Přeskočit na obsah
Facebook Twitter
Baptisté – Síť víry
  • BaptistéRozbalit
    • EN – Who we are
    • DE – Wir über uns
  • SboryRozbalit
    • Baptistický sbor Na Topolce
    • Baptisté v Liberci
    • Sbor Petra Chelčického
    • Baptistické svazy
  • Program akcíRozbalit
    • Baptistická pastorálka
    • Konference
    • OLECUP
  • PublikaceRozbalit
    • Nové knihy, recenze
    • Časopisy
    • Baptisté – literatura I
    • Baptisté – literatura II
    • Studentské práce
  • Teologie
  • Historie
  • NEDĚLNÍ ŠKOLA
  • Baptistická encyklopedie
  • Baptistická knihovna
  • Ženy ve službě
  • Osobnosti baptistů
  • Ze světa baptistů
  • Zamyšlení
Baptisté – Síť víry
Facebook Twitter
Povídky | Vánoce

Povídka: 13. Nejkrásnější noc

24. prosince 202124. prosince 2021

Vánoční povídka pro děti od Elišky Hrůzové.

Povídka: 10. Nejkrásnější noc

Povídka

nadpis nejkrasnejsi noc

Noc je temná a chladná. Nebe je poseté hvězdami. Je úplné ticho, jen nějaká ovce někdy zabečí. Tráva, přikrytá jinovatkou, mě zebe a tlačí do zad, ale naštěstí jsem zabalený do houně. Vedle sebe opatruji to nejcennější, co mám – hliněný džbánek s mlékem na snídani. Mléko je má jediná snídaně, a proto jej opatruji jako oko v hlavě. Kdybych o džbánek přišel, neměl bych vůbec nic. Je to to jediné, co mám.

   Pomalu se mi klíží oči. Jsem unavený; celý den jsem uklízel u nás v domě, protože do našeho města Betléma proudily davy lidí. Přijely se totiž zapsat do nějakých daňových soupisů. Dědeček se z města vrátil se čtyřmi lidmi a řekl mi, že u nás teď chvíli pobudou. Uklidili jsme tam, dali jim najíst a napít a pořádně jim ustlali, aby si po té dlouhé cestě odpočinuli.

To však znamenalo, že pro mě a dědečka už nikde místo na spaní nezbylo. A proto odpočíváme na kopcích za Betlémem společně s dalšími sousedy-pastýři a hlídáme své ovce. Nejdříve jsem byl trochu nešťastný, že nebudu spát ve své posteli, ale teď už mi to nevadí. Je mi dobře. Ležím hned vedle mého dědečka, zabalený do houně a zrakem upřeným na hvězdy.

   Kéž by už přišel.

   Ten Mesiáš.

   Dědeček mi o Něm hodně vyprávěl. Vždycky se při tom tak šťastně a se slzami v očích usmíval. Říkal mi, že o Něm dávno psali proroci. Prý nás vysvobodí a bude se nám zase žít dobře.

   Chci, aby přišel. Chci Mu odevzdat své srdíčko, jak mi to dědeček říkal. Ale kdy přijde? Kdy to konečně bude?

   Oči se mi zavřou úplně. Líně na mě doléhá spánek a já cítím, jak se brzy ocitnu v té sladké říši snů.

   Náhle mě však do zavřených očí uhodí pronikavé a jasné světlo. Prudce otevřu oči.

6a0128759fd4d6970c014e8c2887e1970d 800wi 2

   Přede mnou je anděl. Opravdový anděl.

   Je obklopený tím zářivým světlem, co mě nutí zavírat oči. Mžouravě rozeznám obrys křídel a bílý šat. Nemohu tomu uvěřit. Rychle se podívám na dědečka. Ten třeští na anděla oči. Z koutku oka mu ukápne slza.

   Ostatní sousedé jsou vyděšeni. Křičí, snaží se rychle sbalit své věci a utéct – avšak náhle ten Boží posel promluví.

   „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“

   A vtom se najednou po celém nebi objeví zástupy andělů a jasným hlasem chválí Boha:

   „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“

   A pak stejně rychle a nečekaně, jako se andělé objeví, tak také zmizí.

6a0128759fd4d6970c014e8c28894a970d 2

   Zase je úplné ticho. Jako by se nic nestalo. Ale ono se toho stalo hodně. Tak hodně, že nikdo z nás není schopen promluvit.

   Spasitel. Mesiáš. Už konečně přišel. Už nás zachrání. Už je tady! Tady, hned kousek, v Betlémě! Velký Král přišel! Je tu!

   „Me… Mesiáš,“ promluví první dědeček. Nahlas polkne a zachvěje se mu hlas. „Je v Betlémě.“

   Teprve až po tomto prohlášení si všichni uvědomíme, že za Ním musíme jít. Že nemůžeme déle čekat, nesmíme promarnit ani minutu.

   Všichni ze sebe strhneme teplé houně, necháme ovce ovcemi a rozběhneme se dolů, do města Betléma. Náhle nejsme unaveni a není nám zima.

Strachuji se o dědečka, protože je starý a nemůže moc dobře chodit. Ten však běží stejně rychle jako mladí, čilí sousedé. Nemohu uvěřit vlastním očím. Je to zvláštní, když vidíte starého člověka běhat. Má bílé vlasy a všude vrásky, ale přitom se chová jako malé dítě. Jako kdyby se mu vrátila dětská radost. Jako kdyby jinak radost neuměl projevit.

alan marks 01 3

   Už jsme skoro u města. Srdce nám tluče rychleji než normálně, v očích máme jiskry, jsme nadšení, plní energie.

   Vtom se znenadání prudce zastavím.

   Dárek.

   Vždyť nemám pro Spasitele žádný dárek!

   Jak jsem jenom mohl zapomenout na dárek?!

   Musím se pro něj vrátit. Přece nemůžu jít ke Spasiteli s prázdnýma rukama. To si nezaslouží.

   Otočím se a ještě rychleji vyrazím zpátky. Slyším, jak za mnou sousedé volají, ať se vrátím. Ne, to ne. Chci Mu darovat dárek. Od toho mě nikdo neodradí.

   Nohy skoro necítím, avšak přesto se nevzdávám. Do kopců se běží podstatně obtížněji, ale to zvládnu.

   Konečně vidím ovce, naše stádo. Najdu svoji houni a ve tmě nahmatám džbánek s mlékem. Je to to nejcennější, co mám. A chci to darovat Mesiáši.

   Pohladím džbánek a rozběhnu se z kopců dolů. Jsem mnohem více opatrný, musím dávat pozor, abych mléko nevylil.

   Simla, můj svrchní plášť, který mám přehozený přes hlavu, se mi však nebezpečně sesouvá do očí. Džbánek držím oběma rukama; kdybych si simlu upravil, jistě bych džbánek upustil. To nesmím dopustit. Určitě už budu u Betléma. Běžím a nezastavuji se. Ještě pár metrů, ještě –

   Ale ne.

broken pot caroline philp 2

   V příštím momentě ležím na zemi. Nic nevidím, obličej mám zahalený simlou, ale mezi prsty cítím střepy a vlažnou tekutinu. Špičkou palce u nohy nahmatám ostrý kámen.

   Hořce se rozpláču. To nejcennější, co mám, je navždy zničené. Pro Mesiáše nemám nic. A dědeček se na mě jistě bude hněvat. Vždyť zítra nebudu mít co ke snídani.

   Náhle je veškerá radost pryč. Jsem nešťastný a hněvám se sám na sebe.

   „Katrieli! Katrieli!“

   Zvednu hlavu; někdo volá mé jméno. Z očí mi odtrhne simlu. Před sebou uvidím usměvavý obličej plný vrásek, ve kterém svítí jasné oči plné slz. Dědeček.

gb81

   „Dědečku,“ rozpláču se nanovo.

   „Katrieli,“ usměje se dědeček. „Měl jsem o tebe starost. Jak to, že pláčeš? Jak můžeš v tuto nádhernou noc plakat?“

   Zvednu ruce. Dědeček se podívá na střepy a mléko a hned pochopí.

   „Zlobíš se na mě?“ špitnu.

   Dědeček se ještě více usměje a pohladí mě po vlasech.

   „Katrieli, chlapče zlatá – i kdybys dnes rozbil tisíc džbánků, budu se stále radovat. Nemůžu se na tebe hněvat. Nebuď smutný, Katrieli. Můžeš přeci Spasiteli dát něco mnohem, mnohem vzácnějšího.“

   S nadějí v očích na něj dychtivě pohlédnu.

   „A co to je?“

   „Přece tvoje srdíčko. To je to nejvzácnější, co máš.“

   V duši se mi rozhostí klid. Dědeček má pravdu. Hbitě se zvednu ze země a chytnu dědečka za ruku. A pak klidným krokem vyrazíme do města. Prohledáváme každé zákoutí, každou uličku, ale chlév nikde. Neztrácíme však na naději. Boží posel řekl, že tu je. A my mu věříme.

6a0128759fd4d6970c01543607ff22970c

   A pak?

   Pak ho uvidíme. Nevelký chlév se slaměnou stříškou. Je cítit zvířaty, která jej obývají. A uprostřed toho chléva jsou jesle.

   Leží v nich právě narozené děťátko, zabalené v plenkách. Je nádherné. Úžasné. Je klidné a nepláče. Pouze se na mě, dědečka a ostatní pastýře dívá doširoka rozevřenýma očičkama.

Jsou tak laskavé, citlivé a ochotné. Jsou vážné a přitom veselé. Zračí se Mu v nich tolik moudrosti a tolik štědrosti. Nikdy na ně nezapomenu. Nikdy na toho drobného Mesiáše, na toho Spasitele světa, který je tak malinký – nikdy na Něj nezapomenu.

gb6 2 A

   Pokleknu před Ním. Koukám na Něj s určitou bázní, s určitým respektem, ale zároveň s nevýslovnou radostí a štěstím. Odevzdávám Mu své srdíčko a vím, že lepší dárek jsem Mu nemohl dát.

   Ne.

   Nikdy na Něj nezapomenu.     

eliska masle zelena 2

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Česká republika nebo facebookovou skupinu Zpravodaj baptistických sborů

Sdílejte se svými přáteli a známými:

  • Click to share on Facebook (Opens in new window)
  • Click to share on Pinterest (Opens in new window)
  • Click to share on Twitter (Opens in new window)
  • Click to share on WhatsApp (Opens in new window)
  • Click to share on Skype (Opens in new window)
  • Click to print (Opens in new window)

Navigace pro příspěvek

Předchozí Předchozí
Povídka: 12. O nejkrásnějším vánočním dárku
DalšíPokračovat
Vánoce: 31. Narození Pána Ježíše

Tweets by sitviry

Biblický seminář

RÁDIO SÍŤ VÍRY

RÁDIO PRO DĚTI

LABORATOŘ

PROGRAM TV DĚTI

PROGRAM TV 4YOU

PROGRAM TV SLOVO

PROGRAM TV HUDBA

PŘIHLÁŠENÍ K ODBĚRU NOVINEK

AKTUÁLNĚ NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

  • Akce: 54. Křest ve Sboru Petra Chelčického
  • Kalvinisti učí jiný charakter Krista
  • Zneužívání: 57. Poskytněme alternativu k toxickému náboženství
  • Zásady: 19. Obnovme pravou baptistickou identitu
  • Ženy ve službě: 9. Znala jsem v Bibli pravdu o ženách a mlčela jsem
  • LGBTQ+: 14. Mýty a mylné představy o transgender dětech
  • Vánoce 2022: Pošlete vánoční přání
  • Omalovánky: Marnotratný syn
  • Svědectví: 2. Byla jsem těhotná s postiženým dítětem – Downův syndrom
  • Lidská práva: 62. Svoboda vyznání pro všechny volá po spravedlnosti a smíření

Archiv článků

  • 2020’s
  • 2010’s
  • 2000’s

ODKAZY

Liberec
Lovosice
Praha
EBF
BWA
SBS

KONTAKT

sitviry@gmail.com

Odběr novinek

© 2023 Baptisté - Síť víry

Posun nahoru
  • Baptisté
    • EN – Who we are
    • DE – Wir über uns
  • Sbory
    • Baptistický sbor Na Topolce
    • Baptisté v Liberci
    • Sbor Petra Chelčického
    • Baptistické svazy
  • Program akcí
    • Baptistická pastorálka
    • Konference
    • OLECUP
  • Publikace
    • Nové knihy, recenze
    • Časopisy
    • Baptisté – literatura I
    • Baptisté – literatura II
    • Studentské práce
  • Teologie
  • Historie
  • NEDĚLNÍ ŠKOLA
  • Baptistická encyklopedie
  • Baptistická knihovna
  • Ženy ve službě
  • Osobnosti baptistů
  • Ze světa baptistů
  • Zamyšlení
 

Loading Comments...