Pokání přibližuje království nebeské

Iz. 40, 1-11

Pokání přibližuje království nebeské

V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v Judské poušti: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“  To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal: „Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Urovnejte jeho stezky!“ Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med. Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj tehdy vycházel k němu, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.                                                                   

                                                                                                                                           Mt 3, 1-6 (B21)

Slavný příběh izraelského národa, ztělesněný Ježíšovým rodokmenem, vystupuje z dávné minulosti a Ježíšovým narozením nově ožívá. Od té chvíle – jak se dnes říkává – už nic nebude jako dřív.  Janovo kázání v Judské poušti, překvapivé způsobem i obsahem, je srozumitelným znamením pro ty, kteří Bohem vyvoleného a zaslíbeného krále očekávají. Boží blízkost není minulostí, je znovu přítomností.

“Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král.“ (SNC) 

Janovým kázáním prostupuje dávná naděje : Potěšujte, potěšujte lid můj, praví váš Bůh. Mluvte láskyplně k Jeruzalému a ohlašujte mu, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena,..  “Nebeské království je blízko!  Možná by to mohl být název této knihy s podtitulem „Všechno, co potřebujete vědět o Božím království“ .

Matoušovo evangelium odhaluje krok za krokem toto Království, a  zároveň zve k podílu na něm každého z nás. Ani Jan nepředstavuje výjimku. I Jan je jenom hlasem, který sám pro sebe hledá, i jeho učedníci se ptají.. Přicházející Království má svou sílu. Bůh tu není jen „jako“. On tu skutečně je. Už nestačí jenom souhlasit s tím, co říká, je třeba podle toho žít, vzít to vážně. Vzít vážně Boží přítomnost mění náš pohled na život. Má své důsledky. Už není možné žít jako doposud. Naše proměna ale nevychází z nás.

J. L. Hromádka ve své knize Evangelium o cestě za člověkem říká : „Je to Bůh, který se rozhodl přijít za člověkem a který chce být Pánem člověka v jeho celistvosti.“

Pokání není jakousi vstupenkou do nebeského království. Nadpis dnešní úvahy by spíše mohl znít: Boží království, Boží vláda, Boží blízkost má sílu nás změnit.

Srozumitelné je to na příběhu Zacheově (Lk 19). Jeho setkání s Ježíšem nese ovoce proměny. „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.  Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“ S Herodem ta zpráva při narození Krista docela zamávala…V naší bezprostřední blízkosti stojí sám Bůh, přišel nový Král. Jsme si toho vědomi? Co to dělá s námi?

                                                                                                                                  Petr Mrázek (Vsetín)

Původní, neupravená verze odeslaná do SŽ. Uvedené doprovodné texty (často starozákonní), na které se často výklad odvolává, ozřejmují vykládaný text a vybízejí k hlubšímu ponoru.