Kazatelka předsedou ženevské kalvínské církve

Sdílejte tento článek:

V roce 2001 byla poprvé jmenována předsedou Společnosti pastorů v Ženevě – do jedné z nejvlivnějších funkcí Protestantské církve v Ženevě (Protestant Church of Geneva) žena – kazatelka Isabelle Graesslé.

Kazatelka Isabelle Graesslé hodlala využít svého postavení k tomu, aby tato kalvínská církev byla vnímavější pro potřeby společnosti.

Kazatelka Isabelle Graesslé, která sama sebe popisuje jako rebelku, je známá feministická teoložka, která doufá, že má na církev modernizující vliv. „Církev musí být otřesena. Nechci opustit tradici, ale neustále ji musíme zpochybňovat,“ vysvětluje.

Funkci předsedy Společnosti pastorů a jáhnů vytvořil v roce 1541 Jan Kalvín a obsadil ho sám velký reformátor.

„Moji přátelé mi říkají, že se Calvin bude obracet v hrobě, ne proto, že jsem žena, ale proto, že jsem luteránka,“ uvedla kazatelka Graesslé. Říká, že taková duchovní rozdělení jsou dnes skutečně důležitá pouze pro bohoslovce a málo se o ně zajímají laici.

Společnost pastorů a jáhnů je teologickou a duchovní autoritou této kalvínské Protestantské církve. Jednou z její hlavních rolí je neustále interpretovat evangelium v kontextu moderního života a poskytovat vedení synodu v těchto otázkách.

„Pojmy jako spása a vykoupení už pro obyčejné lidi nic neznamenají,“ vysvětlila Isabella Graesslé. „Musíme najít nové interpretace těchto existenciálních konceptů.“

Kromě tohoto interního úkolu byla však Graesslé přesvědčena, že má i vnější roli, zejména s ohledem na klesající počet sborů.

„Pokud se svým poselstvím nedostaneme k lidem, je to proto, že už nenasloucháme. Musíme být pozornější,“ řekla a dodala, že pastoři se musí „ponořit do společnosti“.

Hovořila o tom, že církev musí projít „obřady přechodu“, aby mohla nadále plnit svou roli, a její druhá práce se týká právě tohoto tématu.

Jmenování Isabelly Graesslé bylo pro ženy v této církvi nesmírně symbolické. První kazatelka byla ordinována v Ženevě již v roce 1928, ale do roku 1946 byla vyloučena ze Společnosti pastorů a jáhnů.

Ženské hnutí v Protestantské církvi v Ženevě

Třetinu všech členů Společnosti pastorů v Ženevě tvoří ženy, ale až do začátku 21. století trvalo, než se jedna z nich stala tím, co Graesslé nazývá „kazatelovou kazatelkou“.

„Pokud jsem dnes v této pozici, je to jen proto, že v Protestantské církvi byly ženy, které se odvážily říci, že chtějí být kazatelky,“ řekla tato teoložka ve Štrasburku.

Isabelle Graesslé (42 let) byla součástí Hnutí Protestantských žen zvaných Fuchsie, které vzniklo asi před pěti lety, aby reagovalo na to, co považovaly za mužskou předpojatou reorganizaci církve. Jedním z jejich klíčových požadavků bylo, aby byla žena jmenována předsedou.

V době zvolení byla Isabelle Graesslé deset let vedoucí Centra protestantských studií v Ženevě. Vyučovala na univerzitách v Ženevě a Lausanne.

Roy Probert

Poznámky:

Kalvinistická Protestantská církev v Ženevě (EPG, francouzsky Église Protestante de Genève ) je církevní kongregací v kantonu Ženeva. Byla založena v roce 1536 Janem Kalvínem během protestantské reformace. Byla státní církví v Ženevě od svého vzniku až do roku 1907. Je členem Federace švýcarských protestantských církví a prostřednictvím tohoto orgánu je členem Světové rady církví a Světového společenství reformovaných církví. V roce 2003 měla církev 94 472 členů, z nichž 15 095 bylo pokřtěno. Kazatelé církve jsou organizováni ve Společnosti pastorů a funkce Ženevského soudu (Genevan Consistory) funguje jako jakýsi parlament církve. Ordinace žen je v Protestantské církvi povolena.

Zdroj: