SBC: 52. Proč může do vašeho sboru přijít kalvinistický kazatel?
SBC
Proč může do vašeho sboru přijít kalvinistický kazatel?
Nedávno jsem slyšel další příběh o tom, jak „centristický“ jižanský baptistický sbor povolal kazatele, který se nevyhnutelně chystá nasměrovat sbor prudce doprava. Člověk nemusí mít doktorát z teologie, aby to pochopil.
Stačí jen trochu pozorovat, co se dělo a děje v amerických sborech obecně a jak se v životě jižních baptistů v posledních 30 letech nenápadně rozmáhá kalvinismus.
Baptistické sbory, které nebyly ponořeny do fundamentalismu nebo kalvinismu, se mohou mylně domnívat, že tyto teologie jsou méně škodlivé, než obvykle jsou. Obě představují toxické teologie, které by měly být anatémou pro každý baptistický sbor, jemuž záleží na lásce k lidem a na prožívání srdečné evangelizace a služby. A pokud vašemu sboru záleží jen trochu na sociální spravedlnosti, platí dvojnásobné varování.
Ano, zní to alarmisticky. Ale je to pravda, která se potvrzuje po celé zemi v jednom sboru za druhým, kde výbory pro hledání kazatele říkají: „Ale on má přece tak dobré jiné vlastnosti. Určitě s tím můžeme žít.“
Fundamentalismus a kalvinismus jsou jako liány kudzu1 na stromech v Georgii. Ovládají své hostitele a dusí to, co bylo předtím zdravé. Obě tyto teologie nesnesou sdílení prostoru nebo vedení s opačnými názory. Jsou to teologie vševědoucí, které vyžadují naprostou oddanost.
Kalvinisté i fundamentalisté mohou tvrdit, že reprezentují „historické“ pozice jižních baptistů, a v tom mají částečně pravdu. Představují také teologické pozice, od kterých se jižní baptisté rozhodli na počátku 20. století odklonit. V poválečném období rychlého růstu sborů stáli jižní baptisté v čele právě proto, že se od fundamentalismu a kalvinismu odklonili.
„Obě tyto teologie nesnesou sdílení prostoru nebo vedení s opačnými názory. Jsou to teologie vševědoucnosti, které vyžadují naprostou oddanost.“
Od roku 1925 přibližně do roku 1990 se jižní baptisté prezentovali jako jednotní spíše v misiích a evangelizaci než v přesné teologii. Fundamentalistický plášť přenechali nezávislým baptistickým sborům a kazatelům, jako byl Jerry Falwell a jeho Thomas Road Baptist Church. Konzervativní obroda však přijala postoje a techniky fundamentalismu, a otevřela tak dveře úzkoprsým vetřelcům.
Jižní baptisté zdůrazňovali „kdo chce, může přijít“ evangelia a opustili omezené vykoupení svých kalvinistických předchůdců. Kalvínský plášť přenechali nezávislým baptistickým kazatelům, jako byl John MacArthur a jeho sbor Grace Community Church. Když se však do vedoucích pozic SBC dostali kalvinisté, varovné sirény proti této zatracující a prokleté teologii utichly.
Takzvaná „konzervativní obroda“, která začala v roce 1979, měla za cíl uvrhnout SBC zpět do její fundamentalistické minulosti, popřít předchozích 50 let společné služby zaměřené na misii více než na pevně danou teologickou víru. Z toho vzešlo zvolení Ala Mohlera prezidentem Southern Baptist Theological Seminary, které vrátilo neokalvinismus na mapu a poskytlo mu indoktrinační výcvikové středisko. Konzervativní evangelikálové v SBC z toho měli nějakou dobu obavy. Nyní se jen dívají jinam.
Paige Patterson, jeden ze spoluarchitektů konzervativního obrození, promarnil příležitost zadupat do země oživený zájem o kalvinismus tím, že svou jízlivou a sebepropagační osobností učinil Jihozápadní baptistický teologický seminář pro mladé duchovní méně žádoucí než Al Mohler a Southern Seminary.
Většina jižanských baptistických laiků a dokonce i většina jižanských baptistických kazatelů neviděla, co se kolem nich děje. Mysleli si, že v boji o Bibli jde o neomylnost, zatímco místo toho šlo o autoritářství. Aby bylo jasno, je možné být teologicky konzervativní, aniž bychom byli kalvinisté nebo fundamentalisté.
Jak fundamentalismus, tak kalvinismus vyžadují autoritářské vůdce a jednotnou teologii často vyjádřenou ve vyznání víry. Není divu, že některé semináře SBC nyní vyžadují, aby vyučující každoročně potvrdili až pět prohlášení víry. Zúžení jejich ortodoxie se stále zmenšuje.
