Kázání

Kázání: Co s takovými církevníky, kteří na vlastní oči vidí, jak zlo ustupuje a do přítomnosti se prolamuje nový věk uzdravujícího odpuštění, milosrdenství a naděje, a stejně trvají na svém, že to je všechno od Belzebula?

Kázání: Můžeme být v přímém přenosu účastníky Ježíšovy konference pro nábor dobrovolníků do kampaně za Boží kralování. Zapojit se může každý, kdo jen chce. Podstatné je, abychom neudělali nějakou ostudu.

Kázání: Nebeské království je totiž blíž, než si myslíme. Když se prosadí láska oproti nenávisti, když se setkáte s pochopením a solidaritou, když vyjádříte někomu v těžké situaci sounáležitost a soucit. V takových okamžicích se blýská na lepší časy, nebo lépe řečeno na nebeské časy.

Kázání: Obludy milují, když je svět v chaosu, když se neberou ohledy, když neplatí pravidla, když nosiči bahna do kýblů špíny přidávají i splašky odjinud nebo když je sami záměrně vyrábějí, aby kandidáta očernili.

Kázání: Čtyři podmínky dobrého krále nebo prezidenta: Brát svůj post jako službu pravdě, právu a milosrdenství. Nekřičet na ulici a nevyvolávat vášně. Pomáhat a vlévat novou energii tam, kde už to jiní vzdali. A hlavně nestěžovat si a nevzdávat to, ale v nastoupené cestě „vydržať“.

Kázání: Žehnat může docela každý, stačí jen málo: pozdvihnout hlavu a rozsvítit tvář úsměvem.

Kázání: Spasitel Kristus Pán je králem králů jednou provždy. Svět je v dobrých rukou. Jde jen o to, zda Ježíšově soucitné a obětavé vládě dáme v našich životech prostor.

Kázání: Když je milosrdný Bůh v akci, je na místě se přidat – všechno ostatní v tom okamžiku ztrácí na důležitosti.

Kázání: Hospodin není bohem tragických konců, ale naopak Bohem nových začátků. Chce nám pomoci, abychom v přihrádce našeho srdce, vzadu za lektvary popírání, vzteku, smlouvání, sklíčenosti a rezignace, našli medicínu víry v Boha nových začátků.

Kázání: Znáte to, takové ty řeči, že nic nemá cenu dělat, všechno je už předem nalajnované hrstkou vlivných a bohatých, že svět ovládá nějaká tajná mafie, či co, a tak podobně. Při takovém uvažování hrozí propuknutí sklonů k sobectví, nenávisti a násilí. Vášně, které se při tom uvolňují, nahrávají nadvládě tmy a noci.

Kázání: Byl celkem dobrý nápad dát poslední neděli církevního roku název Slavnost Krista krále.

Přestaňte se bát, přestaňte se snahami ovlivňovat nadzemské síly ve svůj prospěch. Je zbytečné věřit, že určují náš život.

Kázání: Hlavně se nepoddat stýskání si nebo tlaku okolí na sobecké či nenávistné chování. Kdo v době války, drahoty a nevraživosti ke slabým, chudým a strádajícím vytrvá, neztratí duši. A to určitě stojí za to.

Kázání: Kdo věří v tělesné vzkříšení v obnoveném světě, ten současně věří, že lepší svět je možný, že stojí za to o něj po vzoru Krista usilovat. Jedno s druhým úzce souvisí.

Kázání: Tam, kde jsme příliš sebejistí a zákoničtí, vězme, že duch Boží věje, kam chce, a nelze jej uchopit. A na druhou stranu, tam, kde jsme ztraceni v nejistotě, vězme, že Bůh se nám i v té nejistotě dává poznávat.

Kázání: Boží království se přiblížilo. Věk spravedlnosti a pokoje je na prahu naší současnosti. Není čas hrabat se v minulosti každého člověka, není čas pro lustrace nejrůznějšího druhu, není čas na fámy, pomluvy, dohady a lidové soudy.

Kázání: Jde jednoduše o to, jak si poskládáme žebříček priorit. Podle toho potom také vypadají naše modlitby. Nejde o počet slov, nejde o doprošování se, jde o kontakt s Bohem. V opačném případě bychom mohli podlehnout pocitu, že je všechno na nás, že to nezvládneme, že na to nemáme, že je všechno už předem ztraceno – no prostě poraženecká nálada.

Kázání: Všechno dobré, čím jsme obdarováváni, zrcadlí samotného dobrého Boha. A když sami zažíváme pocit vděčnosti, s větší pravděpodobností pomůžeme někomu druhému a také lépe sneseme, když se na nás zrovna někdo rozhodne vylít zlost. Navíc, vděčnost je nakažlivá, někdo udělá něco pěkného pro mne a já pak zase pro někoho jiného.

Kázání: Pod slovem víra dá schovat kde co, od náboženské nesnášenlivosti až po ezoterické blouznění. Nečekejme, až budeme mít jednou natankováno vírou po okraj, ale vyjděme i s tím málem, které zrovna máme. Víra totiž, na rozdíl od benzínu či nafty, přibývá s jejím používáním. Kdybychom zůstali na parkovišti, nejenže bychom žádnou moruši nikdy nepřesadili, ale víra by se nám nakonec vypařila docela.

Kázání: Štěstí, ta muška zlatá, nám neustále ulétává a i když jsme někdy přesvědčeni, že ji konečně máme v hrsti, nakonec pokaždé znovu zjistíme, že je ta tam. Brát se o vlastní štěstí prostě není žádný med, nakonec stejně vždycky nějak záhadně proklouzne mezi prsty.

Kázání: Buďme dětmi, tiší a pokorného srdce, stejně jako náš učitel Ježíš. Bez marketingového vyřvávání, že naše zboží, naše církev, naše víra jsou ty nejlepší k dostání. Bez sebevědomého prosazování vlastních pouček, dogmat a názorů. Nic z toho není potřeba.

Kázání: Bůh není dozorce, bachař, který nám chce bránit v rozletu. Pán Bůh prostě jedná jinak, než si my lidé často myslíme. Neslídí, neodposlouchává, nehraje si na bachaře. Nedívá se na naše chyby a minulost, nehrabe se v našem špatném svědomí. Na první pohled bláhově čeká, že se Ježíšem necháme pozvat k novému životu.

Kázání: Jednací řád církve – Násilí v Ježíšově jednacím řádu nemá místo.

Kázání: Půjdeme s Ježíšem nebo spíš s davem, který se pro pár kilowattů nechá zmanipulovat a vrhne se na nejbližšího obětního beránka? Zima je před námi. Kéž je Bůh s námi.

Kázání o jazyku a slovech, která mají obrovskou moc.

Kázání: Všichni sedíme takříkajíc na soudcích se střelným prachem, záleží jen na tom, zda si dovedeme představit, co se může stát, a zda se podle toho zařídíme.