Střípky: Slovo v pravý čas

Slovo v pravý čas

“ … Vy jste sůl země… „

Jednou mne napadlo, jestli může dojít i k přesolení tohoto Slova. Vemte si kuchařku, kolikrát se i té stane, že přesolí polévku. A jak je z toho nešťastná. Může dojít i k „přesolení“ tohoto verše?

Je to už velice dávno, kdy jsem jela na školní výlet. Moc jsem se těšila a říkala jsem si, tak tam já budu evangelizovat. Na pomoc jsem si vzala jednu malou knížečku, jmenuje se „Jak poznat Boha osobně“. Je velice dobrá. A jela jsem.

Jeden den mi však nevyšla jedna věc a dost mě to mrzelo. Tak jsem si řekla. – Já musím říct teď hned o Ježíši, jinak se z toho nedostanu. Tak jsem“ popadla“ jednu holku a začala jí vyprávět o Ježíši. Jenže jsem jí to vysvětlovala podle té knížečky. A vyprávěla jsem to asi tím způsobem, jako když ukazujete malému dítěti obrázky a řeknete – Tak tohle je pejsek, tady má očička, ouška, čumáček, tlapičky a kde má ocásek ? Tady, viď? …

Tak jsem vyprávěla a vyprávěla. Na konci knížečky byla výzva k přijmutí Ježíše osobně. Už jsem se těšila, co mi odpoví. Ale najednou se ozvala taková vyhýbavá odpověď: – Víš, Petro, mně to připadne, že je to všechno pohádka. Nezlob se!

Tenkrát to byla pro mě rána pod pás. Až když jsem byla starší, tak jsem pochopila, že bez Ducha svatého to vlastně nejde. Pak mi nepomůže ani sebelíp napsaná knížečka. U mne byl problém v tom, že jsem se soustředila na knížečku a ne na Boha. Vždyť kdo jiný mi může dát slovo v pravý čas, než On sám.

Petra Křivánková

1997