„Fundamentalismus i kalvinismus vyžadují autoritářské vůdce a jednotnou teologii často vyjádřenou v krédech.“
A již více než 20 let tyto úzkoprsé semináře vychovávají úzkoprsé kazatele, kteří chtějí přinést vše, co se naučili, do vašeho tradičního jižanského baptistického sboru. Většina výborů pro hledání kazatele to však nedokáže rozlišit.
Na každý sbor Cooperative Baptist Fellowship nebo Alliance of Baptists, na který můžete ukázat, že se od roku 1980 posunul doleva, vám mohu ukázat na tucet sborů SBC, které se kvůli jmenovaným kazatelům posunuly mnohem více doprava.
Od roku 1979 do roku 2000 se SBC nejen zbavila liberálů, umírněných a pokrokářů, ale posunula svůj „střed“ na krajní pravici. To, co se dnes v SBC považuje za centristy, se dříve nazývalo fundamentalisty.
Opět platí, že většina výborů pro hledání kazatelů tuto skutečnost nechápe. A sbory s historií spolupracujících a láskyplných baptistických identit se najednou ocitají v čele s kazateli, kteří by stejně dobře mohli být z jiné planety. To málokdy dopadne dobře.
Sbor zmíněný na začátku tohoto článku je příkladem těch nejvíce ohrožených. Je to sbor, který sám sebe označuje za „fialový“ a který zahrnuje celou řadu teologických a politických postojů. Kvůli této různorodosti se vyhledávací výbor několik měsíců snažil najít kandidáta přijatelného pro všechny strany. Nakonec progresivisté ve výboru ustoupili konzervativcům v otázce kandidáta, který byl označován za kompromisní – ale žádný kompromis to nebyl. Přinesl do sboru něco mnohem víc než jen konzervatismus; přinesl kalvinismus.
V dnešní době musí být výbory pro hledání kazatelů v baptistických sborech moudřejší než kdy jindy. Pověření, o nichž se kdysi myslelo, že představují druh teologie, který jste zvyklí slýchat kázat, už nemusí představovat totéž. Pokud hledáte fundamentalistu nebo kalvinistu, máte na výběr spoustu mužů (a pouze mužů). Pokud však váš sbor byl spíše centristický nebo mainstreamový evangelikální, udělejte si domácí úkol. Ne všichni jižanští baptisticky vzdělaní kazatelé věří ve stejné věci.
Dávejte si pozor, abyste nenaletěli.
Mark Wingfield
Poznámka:
1 Kudzu je rostlina, která ovládne svět. Liána kudzu se šíří po planetě a nedá se zatím zastavit. Ve Spojených státech už liána přezdívaná kudzu pokrývá území velké jako Morava. Přes miliardy vynaložené na její likvidaci se stále šíří dál. Vyhovují jí totiž podmínky oteplování planety.
V tabulce nejnebezpečnějších invazivních druhů světa zaujímá čelné místo a letos se dostala už i na Seznam invazních druhů s významným dopadem na EU. Jmenuje se puerarie laločnatá, ale po celém světě ji znají jako rostlinu kudzu.
Kudzu původně pochází z Asie, ale od začátku globalizace se divoce šíří po celé planetě. Na pohled je to velmi zajímavá rostlina s nápadnými listy a výraznými červenofialovými květy. Má ale především pozoruhodné vlastnosti, které z ní dělají jednu z nejnebezpečnějších rostlin planety.
Za jediný den může její liána vyrůst až o čtvrt metru. Má extrémně pevné kořenové hlízy silné až 18 centimetrů, které měří přes dva metry a váží i 180 kilogramů. Pomocí nich se dokáže zachytit a udržet prakticky kdekoliv, což demonstrovala zejména ve Spojených státech už na mnoha místech.
Problém nespočívá ani tak v tom, že by se rychle šířila, ale co její množení způsobuje. Kudzu totiž pokryje rozsáhlou oblast a zcela změní místní ekosystém – vytlačí z něj všechny ostatní rostliny. Pokryje je kobercem zeleně, který zabrání, aby se k nim dostalo světlo, a konkurující rostliny pak umírají, protože nejsou schopné fotosyntézy. Svými liánami je kudzu schopná lámat větve stromů, menší kmínky zlomit, silnější stromy zase svou hmotností zcela vyvrátit z kořenů.
Mark Wingfield
Mark Wingfield působí jako výkonný ředitel a vydavatel Baptist News Global. Je autorem knih Honestly: Telling the Truth About the Bible and Ourselvesa Why Churches Need to Talk About Sexuality. Jeho připravovaná kniha se jmenuje Troubling the Truth and Other Tales from the News.
-van-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry