Historické články | Ekumenismus

JAN KARAFIÁT A BAPTISTÉ

Jan Karafiát jako student teologie

     Jan Karafiát (4. 1. 1846 – 31. 1. 1929), patří zajisté mezi nejvýraznější postavy českého protestantismu.  Že jde o spisovatele „Broučků“, to ví téměř každý. Připomeňme si však, že jde také o evangelického reformovaného faráře, který je nám baptistům velice blízký svou vírou pevně zakotvenou v Písmu, důrazem na křesťanský život pod vedením Ducha svatého i svými osobními vztahy k baptistům.

Jan Karafiát

     Pročítáme-li Karafiátova kázání nebo Reformované listy, které vydával, uvědomíme si, že málokterý kazatel kladl takový důraz na obrácení a znovuzrození jako on. Sám obrácení prožil jako student na gymnasiu v Güterslohe, kde jak píše: „Jsem to zajisté začal vědomě pociťovat, že se Duch svatý mého srdce a svědomí dotýká a obrací mne za sebou.“ 

A později, v celé své kazatelské službě, tento důraz neopouští. Jeden citát z mnoha příkladů: „Když se mne dotýká svým Duchem, poslouží mi k tomu, abych já poznal sebe. Vy se dosud znáte tak dalece, jak se můžete poznat, když se srovnáte s druhými lidmi. Jinaké porovnání tu není. A tu vždycky budete u sebe velice velicí. Ale když se skloní ke mně, vidím tu Boží míru. Tu mne začne obcházet hrůza a úzkost. Ale to jest milost, to jest z Něho. To jest na to, aby vám zjevil Sebe, když vám zjevil vás.“ „Ale to všechno musí ukázat On sám. Tu se teprve tělesný člověk stává křesťanem. Snad jsme až dosud Pána Ježíše vynášeli a vychvalovali, ale dokud neuvidíme svůj hřích, dotud nemůžeme být křesťany.“

     Dalším Karafiátovým důkazem je život z moci Ducha svatého, tedy poslušnost v následování Pána Ježíše, konání jeho vůle. To je konec konců hlavní motiv „Broučků – pro malé i velké děti“.  A opět k tomu jeden citát: „Jestliže vás k sobě obrátil, tak dojde na všecko ovoce Ducha svatého, protože pak tu jest ta pokora, ve které ovoce Ducha svatého kvete a roste.“

     Odtud potom vede přímá linie k dalšímu důrazu a tím je krásná církev Pána Ježíše na této zemi – „To jest povolání lidu Božího. Tu máte tu církev. Vždycky něco z té své církve tu má. Čistou jako slunce a krásnou jako ta hvězda jitřní. Když je čistá, tak je hrozná pro všecky ty, kteří nedovedou snést slunce. Mravní čistota je síla, která nahání strach lidem, kteří mají třebas i sílu fyzickou.“

Jan Karafiát jako farář ve Hrubé (Velké) Lhotě

JAN KARAFIÁT A BAPTISTÉ

     V nadpisu tohoto článku však stojí: Jan Karafiát a baptisté. Jaké tedy byly jeho vztahy k baptistům? Když jezdil o prázdninách do Skotska, pilně v Edinburghu navštěvoval kázání baptistického kazatele Dr. Landelse. Píše o něm: „Běhávalť jsem za ním v neděli večer od jednoho konce města na druhý konec. Dobře se mi sedělo u jeho nohou a zřetelně jsem cítil jeho „pomazání od Svatého“.  Zvláště pak se mi líbilo, že v obyčejnou jejich neděli, když se o křest nejednalo, cizinec ani nepozoroval, že jest mezi baptisty a ne mezi námi, reformovanými presbyteriány.“

     Když čteme v jeho Pamětech o době prožité v Praze, jistě nás potěší slova: „S baptisty míval jsem styky upřímně přátelské. Byliť tu jmenovitě dva Jindřichové Novotní, otec a syn, které jsem pokládal za upřímné kazatele evangelia Kristova, zvláště pak toho mladičkého syna. Jednou jsem ho slyšel kázat z textu: Věrnáť jest tato řeč a všelijak oblíbení hodná, že Kristus Ježíš přišel na svět, aby hříšné spasil, z nichž já první jsem – 1Tim 1,15 – a po kázání bych toho mladého kazatele celého zulíbal.“   

      A co českým baptistům Karafiát vzkazuje? Také to v jeho Pamětech čteme: „Vy musíte ještě být lepší baptisté!“ Možná ani nevíme proč jsme vlastně baptisty, jaké jsou baptistické principy a proč se k nim hlásit. Zamysleme se nad touto Karafiátovou výzvou a zkoumejme proč třeba i nás, přes časovou vzdálenost, vyzývá k tomu být lepšími baptisty.

Jan Bistranin

Similar Posts