Lidská práva: 62. Křesťanský odpírač vojenské služby na Ukrajině odsouzen k trestu odnětí svobody

Lidská práva

Křesťanský odpírač vojenské služby na Ukrajině odsouzen k trestu odnětí svobody

Čtyřicetiletý křesťan Mychajlo Javorskij z jihozápadního města Ivano-Frankivsk připravuje odvolání proti trestu odnětí svobody na jeden rok, který mu byl 6. dubna uložen za odmítnutí mobilizace z důvodu svědomí. Pokud jeho odvolání neuspěje, bude převezen do vězení, kde nastoupí k výkonu trestu.

Přislíbil, že v případě potřeby se se svým případem dostane až k nejvyššímu soudu. Ukrajinské ministerstvo obrany trvá na tom, že ani omezená náhradní služba povolená v době míru v době války neexistuje.

“Nenosil bych zbraně a neoblékl bych si uniformu, protože nemohu zabít člověka,” řekl Javorskij v rozhovoru pro Forum 18. “Ale žádnou alternativní službu mi nenabídli. Nikdo se mě nezeptal, čemu věřím.”

Javorskij je druhým známým odpíračem vojenské služby z důvodu svědomí, který byl od obnovené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 odsouzen k trestu odnětí svobody za odmítnutí mobilizace z důvodu svědomí.

Na území Ruskem okupované Ukrajiny dochází k závažnému porušování lidských práv, například svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně (od května 2022) nezákonného odvodu více než 3 000 Ukrajinců do ruských ozbrojených sil.

Dne 23. února, den před prvním výročím obnovené ruské invaze, vzala ukrajinská policie v Ivano-Frankivsku do vazby 46letého křesťanského odpůrce vojenské služby z přesvědčení Vitalije Alexejenka, aby si začal odpykávat roční trest odnětí svobody. Jeho žádosti o výkon náhradní civilní služby byly ignorovány. Trest si odpykává ve věznici v Kolomiji u Ivano-Frankivska.

Alexejenko již podal další kasační stížnost k nejvyššímu soudu v Kyjevě. Slyšení bylo stanoveno na 25. května. Nejvyšší soud odmítl přerušit výkon trestu po dobu projednávání kasační stížnosti.

Protestantský křesťan Hennadij Tomnijuk byl 3. února odsouzen k tříletému podmíněnému trestu za odmítnutí mobilizace z důvodu svědomí. Odvolací soud v Ivano-Frankivsku 27. dubna zamítl pokus prokurátora o přeměnu tohoto trestu na trest odnětí svobody. Zároveň soud zamítl odvolání samotného Tomnijuka proti rozsudku. Uvedl, že se nehodlá dále odvolávat k nejvyššímu soudu. “Jsem z toho všeho unavený, celý proces se táhne už rok,” uvedl pro Forum 18.

Soud v Zakarpatí zprostil viny svědka Jehovova, který odmítl povolání k mobilizaci, ale státní zástupce se proti osvobozujícímu rozsudku odvolal. Datum projednání odvolání zatím nebylo stanoveno. Další čtyři mladí svědkové Jehovovi jsou v současné době souzeni za to, že odmítli mobilizaci a nabídli výkon náhradní civilní služby, uvedli svědkové Jehovovi pro Forum 18.

Všichni tito muži byli stíháni podle článku 336 trestního zákoníku (“Odmítnutí povolání k vojenské službě za mobilizace nebo ve zvláštním období a k vojenské službě při povolání záložníků ve zvláštním období”). Trestem je odnětí svobody na tři až pět let.

Od obnovené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ukrajinské soudy udělily šesti odpíračům vojenské služby z přesvědčení podmíněné tresty odnětí svobody a zkušební dobu.

Mezitím ukrajinská armáda zamítla žádosti křesťanského odpírače vojenské služby z přesvědčení Andrije Vyšněvského o převedení do alternativní civilní služby. Čtyřiatřicetiletý muž byl mobilizován v Oděse v září 2022 a v současné době slouží ve vojenské kuchyni. Rekrutační úřad v Oděse odmítl o jeho případu jednat se serverem Forum 18. Jednání nejvyššího soudu se má konat 22. května.

“Výhrada svědomí je horké téma”

Úředník z personálního odboru ministerstva obrany – který nechtěl uvést své jméno – v únoru řekl Foru 18, že alternativní civilní služba v době války neexistuje a že se takoví jedinci řeší soudní cestou. Když se Forum 18 zeptalo, proč Alexejenko a další odpírači vojenské služby z důvodu svědomí nemohou být na základě svých žádostí posláni pracovat například do nemocnic, úředník svou odpověď zopakoval.

Viktor Jelenskij, vedoucí Státního ministerstva pro etnickou politiku a svobodu svědomí, řekl, že prosazuje, aby všichni odpírači vojenské služby z přesvědčení mohli vykonávat náhradní civilní službu. “Všechny mé snahy byly odmítnuty,” řekl 3. května z Kyjeva pro Forum 18. “Opravdu není snadné dosáhnout tohoto cíle, když máme tak těžké ztráty v boji.”

Jelenskij také poznamenal, že se mu nepodařilo dosáhnout toho, aby právo na alternativní civilní službu v době míru bylo rozšířeno na všechny odpírače vojenské služby z důvodu svědomí, a ne pouze na členy deseti schválených náboženských společenství. “Ale nedokážu přesvědčit zákonodárce a vojáky,” řekl.

Třetího května se Forum 18 zeptalo Hanny Barabašové, vedoucí oddělení zabývajícího se právem na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v úřadu parlamentního zmocněnce pro lidská práva (ombudsmana), na uvěznění odpírače svědomí Alexejenka, na trest odnětí svobody vynesený nad Javorským a na podmíněné tresty odnětí svobody vynesené nad dalšími odpírači svědomí. Do poloviny pracovního dne v Kyjevě 5. května nebyla obdržena žádná odpověď.

“Výhrada svědomí vůči vojenské službě není zločin, je to lidské právo a toto lidské právo by nemělo být upíráno ani v době války,” řekl v únoru Foru 18 Jurij Šeljaženko z Ukrajinského pacifistického hnutí. “Ve skutečnosti je obzvláště cenné v době války a historicky vzniklo právě proto, protože výzvy moderní militarizované ekonomiky se staly pro svědomí stále většího počtu lidí neúnosné.”

“Výhrada svědomí je žhavé téma,” řekl 2. května Foru 18 člen náboženské obce, který si přál zůstat v anonymitě. “Bohužel společnost je velmi citlivá a zdá se, že neakceptuje svolení, aby někteří lidé nevykonávali svou státní povinnost. Drtivá většina to nepřijme, dokonce ani někteří soudci.”

Osoba poznamenala, že odpírači vojenské služby z důvodu svědomí akceptují, že mají povinnosti. “Nejde o to, že by nebyli ochotni vykonávat svou státní povinnost, ale o to, aby ji mohli vykonávat v souladu se svým svědomím,” uvedli. “Věřící chtějí být i během války nadále hodnotnými členy společnosti.”

Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách k Ukrajině z 9. února 2022 zdůraznil, že “alternativy k vojenské službě by měly být dostupné všem odpíračům vojenské služby z důvodu svědomí bez rozdílu povahy jejich přesvědčení, které odůvodňuje výhradu (ať už jde o náboženské přesvědčení, nebo nenáboženské přesvědčení založené na svědomí)”.

Obecný komentář 22 Výboru OSN pro lidská práva k článku 18 (“Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání”) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech uvádí, že “toto právo nelze zrušit ani v době výjimečného stavu ohrožujícího život národa”.

Javorskij: Odvolání proti trestu odnětí svobody

Křesťan Mychajlo Josypovyč Javorskij (nar. 1983) z jihozápadního města Ivano-Frankivsk připravuje odvolání k Ivano-Frankivskému odvolacímu soudu proti ročnímu trestu odnětí svobody, který mu byl 6. dubna vyměřen za odmítnutí mobilizace z důvodu svědomí. Pokud jeho odvolání neuspěje, bude převezen do vězení, kde nastoupí k výkonu trestu. Přislíbil, že v případě potřeby se obrátí na nejvyšší soud.

“Držím se Nového zákona,” řekl 2. května Javorskij v rozhovoru pro Forum 18. “Ježíš řekl, že musíte milovat Boha a milovat svého bližního – to je to nejdůležitější.”

Javorskij se stal křesťanem v roce 2003, když se blížil konec jeho povinné vojenské služby. “Jako voják jsem zlobil, ale mé chování se zlepšilo a brzy po skončení vojenské služby jsem byl pokřtěn plným ponořením,” řekl. “Křesťanem jsem už dvacet let.”

Javorský trvá na tom, že je připraven vykonávat alternativní civilní službu. “Nenosil bych zbraně a neoblékl bych si uniformu, protože nemohu zabít člověka. Ale oni mi žádnou alternativní službu nenabídli. Nikdo se mě nezeptal, čemu věřím.”

Javorskij poukázal na to, že po ruské invazi měl mnoho příležitostí uprchnout ze země, ale rozhodl se tak neučinit. “Pevně se držím svých zásad. Mohl jsem odejít, ale nechtěl jsem. Chtěl jsem zůstat ve své zemi a chtěl jsem, aby se moje země stala lidštější,” řekl pro Forum 18. “Neschovávám se, nepodplácím soudce.”

V březnu 2022 si Ivano-Frankovský rekrutační úřad předvolal Javorského, kde prošel lékařskou komisí. Řekl jim, že kvůli svému náboženskému přesvědčení nebude sloužit v ozbrojených silách, a napsal to do formulářů Rekrutačního úřadu. Zdravotní výjimka z povolání vypršela v červnu 2022.

Dne 21. července 2022 nařídil Rekrutační úřad Javorskému, aby se o čtyři dny později dostavil k mobilizaci. Znovu jim sdělil, že nemůže nastoupit do armády kvůli svému náboženskému přesvědčení. Pracovníci Rekrutačního úřadu mu vysvětlili “důsledky vyhýbání se odvodu na vojenskou službu během mobilizace”, uvádí se v soudním rozhodnutí, které vidělo Forum 18.

Dne 15. srpna 2022 napsal vedoucí Rekrutačního úřadu prokuratuře, že se Javorskij dopustil trestného činu podle článku 336 trestního zákoníku (“Odmítnutí povolání k vojenské službě za mobilizace nebo ve zvláštním období a k vojenské službě při povolání záložníků ve zvláštním období”).

Případ byl předán Ivano-Frankovskému městskému soudu 26. září 2022. Případ byl nakonec projednán 6. dubna, kdy soudkyně Olesja Zelenko odsoudila Javorského k jednomu roku odnětí svobody. V rozhodnutí soudu se uvádí, že Javorskij nebyl členem žádné z deseti náboženských organizací, “jejichž vyznání nedovoluje používat zbraně” (a které proto mají nárok na alternativní civilní službu v době míru), a proto “nemá nárok na alternativní službu”. V rozhodnutí soudu se uvádí, že Javorskij a státní zástupce měli měsíc na odvolání.

Forum 18 se 3. května písemně dotázalo Hanny Barabashové, vedoucí oddělení zabývajícího se právem na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v kanceláři parlamentního zmocněnce pro lidská práva (ombudsmana) v Kyjevě, na rozhodnutí soudu o uvěznění Javorského. Do poloviny pracovního dne v Kyjevě 5. května neobdržel žádnou odpověď.

Tomnijuk: Návrh státního zástupce na uvěznění neuspěl

Tříčlenný senát odvolacího soudu v Ivano-Frankivsku 27. dubna zamítl návrh prokurátora na přeměnu tříletého podmíněného trestu pro Hennadije Viktoroviče Tomnijuka (nar. 1984) na trest odnětí svobody. Podle rozhodnutí, s nímž se seznámilo Forum 18, soud zamítl i odvolání samotného Tomnijuka, který se domáhal zrušení rozsudku. Obě strany dostaly tři měsíce na podání případného dalšího odvolání k nejvyššímu soudu v Kyjevě.

Tomnijuk, protestantský křesťan, který žije v Ivano-Frankivsku, dříve vykonával vojenskou službu v ukrajinských ozbrojených silách v letech 2001-2003. Od té doby však vyjadřoval stále větší nesouhlas s válkou a účastí v armádě. “Válka jsou miliony zmrzačených duší a snů,” napsal 20. září 2018 na své stránce na Facebooku. “Válka nikdy není vítězství. Válka je jen omyl, jen strašlivý omyl!”

“Vyrostl jsem ve věřící křesťanské rodině a slova Písma svatého beru velmi vážně,” vysvětlil Tomnijuk Juriji Šeljaženkovi z Ukrajinského pacifistického hnutí v rozhovoru z 3. března. Citoval přikázání “Nezabiješ” (2. Mojžíšova 20,13), Ježíšova slova “Slyšeli jste, že už dávno bylo lidem řečeno: ‘Nezabiješ a každý, kdo zabije, bude podroben soudu'” (Mt 5,21) a další biblické pasáže, kterými podpořil svůj odmítavý postoj k výkonu vojenské služby.

