Je Jan Kalvín opravdu tvůj krajan?
Je Jan Kalvín opravdu tvůj krajan?
Před pár dny jsem někoho viděl nosit tričko s nápisem „Kalvín je můj krajan“ (homeboy – z angl. slang. též našinec, rodák, kluk, chlap, člověk od nás, náš kluk). Musím se přiznat, že jsem tím tričkem byl zděšen. Mé myšlenky okamžitě zamířily k otázkám týkajících se Kalvínova charakteru. Přestože věřím, že Jan Kalvín přispěl ve svých pracích některými solidními výklady, tak stejně musím přiznat, že se při pomyšlení na jeho osobu necítím dobře. Nedá se pochybovat o tom, že Jan Kalvín považoval za dobrou věc perzekuovat a dokonce popravovat heretiky. Nedá se pochybovat o tom, že při provádění takovýchto perzekucí a poprav byl Jan Kalvín nápomocný.
Osobně považuji argument „muže své doby“ za velmi chabý. Nemyslím si, že by nás Bůh soudil podle naší doby, ale soudí nás podle svého slova. Nový zákon a učení Ježíšovo jednoduše nedávají prostor pro perzekuce a popravy těch, kteří odmítají křesťanství nebo se odchylují od určitých křesťanských ortodoxních pozic. Ježíš a Nový zákon jsou v harmonii v tom, že místo toho máme mít vůli položit životy za pravdu evangelia (pokud by bylo nutno), když je okolní kultura a vláda v nepřátelství se základními křesťanskými principy. Toto Jan Kalvín nečinil, a jednoduše nemohu přehlédnout ani respektovat jeho angažovanost v perzekucích a popravách heretiků. Neexistuje jednoduše žádné legitimní ospravedlnění takových činů.
Co mi připadá obzváště usvědčující, jsou Kalvínovy komentáře dlouho po popravě Michaela Serveta. Tyto komentáře není možné dát do souladu s častou obhajobou, že se Kalvín velmi snažil zachránit Serveta a že byl údajně proti souhlasu (nebo do něj z velké části nebyl zapojen) s rozhodnutím ho nechat zabít (v nejlepším případě se může argumentovat tím, že mu Kalvín chtěl nechat setnout hlavu místo upálení, i když bývá poukazováno na to, že za tím dobře mohly stát hlavně politické důvody, spíše než touha po milosrdenství). O devět let později napsal Jan Kalvín tato hrůzná slova:
Servetus trpěl trest za své hereze, ale bylo to kvůli mé vůli? Zajisté ho jeho arogance nezničila o nic méně než jeho bezbožnost. A jaký to byl můj zločin, když náš Koncil – sice s mým nabádáním, ale v souladu s názorem několika církví – potrestal jeho odporná rouhání? Ať mi Badouin nadává jak chce, s podmínkou, že mi – podle rozsudku Melanchtona – potomstvo dluží vděčnost za očištění církve od takové zhoubné zrůdy. (Schaff, History of the Christian Church, Vol. VIII, pp. 690, 691) [odkaz]
Schaff o něco dále píše:
Kalvínova práce proti Servetovi zcela uspokojila Melanchtona. Jedná se v jeho době o nejsilnější vyvrácení chyb jeho oponenta, ale není zbaveno hořkosti k tomu, kdo nakonec pokorně prosil o jeho milost a kdo byl poslán na Boží soud skrze násilnou smrt. Následující úryvek se nedá číst bezbolestně: „Kdokoliv by teď chtěl tvrdit, že je nespravedlivé usmrcovat heretiky a rouhače, si vědomě a ochotně přivozuje jejich stejné provinění. Není to stanoveno z lidské autority; je to Bůh, který promlouvá a předepisuje trvalé nařízení pro jeho církev.“ (ibid. 791) [odkaz]
Toto je nevyvratitelný důkaz, že Jan Kalvín nelitoval vraždy Serveta ani devět let po jeho smrti. Místo toho si ve skutečnosti Kalvín myslel, že mu potomstvo dluží vděčnost za očištění církve od „takové zhoubné zrůdy“! Chceme opravdu ctít takového člověka, i když souhlasíme s jeho teologií? Odmítáme brát v úvahu, že se dle Jana Kalvína jedná o Bohem stanovené a trvalé nařízení pro církev perzekuovat a popravovat heretiky, a každý, kdo by nesouhlasil, má sám být usmrcen!? Chceme opravdu nosit tričko s nápisem „Kalvín je můj krajan“ ve světle takových znepokojivých pravd týkajících se jeho charakteru a víry?
Nevěřím, že by vhodnou cestou k diskreditaci kalvinismu bylo vyzdvihnutí takového hříšného chování na straně Jana Kalvína, ale čím dál více souhlasím s Rogerem Olsonem, který napsal:
Nicméně neobdivuji ani nerespektuji Jana Kalvína. Bylo mi řečeno, že nemá být činěn zodpovědným za upálení heretika Serveta, protože přece jenom varoval tohoto španělského doktora a teologa před vcházením do Ženevy a naléhal na městskou radu, aby mu sťali hlavu, místo aby ho upálili. A konec konců byl Kalvín dítětem své doby a každý dělal to samé. Nicméně mám stále potíže umístit na podest muže, který měl spoluúčast na vraždě. [odkaz]
Takže těch, kteří tak hrdě a okázale nosí tričko „Kalvín je můj krajan“, se ptám:
Jste si jisti, že to tričko chcete nosit?
Ben Henshaw
Zdroj:
Přeloženo z angličtiny od Horasion.
Originální článek „Do You Really Want to Claim John Calvin as Your Homeboy?“ vyšel dne 24. července 2009 na https://arminianperspectives.wordpress.com/2009/07/24/do-you-really-want-to-claim-john-calvin-as-your-homeboy/
a dne 19. dubna 2017 na http://evangelicalarminians.org/ben-henshaw-do-you-really-want-to-claim-john-calvin-as-your-homeboy/