Kázání: 218. Nemít srdce, jóó to vadí!
|

Kázání: 218. Nemít srdce, jóó to vadí!

Kázání: S malichernými, namyšlenými a nesnášenlivými lidmi, co nemají srdce, je děsná nuda. Všechno mají nalajnované, mantinely blízko sebe, aby nebyl žádný prostor pro svobodný pohyb. Jakápak tolerance, když jsou skálopevně přesvědčeni o své jediné možné pravdě. Jejich míra tolerance je tak malá, že se do ní nevejde nikdo jiný. Proto tak rádi ty druhé odstraňují, vylučují a likvidují.

Kázání: 217. Lví jáma
| | |

Kázání: 217. Lví jáma

Kázání o tom, že žádná, ani ta nejhlubší a nejtemnější díra není bezedná, že ani ta nejdelší noc není nekonečná, že žádné lidské slovo, dokonce ani slovo velkého tyrana, není slovem posledním, že za vším a nad vším zůstává Boží milostí otevřené východisko.

Kázání: 216. Hledá se statečná žena
| |

Kázání: 216. Hledá se statečná žena

Kázání: Nejhorší je, když sama církev setrvává ve starověkém způsobu myšlení. Přitom by měla naopak otevírat dveře do budoucnosti, kde už není rozdíl mezi mužem a ženou, otrokem a svobodným, Židem a Řekem, jak píše apoštol Pavel. Problém je, že vlastně celou Bibli napsali chlapi. Jako křesťané samozřejmě věříme, že k nám skrze biblické příběhy, prorocké výroky, dopisy, poezii nebo přísloví mluví sám Bůh, ale to neznamená, že napřímo. Boží sdělení do slov balili konkrétní muži, v určité době, která se dost zásadně lišila od naší současnosti. Boží sdělení balili do materiálu, který měli k dispozici. Představte si, sestry a bratři, nádherné šperky se vzácnými drahokamy zabalené do mastného papíru včerejších novin. Tak asi tak je to s Biblí.

Kázání: 213. Jak vyměnit civilizaci

Kázání: 213. Jak vyměnit civilizaci

Kázání: Svět potřebuje civilizovat. My všichni musíme vyměnit Kainovskou civilizaci nadutosti a násilí za civilizaci lásky, která nemyslí pořád dokola na svou moc a slávu, ale dokáže se vcítit do postavení druhých.

Kázání: 211. Cesta za Kristem
|

Kázání: 211. Cesta za Kristem

Kázání: Nastala Velikonoční neděle. V průběhu celé předvelikonoční doby se k tomuto okamžiku upínáme, na něj očekáváme. A ostatně není příliš divu. Čím více se prohlubuje postní doba, tím je tematika pašijního příběhu tíživější a bolestnější.

Kázání: 208. O Božích signálech a velkém příběhu

Kázání: 208. O Božích signálech a velkém příběhu

Kázání: Na nás je, abychom signály zahlédli a správně dekódovali. A to bývá problém. Abychom správně viděli, je především nezbytně třeba vytáhnout paty z domu. Je třeba vyjít ven z našeho teploučkého a zajištěného prostoru, ven do tmy a nejistoty – jedině tam se dají Boží signály postřehnout. 

Kázání: 207. Josefovské lidství
|

Kázání: 207. Josefovské lidství

Kázání: To nejtěžší neseme většinou sami. Kdykoli máme sklon myslet si, že nám druzí něco dluží, že nám musí přece pomoci, i ti nejlepší z nejlepších usnou jako tam v Getsemane s Ježíšem a potom zůstáváme osamoceni v tváří tvář tomu nejtěžšímu.

Kázání: 207. Od intoxikace zlem ke zralému lidství
|

Kázání: 207. Od intoxikace zlem ke zralému lidství

Kázání: Pán Bůh má tenhle svět neskonale rád. Bodejť ne, když ho stvořil! Jenom mu vadí stávající systém, kdy lidé ochotně dýchají všelijaké ty zplodiny sobectví a nenávisti, co do atmosféry vypouští ono kníže v povětří. Proto se Bůh rozhodl nás lidi polomrtvé z intoxikace zlem křísit, probouzet k novému životu. Bůh nás zve ke spolupráci, zve nás, abychom se přidali a spravovali tenhle svět jinak, lépe, laskavěji a ohleduplněji, než je zvykem.

Kázání: 205. Oběti se pečou, ještě není tak zle

Kázání: 205. Oběti se pečou, ještě není tak zle

Kázání: Nezáleží na tom, jak velkolepá je stavba, kde se jako Kristova církev scházíme, jak nádherné jsou obřady, které konáme, jak povznášející jsou písně, které zpíváme, jak „nabušený“ je program, který umíme dát dohromady.

Kázání: 204. Čekáme my na Boha nebo Bůh na nás?
|

Kázání: 204. Čekáme my na Boha nebo Bůh na nás?

Kázání: Už jste někdy snili o tom, že vyhrajete v loterii nějaký velký, ale opravdu velký balík peněz? Dejme tomu 500 milionů nebo, nebudeme troškařit, rovnou miliardu. Život by se rázem úplně změnil. Otevřel by se před vámi nový svět nekonečných možností.

Kázání: 203. O Kristově návštěvě u vazebně stíhaných duchů

Kázání: 203. O Kristově návštěvě u vazebně stíhaných duchů

Kázání: Když zmizí láska, mizí současně radost i úsměvy a prostor jakoby se z ničeho nic nechal posednout beznadějnou tmou. Jenom je potřeba nezapomenout, že ten Ukřižovaný a Vzkříšený, je současně králem králů a pánem pánů. Všechny mocnosti, ať už ty duchovní nebo ty docela tělesné – démoni, diktátoři a nejrůznější manipulátoři – už melou z posledního a nesmí se jim ustupovat.

Kázání: 199. Bůh nás žádá o ruku

Kázání: 199. Bůh nás žádá o ruku

Kázání: Evangelium je v češtině radostná zpráva. Asi tak, jako když dostanete oznámení, že se dva lidé budou brát a současně s oznámením i kartičku, kde vás snoubenci zvou ke svatebnímu stolu. Nebo asi tak, jako když před vámi najednou z ničeho nic poklekne váš partner a požádá vás o ruku. Prostě dobrá zpráva.

Kázání: 197. A basta!
| |

Kázání: 197. A basta!

Kázání: Nevíme, co nás v roce novém čeká. Proto přijde vhod jedno z posledních slov na poslední stránce poslední biblické knihy, kde nám Ježíš vzkazuje: „Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“ A úplně poslední věta celé Bible pak zní: „Milost Pána Ježíše se všemi.“ A basta! Co víc můžeme v nejisté době chtít?

Kázání: 196. O černých labutích
|

Kázání: 196. O černých labutích

Kázání: Černé labutě mohou být pozitivní, jako právě třeba sametová revoluce, nebo i negativní. Kdo například mohl čekat, že po pandemii covidu vtrhne Rusko na Ukrajinu, vystřelí ceny energií a přijde inflace? Koho napadlo, co provedou teroristé z Hamásu na území Izraele a co bude následovat? Kdo předvídal, jaká hrůza se odehraje těsně před Vánoci na Filozofické fakultě v Praze?

Kázání: 194. Vyvolení

Kázání: 194. Vyvolení

Kázání: Nikdo však nemůže tvrdit, že jeho víra se zakládá na pravověrném učení. Naše víra roste spolu s učednictvím. Následujme Pána Ježíše Krista a dojdeme do zaslíbené vlasti.

Kázání: 193. O povýšených národech a poníženém Bohu

Kázání: 193. O povýšených národech a poníženém Bohu

Kázání: Nezájem o druhé, povýšenost a nedostatek soucitu vedou ke špatným koncům jednotlivců i celých národů. Bůh nás nechce nechat ve štychu, natož nás ponižovat. Naopak. Ponížil sám sebe a stal se člověkem, jedním z nás, aby k nám lidem měl blíž.

Kázání: 192. O posledním soudu

Kázání: 192. O posledním soudu

Kázání: „Kdo slyší mé slovo a věří … nepodléhá soudu,“ říká Ježíš v evangeliu podle Jana (5,24). A apoštol Pavel píše znesvářeným korintským křesťanům: „Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?“ (1. Korintským 6,2). Poslední soud se odehrává v rozhodování každého z nás.