Slovo: 95. Křesťanství bez lásky
| |

Slovo: 95. Křesťanství bez lásky

Slovo: Lepší je jeden den ve společnosti těch, kteří jsou šikanováni křesťany, ale milováni Ježíšem, než tisíce dní ve společnosti těch, kteří se ohánějí Písmem, aby ublížili slabým a bezbranným. Křesťanství bez lásky je popřením toho, co Ježíš hlásal a ukazoval.

Slovo: 100. Namaluj mi Beránka
|

Slovo: 100. Namaluj mi Beránka

Slovo: Každý člověk ukrývá ve svém srdci touhu, uvidět Beránka. Každý podvědomě touží se s ním setkat. Každý má v srdci nevyslovenou touhu Malého prince: “Namaluj mi Beránka”. Není náš Beránek různě pokřivený našimi nezdravými náboženskými představami, naším skálopevným přesvědčením, jak má Beránek vypadat? Nenabízíme jim naše vize Beránka, který je naší teologií zmrzačený, agresivní nebo příliš starý, aby mohl být živoucí a život dávající?

Slovo: 99. V matrixu tohoto světa
|

Slovo: 99. V matrixu tohoto světa

Slovo: Náš život je dnes stále více virtualizován jak sociálními sítěmi, tak i působením médií, které vytvářejí a nám předkládají k uvěření virtuální, pokřivený a často i nepravdivý obraz světa, ve kterém žijeme. Je krásné z toho virtuálního světa vystoupit a vstoupit do reálného a svobodného světa Božího království.

Slovo: 98. Kam se poděly ty starý zlatý časy?
|

Slovo: 98. Kam se poděly ty starý zlatý časy?

Slovo: Kam se poděla Kristova láska a milosrdenství, kde je úcta k druhému a vůbec kam se poděly všechny ty zlatý starý časy, kdy si jeden druhýho vážil a kdy se lidi měli ve sborech a mezi sbory a církvemi rádi? Nezapomeňme na to, že máme odpovědnost sami za sebe. Jací jsme, takové budou naše sbory a takové bude i celé baptistické hnutí. Máme odpovědnost před Bohem za své jednání, za svá slova i činy, za naše chování vůči ostatním. Abychom se jednou nemuseli dožít doby krutých teologických persekucí, kdy budou lidé ve sborech i celé sbory vylučovány pro svobodu svědomí.

Slovo: 97. O psech, lidech a netvorech

Slovo: 97. O psech, lidech a netvorech

Slovo: Možná, že ve sboru máme bratra nebo sestru, kteří jsou nám krajně nepříjemní a nesympatičtí. Nemůžeme je vystát, nemáme radost z jejich služby, nikdy je nepovzbudíme, ale raději na nich hledáme chyby, abychom je mohli před ostatními zdeptat, ponížit, seřvat.

Kázání: 135. Úklidová četa na rozhraní věků
|

Kázání: 135. Úklidová četa na rozhraní věků

Kázání: Být celý život dobrovolným sběračem často dost nechutných a smradlavých odpadů lidských duší není žádný med. Málokdo to ocení, protože ti, kdo zlé myšlení, řeči a jednání nešíří dál, ti kdo nesoudí, ale odpouštějí, jsou v jistém smyslu na stejné společenské úrovni jako metaři a popeláři.