlavou, Bůh v nás lidech razí sám sebe. Na prvních stránkách Bible čteme, že jsme stvoření k jeho obrazu, jako jeho podoba (Gen 1,27). Každý, kdo si nás vezme, obrazně řečeno, do ruky, měl by v nás vidět samotného Stvořitele. Ne, že snad vypadáme jako Bůh, ale že se v nás, v našem myšlení a jednání může a má zrcadlit Boží velkorysost, solidarita a pokoj.
Kázání: Boží království holt žádné hranice nemá, že nezáleží na tom, zda je člověk cizinec nebo našinec. Záleží jen na jediném: na víře. Na víře v ideální svět, který se otevírá těm, kdo vezmou Ježíše za slovo. Svět, v němž se dříve málo mocní stávají opět součástí společnosti, kde mizí strach a s ním i všelijaké uměle nastavené hranice s jejich složitými paragrafy, dávnými tradicemi a hloupými předsudky.
Kázání: Boží království, stejně jako milosrdenství a soucit, se nedají prosadit pletichami, násilím nebo vojáky. Autoritáři a oligarchové, ať už v politice nebo třeba i v církvích (i tam je zhusta najdeme), udělají všechno pro to, aby se narušitelů zbavili. O Boží království, o věk sounáležitosti a vzájemné podpory skutečně nestojí. Museli by od válu.
Kázání: Nezáleží na tom, koho Bůh na tržišti tohoto světa k uskutečňování nebeského království najal a kdy. Žádné dotazníky, žádné povinné životopisy, žádné nezbytné reference. Jde jen o to jít a alespoň po zbytek dne, kdy svět ještě jede postaru, žít a pracovat po novu.
Kázání: V kulturních válkách se nebojuje o populární kulturu, ale o něco docela jiného: o zachování světa takového, jak ho známe, v jakém jsme vyrůstali, o zachování svých kulturních návyků a zvyklostí. Když se budete vzájemně respektovat, nebudete muset vést kulturní války o nedůležité prkotiny, ale soustředíte se na to skutečně podstatné. Na to, aby byl svět spravedlivější a férovější. Například k těm, co nemají stejná práva jako ostatní, nebo k těm ve válce, co si o právech mohou nechat jen zdát.
Kázání: Zdaleka nejúčinnějším způsobem, jak se dobrat větší cti, je ve všech dobách ale něco jiného: pomluva, slovní útok, nepravdivé obvinění. Fašisti přišli s tím, že za všechno špatné mohou Židé a hned si sami přivlastnili titul panská rasa. Komunisti označili podnikatele za vykořisťovatele a pro sebe si rezervovali čestné místo nositelů pokroku. Rusové dnes pohrdají údajně zkaženým a zdegenerovaným Západem a všude vytrubují, že jejich ruský svět je ještě v pořádku. Některé křesťanské kruhy zase šíří strach z duhových menšin, které se údajně snaží ovládnout a rozvrátit svět, bezpochyby si potom připadají čistší a dokonalejší.
Kázání: Křesťanská víra je vlastně tak trochu balancováním na ostří nože. Díky Ježíši Kristu jsme jednou nohou už v harmonické a nenásilnické budoucnosti, druhou nohou ale stále vězíme v rozkolísané přítomnosti, kde jsou pořád ještě lidé, co chtějí být bohy, co pohrdají druhými, ponižují je a ničí jejich životy. Jde o to v osobním životě nezapšknout a nenechat se ovládnout kostižerem jménem nenávist. Na druhé straně zase není radno odevzdaně zavírat oči před zjevnou nespravedlností, před řáděním zla, které nakonec může zasáhnout i nás, naše rodiny, naši zemi.
Kázání: Hleďme k Bohu, jenž v Kristu přemáhá zmar a přináší výhled k záchraně, přináší to nové do našich životů, co si sami nijak zajistit nemůžeme. Očekávejme od Boha to dobré a dejme se jím posilovat, přijímejme od něj vzácný dar víry.
Kázání: Manželství a rodina se nesmějí přeceňovat. Nejedná se o žádnou svátost. Redukovat tenhle jedinečný svazek jen na otázku sexu, jak se to někdy děje zejména v církevních kruzích, by bylo politováníhodným zjednodušením. Jinak řečeno, pokud se dva lidé rozhodnou spolu žít v lásce a pomáhat si, nemá nikdo právo jim v tom bránit.
