Misie

Vliv baptistů 19. století v severovýchodní Indii pokračuje

Křesťanství, které do severovýchodní Indie přinesli baptističtí misionáři v 19. století, inspirovalo pokrok ve vzdělání, komunikaci a etnické soudržnosti, ale zároveň zanechalo potomky, kteří se potýkají s fundamentalismem a patriarchátem, které přetrvávají dodnes, uvedli odborníci na víru v regionu během nedávného webináře.

G. Kanato Chophy, autor knihy Christianity and Politics in Tribal India: Baptist Missionaries and Naga Nationalism, byl hlavním řečníkem během podcastu společnosti Baptist History and Heritage Society “Making Baptist History Public History”. Tento díl byl závěrečným dílem její aktuální série.

Na jeho slova reagovala Naro Pongenová, pomocná kazatelka pro děti a rodiny v baptistickém sboru Old Cambridge v Massachusetts. Pongenová pochází z Nagalandu, odlehlého horského regionu v Indii, který sousedí s Barmou a v Chophyho knize z roku 2022 se objevuje ve velké míře.

Baptistické sbory v této oblasti dnes musí dělat lepší práci a žít podle soucitu vyžadovaného v Písmu, jež původně sdíleli baptističtí misionáři, řekla Pongenová. “My jako Nágové musíme toto Ježíšovo učení teprve plně ztělesnit. Cítím, že teologii lásky a spravedlnosti a lásky k bližnímu musíme teprve hlouběji prozkoumat.”

Chophy sledoval příchod amerických baptistických misionářů do severovýchodní Indie na počátku 19. století a také jejich první boje v nízko položených oblastech, kde začali svou misijní práci.

“Lidé žijící v nížinách nebyli k evangeliu americké baptistické misie příliš vnímaví,” řekl. “Vidíme tedy, že se baptističtí misionáři pomalu přesouvali z Ásámu a delty Iravadi nahoru do náhorních rovin Vysočiny.”

Tímto přesunem se misionáři ocitli v sousedství misionářů působících v oblastech Barmy ovládaných Čjiny a Kačjiny, etnickými skupinami, které jsou dnes známé jako převážně baptistické, řekl Chophy. “Toto baptistické hnutí se ke konci 19. století rozšířilo mezi etnikem Nagů, které se během několika desetiletí stalo nejúspěšnějším misijním polem v celé Asii.”

“Všechny tyto etnické komunity v tomto regionu mají společné to, že … všechny vyznávají americkou baptistickou víru.”

Chophy řekl, že spojenou oblast Barmy a severovýchodní Indie nazývá “baptistickou vysočinou”, protože “jediné, co mají všechna tato etnika v tomto regionu společné, je to, že … všechna vyznávají americkou baptistickou víru”.

V průběhu století misionáři umožnili přístup k západní medicíně, tiskařským strojům, telegrafní technice, zachování historie a gramotnosti částečně díky překladu Bible do místních dialektů.

“Vliv baptistických misií na jazyk a kulturu regionu se podobal vlivu tektonických desek,” řekl. “Přechod ústní společnosti k písemné tradici měl dlouhodobé účinky. A v tom sehráli američtí misionáři klíčovou roli.”

Pongenová uvedla, že kniha a prezentace na webináři prohloubily její porozumění kultuře a baptistické víře, kterou zažila v Nagalandu předtím, než se v roce 2015 přestěhovala do Spojených států.

“My baptisté z Nagy jsme v neustálém vyjednávání mezi těmito dvěma kontrastními světy a většinou si to ani neuvědomujeme. Obýváme tyto skutečnosti, protože se to stalo naším způsobem života,” řekla. “A domnívám se, že by bylo z mé strany jako baptistické kazatelky medvědí službou, kdybych neuznala odkaz baptistických misionářů při utváření mého pohledu na svět.”

Přesto některé z problémů, kterým misionáři čelili, přetrvávají i nadále, včetně převahy tolika místních dialektů, kolik je komunit, dodala Pongenová. “Znám lidi, kteří mají seminární vzdělání, ale nemohli by sloužit svým etnickým sborům, protože neumějí mluvit jazykem sboru. … V této souvislosti si kladu otázku, jak vůbec začít takovou situaci napravovat?”.

Křesťanský fundamentalismus a patriarchát jsou dalšími výzvami, kterým čelí baptisté v Nagalandu v jejich boji za soudržnou národní identitu v rámci Indie, vysvětlila. “Všichni naši nacionalističtí vůdci byli zbožní baptisté. … Existuje fundamentalistický kmen křesťanství, který zastiňuje program nacionalistických vůdců.”

Tento region je také “patriarchální společností”, a proto je v jeho sborech ordinováno jen málo žen. Ze 797 ordinovaných služebníků v přibližně 1 700 sborech, které tvoří Radu nagalalandských baptistů, je pouze sedm žen.

“Poslední žena, která byla ordinována, byla v roce 2011. Byla ordinována poté, co 28 let sloužila v církvi jako kazatelka pro ženy.”

Pongenová uvedla, že její kritika vychází z lásky ke své kultuře a její historii a k baptistické víře a povolání. Vyzvala ostatní, aby si Chophyho knihu prostudovali a pomohli si v těchto otázkách udělat jasno.

“Tato kniha by měla být povinnou četbou v seminářích vedených baptistickými sbory a misijními středisky,” řekla. “Měla by být také povinnou četbou pro kazatele/kazatelky sloužící ve sborech v celém regionu i mimo něj.”

JEFF BRUMLEY

Baptist News Global