Být transgender a křesťan nemusí vyvolávat úzkost.

Ze světa baptistů

Tři transgender duchovní vyprávějí své příběhy
a nabízejí rady sborům

Být transgender a křesťan nemusí vyvolávat úzkost, řekla trans kazatelka Donnie Anderson během webináře, který se konal s cílem seznámit sbory s tímto segmentem komunity LGBTQ.

„Doufám, že dnešní mladí lidé a také jiní lidé se nikdy nebudou muset potýkat s otázkou, se kterou jsem se potýkal a o které vím, že s ní bojují ostatní: že… buď mohu být autenticky tím, kým jsem, nebo mohu být osobou víry (věřícím), ale nemohu být obojí. 

Jsem zde jako živé svědectví o tom, že můžete být obojí,“ řekl Anderson, dočasný kazatel sboru Pilgrim United Church of Christ v New Bedford, Massachusetts, během virtuální panelové diskuse „Welcoming the Transgender Community“ (Vítejte v trangenderovém společenství), která se konala 4. května, pořádaná sdružením chápajících a povzbuzujících baptistů.

Anderson, která také slouží jako členka správní rady AWAB, se připojila k panelu, který moderovala Erica Saundersová, jedna z prvních otevřeně trans žen ordinovaných do baptistické kazatelské služby a kazatelky Peace Community Church v Oberlinu, Ohio, a Dante Tavolaro, rektor St. Thomas Episcopal Church v Greenville, RI

AWAB prezentovala tento webinář jako příležitost seznámit diváky s výzvami a radostmi transgenderové zkušenosti, pomoci vytvořit „pocit pohodlí u transgender komunity“ a představit jim trans duchovenstvo.

Za tímto účelem se Anderson, Saunders a Tavolaro podělili o své coming out příběhy a o tom, jak překonali předsudky v rodinách a náboženských komunitách.

Když se Saunders narodila v mužském těle, řekla, že se od raného věku cítila jako dívka a že udržování tohoto tajemství ji trápilo celé dětství a ranou dospělost.

“Připadala jsem si jako blázen, jako by se mnou něco nebylo v pořádku, protože když jsem byla sama, hrála jsem si na dvoře nebo v těch posledních chvílích před spaním, věděla jsem, že mám tajemství. Uvnitř jsem se cítila jako dívka a nikdo jiný se tak necítil – nebo jsem si to alespoň myslel.“

Ještě horší je, že zprávy, které slyšela, když vyrůstala ve sboru, v ní vyvolaly další strach a sebenenávist. „Byla jsem zahanbena tím, co jsem slyšela kázat ve sboru, v malé nezávislé baptistické komunitě na venkově v Severní Karolíně. Podle nich queer a trans lidé šli proti Božímu plánu a lidé jako já, kteří šli touto cestou, patřili do pekla. Takže jsem své pocity zatlačila hluboko dovnitř.”

Ale přijetí, které cítila, když přišla mezi přátele na vysoké škole, ji inspirovalo k přechodu, což je proces, který podnikla, když získala titul magistra bohosloví na Wake Forest University School of Divinity.

Když byla její vnitřní a vnější realita konečně synchronizovaná, duchovní dopad byl silný, vysvětlila Saunders. „Poprvé se pro mě Boží přítomnost stala skutečnou. Mohla jsem autenticky komunikovat, aniž bych skrývala, kdo jsem. Naučila jsem se milovat druhé a jak být milována. Dnes jsem se nemohla cítit šťastnější a děkuji Bohu za každý den, kdy mohu žít svou pravdu.“

Tavolaro, která se narodila jako žena, vyrostl jako divoška a zůstal jí dlouho poté, co ostatní dívky v jeho kruhu začaly přijímat tradičnější ženské oblečení a chování. “Neměl jsem pro to žádné vysvětlení,” řekl. “Jen se víc hodím ke klukům než k holkám.”

Pociťoval povolání ke kazatelské službě v sedmé třídě, a tak byl postaven na rychlou cestu k případné ordinaci prostřednictvím studia, vykonávání vedoucích pozic a vyslání na národní sjezdy. 

Během svých vysokoškolských let vystupoval jako muž ve všech oblastech svého života kromě sboru. Nakonec si však během vysoké školy uvědomil, že musí být vůči své náboženské komunitě transparentní.

“Takže jsem tehdy přišel za svým knězem.” Řekl mi: ‚Miluji tě takového, jaký jsi, a pokud ti to bude někdo vyčítat, řekni mi to a já se o to postarám.‘“

Anderson si vzpomněla, že velmi brzy věděla, že v mužském těle, které obývala, je v ní něco jiného. Ale sdílet to s její matkou nedopadlo dobře.

„Teď chápu, že jsem v 9 letech vstoupil do hluboké temné skříně, zavřel dveře, pevně je zamkl a šest desetiletí jsem v té skříni žil. Ale byly chvíle, kdy moje pravé já bouchalo na ty dveře jako blázen.“

I když si Anderson nechala tuto pravdu pro sebe, odpověděla na Boží volání a pustila se do kariéry v různých prostředích služby. Pak se v srpnu 2017 otevřela své rodině a zbytku světa. Bylo mu 69 let a sloužil jako výkonný kazatel Státní rady církví na Rhode Islandu.

„Sbor Rhode Island State Council of Churches hlasoval jednomyslně pro podporu mého přechodu a pro zachování mé práce otevřené,“ poznamenala.

I když na ni bylo vrženo mnoho ošklivých urážek, ohromující reakce byla pozitivní, řekla. „Mým snem bylo být schopna žít autenticky jako kazatelka a nyní tento sen mohu žít každý den. Jdu spát a řeknu: ‘Děkuji’, protože to jsem já.

Panelisté také sdíleli návrhy pro jednotlivce a kongregace, které mají zájem stát se vstřícnými transgender osobami.

Tavolaro radil sborům, aby byly připraveny na změnu učení, která přichází s vstřícnou a potvrzující službou. „Přijměte a uvědomte si a smiřte se s tím, že selžete. Pokazíte mnoho věcí. Spletete se. Víte však, že dopředu vám pomůže být připraven na nápravu a pomůže vám udržet postoj otevřenosti a pokračovat v učení a nebránit se.“

Parafrázováním básně černošské lesbické básnířky Pat Parkerové „Pro bílého člověka, který chce vědět, jak být mým přítelem“ Saunders radila sborůmm, aby zapomněly, že trans osoba je trans, a přesto na to nikdy nezapomněly.

„Zatímco trans lidé mají spoustu speciálních potřeb, zvláště když jsme na začátku přechodu nebo když si s sebou neseme nějaké církevní zranění, že na konci dne jsme jen lidské bytosti a být trans je jen jedna věc o nás. Pokud se ve vašem sboru objeví trans osoba, zacházejte s ní jako s jakoukoli jinou lidskou bytostí.“

JEFF BRUMLEY  | 9. KVĚTNA 2022

Baptist News Global

-tep-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry