Největší hrozbou pro spravedlivě založená, láskyplná a vzájemně se vydávající manželství bylo takzvané ‚biblické tradiční manželství‘ a to, jak křesťanská církev po staletí vnucovala společnosti tuto definici manželství.

Analýza

Špatné manželství

Interpretace manželství v hebrejské Bibli byla taková, že ženy byly podobné majetku, zatímco muži měli biblicky možnost mít více sexuálních partnerek. Výklad Nového zákona privilegoval svobodu, zatímco ženy byly lidskými líhněmi, které našly svou spásu porodem.

Tvůrci naší víry se odtud inspirovali.

„Každá žena by měla být zahanbená myšlenkou, že je žena,“ řekl otec řecké církve ve druhém století Klement Alexandrijský.

Tertullianus, raně křesťanský autor z Kartága, o ženě napsal: „Ty jsi ta, kdo otevřel dveře ďáblu.. Ty jsi ta, kdo přesvědčil [Adama], na kterého ďábel nebyl dost silný, aby zaútočil. Až příliš snadno jsi zničila obraz Boha, ženo. Kvůli tvojí poušti, tedy smrti, musel zemřít i Syn Boží.“

„Dokud je žena pro zrození a děti, liší se od muže jako tělo od duše,“ řekl svatý Jeroným, kněz a teolog, který zemřel v roce 420. „Když si ale přeje sloužit Kristu více než světu, pak přestane být ženou a bude se nazývat mužem.”

O celibátu Jeroným napsal: „Buď se vždy modlíme a jsme panny, nebo se přestaneme modlit, abychom splnili požadavky manželství.”

Svatá Paula, římská světice a matka pouště, která žila v letech 347-404, poznamenala: „Musím zohavit tu tvář, kterou jsem v rozporu s Božím přikázáním namalovala rudou, bílým olovem a antimonem. Musím umrtvit to tělo, které bylo vydáno mnoha potěšením. Svůj dlouhý smích musím vynahradit neustálým pláčem. Musím vyměnit své měkké prádlo a drahé hedvábí za drsné kozí chlupy. Já, která jsem v minulosti potěšila svého manžela a svět, toužím nyní potěšit Krista.”

„Nic tak nesvrhne mysl člověka z jeho citadely jako laskání žen,“ napsal sv. Augustin (354-430). “Ničemu se nelze tak vyhýbat jako sexuálním vztahům.”

Tomáš Akvinský (1225-1274) řekl: „Zbavte společnost prostitutek a prostopášnosti. Prostitutky ve městě jsou jako stoka v paláci. Pokud se zbavíte kanalizace, celé místo bude špinavé a odporné.”

„Bůh stvořil muže s širokým hrudníkem, ne se širokými boky, aby v té jeho části mohl být moudrý; ale ta část, z níž pochází špína, je malá,“ řekl církevní reformátor Martin Luther (1483-1546). „U ženy je to obrácené. Proto má mnoho špíny a málo moudrosti.”

Při svatbě Luther řekl ženám: „Přiveďte to dítě na svět a udělejte to ze všech sil! Pokud během toho zemřete, dejte to dál, dobře pro vás! Neboť ve skutečnosti umíráte v ušlechtilém díle a v poslušnosti Bohu.”

Pokud žena odmítne mít sex, Luther řekl: „Je na čase, aby manžel řekl: ‚Pokud nechceš ty, udělá to jiný; služebná přijde, když manželka nechce.’“ 

Jan Kalvín (1509-64) řekl: „Žena je svou přirozeností (to jest obyčejným Božím zákonem) utvořena k poslušnosti; neboť vláda žen byla všemi moudrými lidmi vždy považována za zrůdnou věc, a proto, abych tak řekl, bude mísením nebe a země, pokud si ženy uzurpují právo učit.“

“Vulgární přísloví skutečně říká, že [žena] je nutné zlo… dávané muži jako společnice a ku pomoci, aby mu pomohla dobře žít,” řekl Kalvín ve svém komentáři ke knize Genesis.

A z nedávna:

Beverly LaHaye: „Žena, která je skutečně naplněna Duchem, bude chtít být svému manželovi zcela podřízená… Toto je skutečně svobodná žena. Podřízení se je Božím záměrem pro ženy.“

James Dobson: „Primární odpovědnost za poskytování autority v domácnosti byla přidělena mužům… Ať se to ženským aktivistkám líbí nebo ne, křesťanský muž je povinen vést svou rodinu, jak nejlépe dovede…. Bůh zjevně očekává, že muž bude v jeho rodině rozhodujícím činitelem.” 

Albert Mohler: „Církev musí pomoci této společnosti znovu získat zdravý rozum, pokud jde o dar dětí. Úmyslná neplodnost a vyvolená bezdětnost musí být pojmenovány jako morální vzpoura. Požadovat, aby manželství znamenalo sex – ale ne děti – znamená oklamat Stvořitele o Jeho radost a potěšení z toho, že svatí vychovávají Jeho děti. Tak to prostě je.”

„Největší hrozbou pro spravedlivě založená, láskyplná a vzájemně se vydávající manželství bylo takzvané ‚biblické tradiční manželství‘ a to, jak křesťanská církev po staletí vnucovala společnosti tuto definici manželství.“

Miguel A. De La Torre

Miguel De La Torre

Baptist News Global

Předchozí související články:

„Biblické“ manželství

Manželství v Novém zákoně

Miguel De La Torre

Miguel De La Torre je profesorem sociální etiky a latinskoamerických studií na Iliff School of Theology v Denveru, Colo. a ordinovaný jižní baptistický kazatel.

De La Torre se narodil na Kubě měsíce před Castrovou revolucí a když byl ještě dítě, emigroval se svou rodinou do Spojených států jako uprchlíci.

Ve svých 20 letech se stal ” znovuzrozeným ” křesťanem a připojil se k baptistickému sboru University v Coral Gables na Floridě. V roce 1992 De La Torre rozpustil svou třináct let starou realitní společnost, aby mohl navštěvovat Southern Baptist Theological Seminary, aby získal magisterský titul a vstoupil do kazatelské služby.

Během semináře sloužil jako kazatel ve venkovském sboru, Goshen Baptist Church v Glen Dean, Kentucky. Během pastorační práce na venkově v Kentucky měl De La Torre zkušenosti, které ho přiměly začít zkoumat mocenské struktury církve a to, co se dominantní evropská americká kultura mohla naučit od latinoameričanů.

De La Torre pokračoval ve svém teologickém studiu a v roce 1999 získal doktorát ze sociální etiky na Temple University. Podle knih, které vydal, se zaměřuje na etiku v rámci současného myšlení USA, konkrétně na to, jak náboženství ovlivňuje rasový , třídní a genderový útlak.

Jeho práce 1) aplikuje sociálně vědecký přístup k latino/religiozitě v této zemi; 2) studuje teologie osvobození v Karibiku a Latinské Americe (konkrétně na Kubě); a 3) zabývá se postmodernou /postkoloniální sociální teorie.

V roce 1999 vyučoval křesťanskou etiku na Hope College v Holandu, Michigan. Poté přijal pozici docenta pro sociální etiku na Iliff School of Theology v Denveru, Colorado.

Od získání doktorátu v roce 1999 je De La Torre autorem mnoha článků a knih, včetně několika knih, které získaly národní ceny, konkrétně: Reading the Bible from the Margins (Orbis, 2002); Santería: Víra a rituály rostoucího náboženství v Americe (Wm. B. Eerdmans, 2004); Dělat křesťanskou etiku od okraje, (Orbis, 2004); a Encyclopedia on Hispanic American Religious Culture, Volume 1 & 2 , (ABC-CLIO, 2009).

V rámci akademie působil jako ředitel Společnosti křesťanské etiky a American Academy of Religion.

Je zakladatelem a redaktorem časopisu Journal of Race, Ethnicity, and Religion.

De La Torre byl odborným komentátorem etických otázek (hlavně hispánská religiozita, občanská práva LGBT a práva imigrace ) v několika místních, národních a mezinárodních médiích.

V roce 2021 získal De La Torre ocenění Excellence in Teaching Award udělované Americkou akademií náboženství.

V roce 2021 získal De La Torre cenu Martina E. Martyho za porozumění náboženství, kterou rovněž uděluje Americká akademie náboženství.

-tep-

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry