Historie: Norbert Fabian Čapek v Brně 2.

Čapkovy oblasti zájmu, počátky jeho publikační činnosti.

Historie

Norbert Fabian Čapek a jeho působení v Brně (1898–1914)

ČAPKOVY OBLASTI ZÁJMU, POČÁTKY JEHO PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI

O Čapkově enormní snaze zviditelnit reformační etapu našich náboženských dějin a navazovat na ni svědčí i to, že v Brně zpracoval a v roce 1903 zde poprvé tiskem vydal knížku Úryvky z dějin kaceřovaných křesťanů,¹⁰ sestavenou na základě jednotlivých článků, které předtím psal pro časopisy Moravský bratr a Slova pro život.

Je to v Čapkově bibliografii dost ojedinělé dílo, protože se v něm ukazuje poněkud netypická poloha jeho osobnosti: Čapek-historik, badatel, který systematicky studuje prameny v Moravském zemském archivu, aby osvětlil a co možná nejobjektivněji popsal historii i základní východiska a principy víry reformačních hnutí (zejména bratrských) v katolické církvi v českých zemích.

Bylo to zároveň první dílo svého druhu u nás, nevěnoval se totiž jen čisté historii, ale také výkladu (a pochopitelně obhajobě) věroučných přístupů bratří. Žádná jiná z publikací, které Čapek během svého života sepsal a vydal, nebyla takto badatelsky pojatá, s poměrně rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Od chvíle, kdy přijel do Brna, byl Čapek činný i na poli novinářském. Ostatně byla to jedna z cest, jak šířit povědomí o novém sboru i přístupu ke křesťanské víře. A protože Čapek byl výborným redaktorem i autorem, byla to také cesta dost účinná.

Nikoli ovšem jednoduchá. Rakousko-uherská monarchie byla stále soustátím, kde bylo centrální mocí dost pozorně kontrolováno, zda někde nebují protimonarchistické tendence (ať už národnostní nebo protikatolické, a přiznejme si: oboje bylo u Čapka z pohledu úřadů možné).

Pokud chtěl kdokoli vydávat vlastní tiskoviny, bez ohledu na to, zda to byly pouze letáky nebo nějaká širší vydavatelská činnost, neobešel se bez souhlasu státu.

Čapek si nejprve požádal o povolení vlastnit rozmnožovací stroj (mimeograf). Získal ho 14. prosince 1898,¹¹ a to na rozmnožování textů s duchovním obsahem pro členy a přátele baptistického sboru. Další povolení se pak vztahovala již na konkrétní větší vydavatelské záměry.

Hned po příjezdu začal uvažovat o nějakém periodiku, jež by napomohlo šíření baptistických (a Čapkových) myšlenek. Máme doložen oficiální policejní souhlas pro vydávání prvního z těch, která zde Čapek postupně založil, Slova pro život, s podtitulem List pro pěstování křesťanství na způsob apoštolů a starých bratří českých.

V žádosti Čapek píše, že „obmýšlí vydávat nepolitický periodický časopis, jež obsahovati bude články směru křesťansko-svobodně-evangelického a přijímati obmezeně inseraty“.¹² Tisknout bude u Eduarda Kalouse, k patnáctému dni každého měsíce, Slova měla vždy osm stran menšího formátu. Začal je vydávat vlastním nákladem, a to od roku 1899.

O šest let později, v roce 1905, je přejmenoval na Probuzení (stále to byl měsíčník), k němuž navíc pravidelně vycházely přílohy. (Redakce a administrace časopisu sídlila u Čapkových doma.) Slova i Probuzení byla zasílána jen těm, co si je předplatili, protože jejich výroba byla hrazena výhradně z předplatného.¹³ V roce 1901 začal Čapek vydávat ještě časopis Moravský bratr (vycházel jen do roku 1903).

Na tomto místě je třeba zmínit ještě jednu oblast, v níž se Čapek v Brně autorsky i vydavatelsky velice angažoval: už v Německu se oddal samostudiu psychologie, a pak zejména typologii, 14 metodám poznávání povahy lidí podle jejich fyziologických rysů. To ho nadchlo a zásadně ovlivnilo.

Frenologii a typologii se pak intenzivně věnoval i v praxi (po odchodu z Brna tyto obory průběžně studoval v USA a zabýval se jimi také po návratu do Československa).¹⁵ Tehdy ale se studiem a aplikací lidoznalectví teprve začínal, ovšem s velkým zapálením. Již z července 1901 máme doloženo několik dobrozdání od jeho klientů z Čech i Vídně, že se podrobili frenologickému zkoumání N. F. Čapka a všechno souhlasí přesně a dokonale, a proto jej mohou jen doporučit.¹⁶

Začal v této oblasti rovněž publikovat a i na tomto poli se projevil jako nesmírně plodný autor. Již roku 1901 několik českých periodik informuje o jeho, vlastním nákladem vydané knížečce Jak poznám vlohy a náklonnosti člověka na první pohled? ¹⁷

V roce 1902 vydává rozsáhlejší titul, Moderní frenologii. Do této sféry spadají i další periodika, která Čapek založil, vydával a z velké části rovněž autor-sky plnil: od roku 1904 do roku 1908 vlastním nákladem Pramen, měsíční Revue pro výchovu, vývin duševních sil a praktické lidoznalství, později pak Talent, taktéž měsíčník, který vycházel mezi lety 1912 až 1914.

Abychom Čapkovo působení v Brně lépe propojili rovněž s jeho budoucím unitářským působením, je třeba na tomto místě trochu odbočit a dodat, že v roce 1902 měl v Brně v rámci svého přednáškového turné, v němž upozorňoval na škodlivost alkoholismu, přednášku Tomáš G. Masaryk.¹⁸

Čapek ji tehdy navštívil a sám později v dopise Masarykovi vzpomínal, že ho hluboce ovlivnila a od té doby se „mnoho zabýval“ jeho „spisy, zvláště v ohledu náboženském“.¹⁹ Jen doplňme, že právě Masaryk Čapka o několik let později 1910 nasměroval k unitářství.

Kristýna Ledererová Kolajová

pokračování příště

Poznámky:

¹⁰ Norbert F. Čapek, Úryvky z dějin kaceřovaných křesťanů, první vydání, Brno: N. F. Čapek 1903, 80 s.

¹¹ Archiv NSČU, NFČ, kart. 2, složka 1898, úřední dopis, Polizei Direction, Brün, 14. 12. 1898.

¹² Tamtéž, složka 1898, vyrozumění policejního ředi-telství v Brně, že vydávání bere na vědomí, ze 4. 3. 1900.

¹³ Například jedno Probuzení s přílohou v rámci před-platného vyšlo na jednu korunu, bez přílohy na padesát haléřů, viz tiráž tohoto periodika.

¹⁴ A nejpozději v polovině roku 1901 již sám typologii úspěšně používal ve své psychologické praxi.

¹⁵ Zde je nutné uvést, že se snažil tuto sféru svého působení důsledně oddělovat od unitářství.

¹⁶ Archiv NSČU, NFČ, kart. 2, složka 1901, například dopisy Benjamina Marka (Vídeň, 27. 7.) a L. Šťastného (Roudnice nad Labem, 20. 7.) a další dva dopisy s německými dobrozdáními.

¹⁷ Archiv NSČU, NFČ, kart. 2, složka 1901, výstřižky z dobového tisku.

¹⁸ Jan Čuřín, Českoslovanský abstinentní svaz v letech 1908–1915, [diplomová práce], Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008; Jiří Janíček, Československý abstinentní svaz v kontextu českého a slovenského abstinentního hnutí 1. poloviny 20. století [diplomová práce], Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno 2014.

¹⁹ Archiv NSČU, kart. 8, složka TGM a NFČ, nedatovaný rukopis s konceptem dopisu pro T. G. Masaryka (před rokem 1910).

Prameny:

Kristýna Ledererová Kolajová Norbert Fabian Čapek a jeho působení v Brně (1898–1914), Tvůrčí život – časopis českých unitářů, ročník 9 / 2020, číslo 4–5, str. 17-41

-van-

Norbert Fabian Čapek v Brně

Historie: Norbert Fabian Čapek v Brně 1.

Historie: Norbert Fabian Čapek v Brně 2.

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů