Lampárna: 4. Mám trans syna

Lampárna

Mám trans syna

Jsem věřící a maminka osmiletého syna, který je asi transgenderový. Můj syn se narodil s mužskými pohlavními znaky. Již brzy po druhém roce jsem pozorovala, že je jiný než ostatní kluci v jeho věku.

S postupujícími lety se to stávalo jasnější. Miloval holčičí hračky, panenky, jednorožce, třpytivé, růžové hračky a barvy. Rozuměl si s holčičkami, povídal si a hrál si pořád s nimi, s kluky si moc nehrál, nechce se mezi nimi prosadit, neumí se jim bránit, je plačtivý, když se kluci k sobě chovají jako kluci. Má jemnou povahu, je citlivý, emocionální, někdy hysterický, jako bývají holčičky.

Bojím se o tom ve sboru mluvit. Chodíme do baptistického sboru a často slyším posměšné narážky na transgenderová pohlaví, někdy jsou i nenávistné, mluví se o hříchu a o zvrácenosti. Nejhorší jsou u nás kalvinisti, chovají se opravdu agresivně. Bojím se, že si to někdo u mého syna uvědomí a že mu tím chováním strašně ublíží.

V našem sboru jsem slyšela téměř od všech, co o translidech mluvili, že to není Boží záměr, že Bůh stvořil muže a ženu atd. Někteří říkají, že by se měli takové trans děti seřezat a že by měly poslouchat rodiče a nevymýšlet si takové zvrácenosti a libování v hříchu.

Teď jsem v poslední době našla křesťanské články na toto téma, které se k tomuto tématu staví pozitivně. Jsem opravdu zmatená. Co je pravda?

Věřím, že Bůh stvořil mého syna dokonale a dokonale ho miluje. Také věřím, že můj syn, ať je jakýkoli, je stvořen k tomu, abychom ho milovali takového, jaký je. Ale u mnoha lidí v našem sboru končí láska k bližnímu právě u transgenderových případů. Bojím se o svého syna.

Hluboce se mě dotýká, když čtu, jak se jako maminka vyrovnáváte se sexuální identitou svého syna. Když popisujete svoje obavy, rozumím vám! Rozumím vašemu strachu o svého syna. I vašemu zmatku, jak se k tomu všemu postavit jako Boží dítě.

Bible se k tomuto transgenderovému tématu výslovně nevyjadřuje. Ve zprávě o stvoření v knize Genesis – na kterou ve svém vyznání odkazujete – se říká:

Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

Genesis 1,27

Toto místo bývá často používáno určitými teologickými „biblickými“ směry, aby vyčetly z Bible jasný řád Božího stvoření, který podle této logiky má pouze dvě pohlaví – muže a ženu – a ta zahrnuje zcela jednoznačně všechny případy.

V příběhu Vašeho syna se však odráží skutečnost, že v otázkách sexuální identity se někteří lidé nemohou jasně přiřadit svému biologickému pohlaví. Mají pocit, že se narodili ve špatném těle a není to jejich přání, ale danost. Není to volba, kterou by si vybrali. Není to žádný dětský rozmar ani chtění. To, že jsou v otázce pohlavní identity odlišní se u řady z nich projevuje od raného dětství, ale uvědomění přichází později. Mladí lidé v období dospívání prožívají zmatky v otázce svého sebepojetí. Někteří z nich v tomto období přicházejí s coming outem ohledně své identity. Ovšem, obecně příčinu neshody biologického pohlaví s vnitřním nastavením u translidí neznáme.

Uvedený citát z Genesis neodpovídá na otázku, co dělá muže mužem a co dělá ženu ženou.

Mnoho vykladačů Bible čte v tomto textu určení člověka „jako muže a ženu“ sdělení, že člověk není stvořen jako ostrov, ale že je stvořen pro vztah. A vztahy se mohou vyvíjet nejen mezi čistě biologickým „mužem“ a čistě biologickou „ženou“ (cisgendery).

Svět biblických autorů není všepojímající. Proto v Bibli nenajdeme žádné jednoznačné odpovědi na mnoho otázek naší doby. Takže musíme k této otázce přistupovat jinými způsoby, než krkolomně odvodit nějaká pevná právní pravidla z biblických textů.

Bible je evangelium – dobrá zpráva o osvobozující Boží milosti a lásce. Není žádnou šablonou pro morální příkazy typu „dělej tohle“ a „tohle nedělej“ podle kterých bychom se my lidé měli v naší společnosti řídit. Jsme spaseni skrze víru, nikoli skrze dodržování nějakých člověkem krkolomně vykonstruovaných morálních pravidel.

Jako bratři a sestry poznáváme v našem protějšku Boží obraz, jak o tom čteme v Genesis 1:27.

Proto si pro svého syna nepřejte nic jiného, než aby byl viděn a uznáván jako milovaná Boží bytost.

Pro každou lidskou bytost, i pro mě, to také znamená, že ho nebudu soudit, ale pokusím se vidět věc z jeho pohledu a cítit jeho pocity: naslouchat mu, snažit se pochopit, co potřebuje, aby mohl žít důstojný život.

Protože důstojný život neznamená pro každého z nás totéž. Stejnost a uniformita nemůže být řešením pro naše soužití ve společenství.

Nejsme všichni stejní, a přece nám všem jako lidem byla dána stejná důstojnost, protože – bez ohledu na náš původ, na naše sociální postavení, na naši sexualitu – patříme Kristu. Pavel píše v dopise Galatským:

Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

Galatským 3,28

Přeji Vám a Vašemu synovi, abyste našli sbor, kde se budete cítít důstojně a kde budete přijati do společenství Božích dětí takoví, jací jste.

Váš lampař

Transgender (či zkráceně jen trans) je adjektivum používané pro označení lidí, jejichž genderová identita není v souladu s pohlavím, které jim bylo určeno při narození.^[1][2][3] Pokud tito lidé touží po chirurgické tranzici („změně pohlaví“), mohou se identifikovat jako transsexuálové,^[4] mnoho samotných trans lidí má však s tímto výrazem problém, kvůli jeho mylné vazbě na sexualitu, a upřednostňuje proto označení transgender muž/žena či jen zkráceně trans muž/žena.^[5][6] Termín transgender je současně zastřešujícím označením pro osoby, které se neidentifikují výlučně maskulinně či femininně, tj. vymykají se klasickému binárnímu rozdělení muž–žena (genderqueer nebo nebinární). Protikladem termínu transgender je cisgender, tedy osoba, jejíž genderová identita odpovídá pohlaví, které jí bylo určeno při narození.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Transgender