Svědectví: 114. Osamělost a tyranie - Baptisté

Sdílejte tento článek:

Svědectví

Osamělost a tyranie

„To, co připravuje lidi na totalitní nadvládu …, je skutečnost, že osamělost … se stala každodenní zkušeností stále rostoucích mas,“ tvrdí Hannah Arendtová v knize Původ totalitarismu (The Origins of Totalitarianism) z roku 1951.

Zdá se, že osamělost se přesunula z výlučně psychologické roviny do roviny politické. Zdá se, že řešení (psychologické) osamělosti nás zachraňuje před (politickou) tyranií. Takto by to mohlo fungovat.

Nedávno jsem se seznámil se starobylým příběhem z Mišny. Mišna je sbírka ústních tradic farizeů z období druhého Chrámu (516 př. n. l. až 70 n. l.). Příběhy byly shromážděny na konci druhého a počátku třetího století našeho letopočtu z obavy, aby se neztratily uprostřed tehdy rozšířeného pronásledování Židů.

Jeden z příběhů zní takto: Ve starověku se Židé z celého světa vydávali na pouť do Jeruzaléma. Vystupovali do Jeruzaléma, pak vystupovali na chrámovou horu, kde procházeli velkým obloukem. Po vstupu se otočili doprava a po tisících kráčeli proti směru hodinových ručiček po velkém, pomalu se pohybujícím oválu. Pokud byste však přišli na pouť se zlomeným srdcem, při vstupu pod velkým obloukem byste se otočili doleva a šli byste po tomto velkém oválu ve směru hodinových ručiček.

Pokud byste vstoupili pod obloukem a zahnuli doprava, brzy byste narazili na jednoho z těch se zlomeným srdcem, který by kráčel opačným směrem. Měli jste se mu podívat do tváře a zeptat se ho: „Co se ti stalo?“ nebo „Pověz mi o svém srdci.“ A pak jste se ho zeptali: „Co se ti stalo?“. A oni by vám řekli, co jim zlomilo srdce: „Truchlím pro svého manžela, který zemřel.“ Nebo možná: „Už mnoho měsíců se mi neozvala dcera a mám o ni strašný strach.“

Pak byste jim nabídli požehnání, něco jako: „Ať vás v těžkých chvílích podrží ten, kdo přináší útěchu.“ A pak byste jim požehnali. Nebo: „Kéž naleznete útěchu mezi přáteli a blízkými.“ Anebo: „Kéž naleznete útěchu mezi svými blízkými.“ Tento rituál byste opakovali mnohokrát, když byste obcházeli přeplněný ovál: podívali byste se jim plně do tváře, zeptali byste se jich, co jim zlomilo srdce, oni by vám to řekli a vy byste jim nabídli požehnání.

Rabínka Sharon Brous z Los Angeles si při vyprávění tohoto příběhu z Mišny všimla „hlubokého psychologického vhledu“ – když máte zlomené srdce, to poslední, co byste možná chtěli udělat, je vyjít do světa a podělit se o svůj smutek. Ale podle jejích slov musíte. Musíme „zakořenit své utrpení ve společenství péče“, protože tam začíná léčení osamělosti zlomeného srdce.

Pokračuje ve svém komentáři: „Základní odpovědností“ těch, kteří prošli pod obloukem a odbočili doprava (to jsme my), je vidět, skutečně vidět ty, kdo mají zlomené srdce, pohlédnout na ně v lásce a nabídnout požehnání.

A proč je to naše „základní odpovědnost“? Protože, jak uvádí, 20 % obyvatel přiznává, že nemá žádného důvěrníka, nikoho, s kým by se mohlo podělit o smutky a radosti; a 30 % obyvatel nezná jména těch, kteří bydlí po jejich obou stranách. Máme epidemii osamělosti.

„Psychologická újma osamělosti je zřejmá, ale její újma na politickém těle se může zdát méně zřejmá.“

A tato epidemie se týká nás všech. Čas od času jsme to ty a já, kdo musí po projití pod obloukem zahnout doleva, protože máme zlomené srdce. Psychická újma osamělosti je zřejmá, ale její újma na politickém těle se může zdát méně zřejmá. Nicméně i ta je skutečná, jak poznamenala Arendtová v úvodním citátu. Tyranie zapouští kořeny v osamělých lidech.

Zde je tedy vzor pro plnohodnotný život: V tomto případě se jedná o to, že navazování pečujících vztahů vytváří společenství péče, kterému tyran nemůže vládnout, protože už nejsme osamělí. Jsme propojeni. Máme vazby. Osamělí lidé naproti tomu neznají své sousedy a je jim jedno, zda s nimi ostatní – sousedé, stát, vládní úřady, byrokraté, policie, soudy, korporace – jakákoli moc, která je může deptat, pokud jí dá volnou ruku, zachází nespravedlivě. Osamělí lidé jsou zranitelní vůči tyranii.

Příběh rabína Šarona z Mišny poskytuje vzor pro vytvoření pečujícího společenství. Přitom děláme dvě věci: Odstraňujeme epidemii osamělosti v našem národě a chráníme naši zemi před tyranií.

Richard Conville

Baptist News Global