Akce: 21. Bez-děs(z)

Sdílejte tento článek:

Velmi příjemné setkání společenstva přátel Sítě Víry, Lásky a Naděje a to ve střihu předChodce Petra Chelčického a jeho upřimných pomocníků.

Akce

Bez-děs(z)

Bez-děs(z), tato vyhaslá sopka Mordoru se stala místem neobvyklého zato velmi příjemného setkání společenstva přátel Sítě. Pozor! Síť není jinak v Kraji nechvalně proslulý hekerský kroužek snažící se o zavirování každé dobrosrdečnosti, obyčejnosti a vzájemnosti. Ba naopak. Je to Síť Víry, Lásky a Naděje a to ve střihu předChodce Petra Chelčického a jeho upřimných pomocníků.

Setkání se vydařilo.

Znamenalo to odložit trpaslické sekery, elfské luky a šípy, vzít s sebou jen gandalfovy hole a do kapes trochu elfského chleba.

Přitom. Nezaleknout se zlověstných výšek, hlásek a bran připomínající zašlou neslávu starých časů.

Zbytky lidských sídel dosvědčují, že původní skřetí kolonie se už dávno zdekovala se Sarumanem a v polovyhaslém kráteru se mezitím dařilo životu menších bratří i vyšší šlechtě, která ovšem v hoře kutala příliš chamtivě leč bezvýsledně. (Tunel se nepodařil.)

Na hoře bylo znát, že se i na vyhaslosti dá docela dobře přiživit, což ocenili zejména početnější rodiny, které mocí mermo chtěly stéci i tu poslední branku a navštívit hradní kapli.

Podstatné se odehrálo jaksi mimochodem. Ožila stará přátelství mužů a žen a mladá přátelství dětí, dorostu a mládeže. Učinili jsme tak další z řady zkušeností, že zlo je na útěku, třebaže za sebou nechává sopky, co by svědky bývalých děsů a běsů. Bez-nich se dá docela dobře žít a spojovat přetrhaná oka staronové, dobré sítě pravé.

Tak zase za rok, přátelé z Kraje.

rapos