Tomnijuk byl spoluautorem románu “Černá skříňka”, který vyšel v roce 2020 a v němž vystupuje proti válce na základě křesťanských zásad.

Dne 6. dubna 2022 předal Ivano-Frankovský rekrutační úřad Tomnijukovi předvolání, aby se dostavil následující den. Poté, co tam 7. dubna dlouho stál ve frontě, mu byla následující den nařízena lékařská prohlídka, kterou úspěšně absolvoval a byl uznán schopným služby. “V rozhovoru s vojáky, kteří si prohlíželi jeho doklady, požádal, aby byl poslán do Státní pohotovostní služby, protože podle svého světonázoru, hluboce zakořeněného náboženského přesvědčení, nemůže zastřelit ani zvíře, ani člověka,” řekl Šeljaženko. Přinesl také písemné prohlášení.

Policisté Tomnijukovi sdělili, že ho nemohou přijmout do Státní pohotovostní služby a že si o své žádosti o alternativní civilní službu bude muset promluvit s psychologem. Žádný psycholog nebyl přítomen. Poté mu bylo nařízeno, aby se 15. dubna 2022 dostavil k mobilizaci.

Dne 14. dubna 2022 podal Tomnijuk online žádost o vstup do Státní pohotovostní služby. Následujícího dne přinesl písemné prohlášení (vidělo ho Forum 18), v němž na základě svého náboženského přesvědčení žádá o výkon alternativní služby namísto mobilizace. Tamní právník mu sdělil, že Tomnijuk by se tím, že by nebyl mobilizován, dopustil trestného činu. Policie ho poté odvezla na policejní stanici.

Státní zástupci proti Tomnijukovi zahájili trestní stíhání podle článku 336 trestního zákoníku (“Odmítnutí povolání k vojenské službě za mobilizace nebo ve zvláštním období a k vojenské službě při povolání záložníků ve zvláštním období”).

Dne 3. února 2023 soudkyně Ivanna Kovalyjuková z Ivano-Frankovského městského soudu uznala Tomnijuka vinným. Podle rozhodnutí, s nímž se seznámilo Forum 18, mu soudkyně uložila podmíněný tříletý trest odnětí svobody, a to navzdory požadavku prokurátora na tříletý skutečný trest odnětí svobody. Během tří let se bude muset Tomnijuk pravidelně hlásit a nahlásit každou změnu adresy nebo místa výkonu práce.

Tomnijuk i státní zástupce se proti rozhodnutí odvolali. Ivanofrankovský odvolací soud 27. dubna zamítl pokus prokurátora o přeměnu Tomnijukova tříletého podmíněného trestu na trest odnětí svobody. Zároveň soud zamítl odvolání samotného Tomnijuka proti rozsudku. Soudci byli Volodymyr Povzlo, Bogdan Kukurudz a Oleksandr Vasilev, tedy stejná trojice, která v lednu zamítla odvolání Vitalije Alexejenka proti jeho uvěznění.

Tomnijuk uvedl, že se nehodlá dále odvolávat k nejvyššímu soudu. “Jsem z toho všeho unavený – celý proces trvá už rok,” řekl 3. května v rozhovoru pro Forum 18.

Tomnijuk se domnívá, že se bude muset během podmíněného trestu pravidelně hlásit na policii, ale zatím mu prý nebylo sděleno, jaká ustanovení budou platit.

Státní zástupce napadl osvobozující rozsudek nad svědky Jehovovými

Dne 27. dubna podal prokurátor odvolání k Zakarpatskému odvolacímu soudu v Užhorodě, v němž napadl osvobozující rozsudek nižšího soudu nad odpíračem svědomí svědkem Jehovovým. Případ byl přidělen soudci Ivanu Feyerovi. Podle soudních záznamů zatím nebylo stanoveno datum odvolacího jednání.

Svědek Jehovův vykonával náhradní službu od listopadu 2016 do ledna 2019. V reakci na mobilizaci 3. března 2022, týden poté, co Rusko zahájilo obnovenou invazi na Ukrajinu, požádal o alternativní civilní službu. Vysvětlil, že do armády nemůže nastoupit kvůli svému náboženskému přesvědčení.

Tjačivský okresní rekrutační úřad odmítl 3. května se serverem Forum 18 o čemkoli jednat.

Prokuratura proti svědkovi Jehovovu zahájila řízení podle článku 336 trestního zákoníku (“Odmítnutí povolání k vojenské službě za mobilizace nebo ve zvláštním období a k vojenské službě při povolání záložníků ve zvláštním období”).

Dne 20. března Tjačevský okresní soud svědka Jehovova zprostil viny. “Své jednání ohledně nemožnosti vojenské služby odůvodnil svým náboženským přesvědčením, přičemž uvedl, že o existenci takových okolností informoval orgán předběžného vyšetřování a předložil příslušné podpůrné dokumenty, čímž zároveň projevil přání podstoupit alternativní nevojenskou službu,” uvádí se v rozhodnutí, s nímž se seznámilo Forum 18.

Soudce poukázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která potvrdila právo nevykonávat vojenskou službu, včetně přelomového rozhodnutí z roku 2011 v případu arménského vězně, bývalého odpůrce vojenské služby z důvodu svědomí, svědka Jehovova Vahana Bajatjana (stížnost č. 23459/03).

Březnový rozsudek byl vynesen na konci prvního ukončeného procesu se svědkem Jehovovým obviněným podle článku 336 trestního zákoníku od února 2022, kdy Rusko zahájilo obnovenou invazi na Ukrajinu.

“Vyšetřovány jsou desítky dalších osob, ale k soudu se dostaly čtyři případy v Tjačivu, Ternopilu a Poltavě,” uvedli svědkové Jehovovi pro Forum 18.

Alexejenko: Podmínky ve vězení

Vitalij Vasilovič Alexejenko (narozen 2. prosince 1976) je v současnosti jediným známým odpíračem vojenské služby, který je na Ukrajině ve vězení za odmítnutí mobilizace od obnovené ruské invaze do země v únoru 2022. Pro Forum 18 uvedl, že věří v Ježíše Krista a jeho příkaz, abychom se bez násilí postavili zlu a byli tvůrci míru, jak je uvedeno v Kázání na hoře.

Ivanofrankivský městský rekrutační úřad předvolal Alexejenka 2. června 2022. Řekl jim, že nemůže vzít do ruky zbraň kvůli svému náboženskému přesvědčení křesťana. “Řekl jsem jim, že jsem připraven vykonávat alternativní službu, a napsal jsem takové prohlášení,” uvedl pro Forum 18. Vysvětlil také, že vojenskou službu v Uzbekistánu – kde žil v 90. letech – odmítl z důvodu svědomí.

Ivanofrankovský městský soud uznal 15. září 2022 Alexejenka vinným podle článku 336 trestního zákoníku (“Odmítnutí povolání k vojenské službě za mobilizace nebo ve zvláštním období a k vojenské službě při povolání záložníků ve zvláštním období”). V rozhodnutí – s nímž se seznámilo Forum 18 – se uvádí, že prokurátorka Olga Gazukina, která vedla obžalobu u soudu, požadovala tříletý podmíněný trest odnětí svobody. Soudce však žádost prokurátorky ignoroval a rozhodl se uvěznit Alexejenka na jeden rok.

Aleksejenko se odvolal k Ivano-Frankovskému odvolacímu soudu. Soudu přišlo asi 200 dopisů na podporu Alexejenka od odpíračů svědomí z celého světa. Ty byly připojeny ke spisu, řekl Šeljaženko Foru 18.

Odvolací soud 16. ledna Aleksejenkovo odvolání zamítl. Policie jej nakonec vzala do vazby 23. února poté, co rozsudek nabyl právní moci.

Policisté nejprve odvezli Alexejenka na kliniku k lékařskému vyšetření a poté ho převezli do ivanofrankivské vyšetřovací věznice. Později byl převezen k výkonu trestu do věznice č. 41 v Kolomiji u Ivano-Frankivska.

Forum 18 se na uvěznění Alexejenka zeptalo Hanny Barabashové, úřednice zabývající se právem na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v kanceláři parlamentního zmocněnce pro lidská práva (ombudsmana). Do poloviny pracovního dne v Kyjevě 5. května neobdržel žádnou odpověď.

Kontrola věznice č. 41 provedená Národním preventivním mechanismem při úřadu ombudsmana konstatovala smrt vězně v důsledku “nadměrného použití síly vůči vězňům ze strany personálu zařízení, jakož i nucení odsouzených stát po celou dobu varovného signálu o leteckém poplachu”. Zpráva z návštěvy ze 7. března rovněž konstatovala “porušování práva na soukromí, porušování teplotního režimu, nehygienické podmínky, nadměrnou vlhkost a opotřebení lůžkovin”.

Se svolením ministerstva spravedlnosti navštívila Aleksejenka ve věznici 14. dubna předsedkyně Evropského úřadu pro výhrady svědomí Alexia Tsouni. Předala mu pohlednice se vzkazy solidarity od jednotlivců a organizací z Ukrajiny a dalších zemí, jakož i fotografie z veřejného slyšení v Evropském parlamentu na jeho podporu a z protestních akcí na ukrajinských velvyslanectvích.

“Alexejenko byl vděčný za mezinárodní solidaritu a poděkoval všem, kteří ho podporují,” řekla Tsouni 4. května Foru 18.

Tsouniová hovořila s Alexejenkem za podpory tlumočníka v místnosti, která byla vybavena bezpečnostními kamerami, a za přítomnosti vězeňské stráže po celou dobu jejich rozhovoru, uvedla pro Forum 18. Vězeňská správa jí nedovolila pořizovat fotografie Alexejenka ani vnitřních či vnějších prostor věznice.

Adresa vězně svědomí Alexandra Alexejenka ve vězení:

Aleksejenko: Kasační stížnost k nejvyššímu soudu

Alexejenko podal další kasační stížnost k nejvyššímu soudu v Kyjevě, který případ zaregistroval 21. února. Trestní oddělení nejvyššího soudu přidělilo případ tříčlennému senátu: Vjačeslavu Nastavnému, Serhiji Slynkovi a Svitlaně Jakovlevové, jak vyplývá ze soudních záznamů. Slyšení bylo stanoveno na 25. května.

“Vitalij ve svém odvolání požádal nejvyšší soud o přerušení výkonu trestu po dobu projednávání kasační stížnosti,” uvedl v únoru Šeljaženko pro Forum 18. “Doufám, že existuje nenulová šance, že nejvyšší soud tomuto návrhu vyhoví.”

Závažné porušování lidských práv na Ruskem okupované Ukrajině

K závažnému porušování svobody náboženského vyznání a přesvědčení a dalších lidských práv dochází na celém ukrajinském území, které Rusko nezákonně okupovalo.

Na Ruskem okupovaném ukrajinském území Krymu k nim patří násilné zavádění ruských zákonů a omezování výkonu lidských práv, včetně svobody náboženského vyznání a přesvědčení, věznění muslimských vězňů a vězňů svědomí z řad Svědků Jehovových na Krymu, násilné uzavírání míst pro konání bohoslužeb a pokutování lidí za vedení bohoslužebných shromáždění bez ruského státního povolení.

V Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti k nim až do obnovené invaze na Ukrajinu v roce 2022 patřilo: znemožnění činnosti všech protestantských a pravoslavných komunit, které nejsou členy Moskevského patriarchátu; atmosféra strachu z diskuse o porušování lidských práv; opakované odepření povolení římskokatolickému knězi žít v regionu; a rostoucí počet zakázaných údajně “extremistických” knih, včetně vydání Janova evangelia vydaného v roce 1820.

V Rusku v jeho mezinárodně uznaných hranicích neexistuje žádné právní ani praktické ustanovení o alternativní civilní službě během mobilizace, přestože ústava zaručuje toto právo každému občanovi.

Rusko v rámci ukrajinských území, která od roku 2014 nezákonně okupuje, povolává muže do svých ozbrojených sil. Jedná se o trestný čin podle Ženevské úmluvy (IV) o ochraně civilních osob za války, která se vztahuje na práva civilistů na územích okupovaných jiným státem (označovaných jako “chráněné osoby”).

Článek 51 uvádí: “Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách. Není povolen žádný nátlak ani propaganda, jejichž cílem je zajistit dobrovolný vstup do armády.”

V analytické zprávě (A/HRC/50/43) Vysokého komisaře OSN pro lidská práva z 11. května 2022 se uvádí, že OHCHR doložil, že Rusko na nelegálně okupovaném ukrajinském území Krymu závažně porušilo mezinárodní právo v oblasti lidských práv, když do ruských ozbrojených sil odvedlo více než 3 000 mužů.

religion unplugged

Tento článek byl přetištěn z webu Forum 18.

-tep-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry