Lidská práva: 5. Znásilnění svobody svědomí na britských univerzitách
Je to ukázka myšlenkové policie a pokus o indoktrinaci svobodného smýšlení jednotlivců.
Lidská práva
Znásilnění svobody svědomí na britských univerzitách
Britské univerzity začaly v širším měřítku využívat nové výukové moduly, v nichž studenty prvních ročníků poučují o diverzitě, rasové rozmanitosti anebo udržitelnosti. Některé tyto projekty jsou povinné, studenti je tedy musí úspěšně absolvovat, pokud chtějí pokračovat ve studiu. Podle kritiků jsou projevem myšlenkové indoktrinace a jdou proti principům svobodného myšlení na univerzitní půdě.
Nejstarší skotská vysoká škola, Univerzita v St. Andrews, zavedla povinné moduly o udržitelnosti, rozmanitosti, souhlasu a dobré akademické praxi a nedovolí studentům imatrikulovat, pokud „neprojdou“ souhlasem s určitými prohlášeními.
Univerzita St Andrews ve Skotsku Univerzita je jedním z rostoucího počtu britských vysokých škol, které trvají na tom, aby studenti absolvovali školení o předmětech, včetně rasové rozmanitosti a změny klimatu.
Požaduje po studentech prvních ročníků, aby se účastnili povinných výukových modulů týkajících se udržitelnosti, rasové rozmanitosti nebo sexuálního chování, jinak je nepřipustí k zápisu do akademické obce. Pokud při plnění závěrečného testu selžou, musí jej absolvovat znovu, píše list The Times.
Modul učí žáky například uznat „osobní vinu“ jako „užitečný počáteční bod pro překonání nevědomé předpojatosti“. Otázky se týkají jak rasismu a předsudků, tak i například biodiversity.
Záludnou je například otázka, zda „rovnost“ znamená „zacházet se všemi stejně?“ Správná odpověď totiž zní, že „nikoliv“, protože ve skutečnosti rovnost znamená „zacházet s lidmi odlišně, a to způsobem, který je vhodný pro jejich potřeby, aby měli všichni spravedlivé podmínky a rovné příležitosti.“
Podobně i anglická Univerzita v Kentu vyžaduje od studentů prvních ročníků účast na čtyřhodinovém modulu o rasové diverzitě, který je má odnaučit předsudkům. V testu je například nabádá, že pokud uvidí někoho klít nebo mít oblečení ze second handu, nemají to „připisovat špatné morálce, chudobě anebo negramotnosti“ dané rasy, píše se v něm.
Antidiskriminační kurzy zavedla i Southamptonská univerzita, zatímco univerzita v Bathu pořádá například „školení uhlíkové gramotnosti,“ na němž seznamuje studenty prvního ročníku s klimatickou rovnováhou.
Studenti univerzity v Kentu musí absolvovat kurz Expect Respect. Kurz Expect Respect je popsán jako popisující „chování, které od vás očekáváme, když jste s námi, a také to, co můžete očekávat od univerzity i od svazu vašich studentů“, uvádí univerzitní web.
Zahrnuje kvíz o bílých privilegiích, ve kterém jsou účastníci požádáni, aby vybrali společenské výhody, kterých se údajně těší bílí lidé.
Termín „privilegium bílých“ vyvolává rozpory a marginalizuje ty nejvíce znevýhodněné, prohlásil britská tajemnice pro rovnost Kemi Badenochová. Řekla, že „intenzivní zaměření na rasu“ oslabuje pocit národní identity Britů. Navrhuje, aby lidé zdůrazňovali spíše to, co mají společného, než rozdíly.
Kemi Badenochová, parlamentní státní tajemnice pro rovnosti, řekla, že fráze bílá privilegia „posiluje představu, že každý a vše kolem etnických menšin je rasistické“, a činí většinovou bílou populaci Velké Británie „více informovanou o své rase … vytváření méně soudržné společnosti “.
Fráze je definována Komisí pro rasové a etnické rozdíly jako: „Myšlenka, že existuje společenské privilegium, které prospívá bílým lidem oproti jiným etnickým skupinám v některých společnostech.
Řada studentů i samotných učitelů tyto moduly ostře kritizují. „Je to ukázka myšlenkové policie a pokus o indoktrinaci svobodného smýšlení jednotlivců,“ myslí si o kursu jeden z čerstvých studentů Univerzity v Kentu.
„Nebyla jsem z těch otázek šťastná. Fakticky ale musíte udělat vše, co po vás chtějí. Na tyhle věci má ale přece každý jiný názor,“ sdělila listu The Times jedna studentka Univerzity v St. Andrews, která si nepřála být jmenována. Myslí si, že moduly jdou proti principu akademické svobody slova. Noví studenti proti nim ale neprotestují, protože se podle ní bojí následků.
Tento trend vyvolal u některých akademiků varování, že je v rozporu se svobodou svědomí a formou indoktrinace.
Podle Chrise Skidmora, bývalého univerzitního kazatele, jsou některé vysokoškolské kursy „zneužíváním univerzitní autority“: „Studentům by se při přechodu na univerzitu měla dostat především podpora, nikoliv moralizování.“
Univerzity se těmto nařčením brání. Argumentují, že vycházejí vstříc požadavkům, které vycházejí právě od studentů. „Všechny tyto moduly byly zavedeny v reakci na jasně vyjádřenou poptávku od studentů,“ řekl mluvčí Univerzity v St. Andrews, který označil článek od Times za „nepřesný a zavádějící“. Kurzy na univerzitě fungují už pět let, přičemž se vysoká školu za tu dobu „setkala jen s jedním stěžovatelem“.
Podle profesora na Univerzitě v Derby Dennise Hayese by ale univerzity neměly slepě aplikovat vše, co po nich požadují studentské unie či oddělení lidských zdrojů. „Dělá se to s nejlepšími úmysly… ale není to vhodné pro univerzitu, která by měla lidi učit, jak myslet, a ne to, co si mají myslet,“ dodává Hayes.
-krk-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů