Akce: 85. Jubilejní křtěnecká pouť – Doporučení první: Bůh chodí rád, měli bychom taky

Akce

DOPORUČENÍ K JUBILEJNÍ KŘTĚNECKÉ POUTI

Doporučení první: Bůh chodí rád, měli bychom taky  

Jubilejní křtěnecká pouť je otevřená všem, nicméně nebudeme zastírat, že se pořadatelé hlásí ke křesťanské víře. Z tohoto důvodu si hned na začátku tohoto seriálu pokynů na cestu trochu zalistujeme v Písmu a veškerá doporučení řádně vyfutrujeme vhodnými veršíky.

Tak třeba: Víte, kdo se v Bibli jako první procházel přírodou? Ne, Adam to nebyl. Neměl na to čas, neboť se intenzivně zabýval členěním živočichů do skupin obratlovců a bezobratlých, a dále do tříd, jako jsou u obratlovců ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci; u bezobratlých zejména hmyz. Eva možná chodila víc, ale zase spíš pracovně, neboť se zabývala kulinařinou a zkoumala, co všechno se v ráji dá sníst.   

První, o kterém v Bibli čteme, že chodil po krajině jen tak, bez toho, aby plnil nějaké pracovní úkoly, byl sám Hospodin. „Najednou uslyšeli, jak jde Hospodin Bůh za denního vánku zahradou“ (Genesis 3, 8). Adam s Evou se hned na to schovali do křoví, protože neměli čisté svědomí.

A takhle je to s námi lidmi dodnes. Namísto, abychom s Pánem Bohem vyrazili do přírody, schováváme se v našich dřevěných, cihelných nebo betonových králíkárnách. Možná nemáme čisté svědomí, zvlášť když je leckde až příliš patrné, jak se na tváři Země nepěkně podepisuje naše nenasytná civilizace.

Pouť je tady od toho, abychom vylezli z našich kutlochů a vyrazili s Hospodinem na cestu. Třeba o takovém Enochovi nebo Noemovi je v Písmu rovnou uvedeno, že chodili stále s Bohem. Bůh chodí rád, a protože jsme jeho obrazy, měli bychom chodit také. Tady je několik příkladů:

• „Já jsem Bůh Všemohoucí, choď stále přede mnou,“ řekl Hospodin Abramovi (Genesis 17, 1).
• „Ať jsou vaše srdce cele s Hospodinem, naším Bohem, tak že budete chodit v jeho ustanoveních,“ zavazoval král Šalomoun shromážděný lid (1. Královská 8, 61).
• Autor 115. žalmu popisuje modly, které „ruce mají, a nehmatají, nohy mají, a nechodí, hrdlo mají, a ani nehlesnou. Jim jsou podobní ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá.“
• „Lepší je chudák, co poctivě chodí, než prolhaný pitomec“ (Přísloví 19, 1).
• „Kdo v Hospodina doufají, nabývají nových sil: …chodí a nejsou unavení,“ popisuje prorok Izajáš lidi, kteří se orientují podle neúnavného Hospodina.
• „Kdo říká, že patří Kristu, musí chodit tak, jak chodil on,“ čteme v 1. Janově listu (2, 6).

Jako bych viděl, jak kroutíte hlavou a upozorňujete mne na to, že slovo chodit je v Bibli většinou synonymem pro slovo žít.

Chození má v tomto smyslu hlubší duchovní význam, který by se dal opsat třeba jako životní styl nebo životní nasměrování. Máte pravdu, i když ne celou. Jestliže je v Bibli chůze často metaforou pro způsob života, není to náhoda.

Lidé před těmi dvěma či třemi tisíci lety věděli, že život a chůze spolu úzce a neodlučně souvisejí a jeden bez druhého nemohou být. Tak tedy vzhůru na Jubilejní křtěneckou pouť!

O tom, co s sebou, co na sebe a kde sklonit hlavu zase příště!  

Sledujte stránky Sítě víry a všechno se postupně dozvíte! A kdybyste měli ještě další otázky, klidně nám je pošlete mailem na spech@post.cz .

Přípravný výbor Jubilejní křtěnecké pouti

Sbor Petra Chelčického

Související články:

 Jubilejní křtěnecká pouť

Jubilejní křtěnecká pouť – Doporučení první: Bůh chodí rád, měli bychom taky

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry