Bývalý člen staršovstva baptistického sboru Na Topolce o svém zápasu za náboženskou svobodu.

Střípky z historie

JAN HRABINA (1954)

Jan Hrabina se narodil 1. ledna 1954 v Praze. Když mu bylo dvanáct let, rodiče se přestěhovali do Budapešti, kde otec pracoval jako obchodní zástupce. V letech 1966–1969 tam Hrabina navštěvoval sovětskou školu.

Oba rodiče byli členy KSČ, ale po invazi v roce 1968 je ze strany vyloučili. V Praze Hrabina vystudoval gymnázium a v roce 1973 odmaturoval.

V druhé polovině 70. let se stal členem baptistického sboru Na Topolce, později i členem staršovstva sboru.

Hrabina střídal různá povolání, rok pomáhal u vykopávek archeologům, pracoval jako ošetřovatel v psychiatrické léčebně Horní Beřkovice, v letech 1975–1976 hlídal dětské hřiště, následně dělal lepiče plakátů, poštovního doručovatele nebo se živil jako pomocný dělník.

V 70. letech se čtyřikrát hlásil na teologii na evangelickou fakultu, ale přestože přijímací zkoušky úspěšně složil, nedostal státní souhlas ke studiu.

Navštěvoval a organizoval bytové semináře v Praze.

Chartu 77 podepsal mezi prvními v lednu 1977 u Miloše Rejchrta. Kvůli podpisu přišel zhruba na dva roky o řidičský průkaz. Absolvoval řadu výslechů a domovních prohlídek.

Spolupracoval s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných, distribuoval samizdat a koncem 80. let měl v domě cyklostyl.

Dlouhodobě měl kvůli svému přesvědčení odpor k vojenské službě. Nástup na vojnu se snažil všelijak odkládat a obcházet, například se na čas nechal hospitalizovat v psychiatrické léčebně v Bohnicích.

V roce 1979 byl povolán k devatenáctiměsíční náhradní vojenské službě, kterou odsloužil v ČKD. Žádal, aby mohl i zbylých pět měsíců strávit v civilním sektoru, ale obdržel povolávací rozkaz na základní výcvik, na který odmítl nastoupit.

Od dubna 1981 byl proto vazebně stíhán a 12. ledna 1982 byl odsouzen na třicet měsíců podle § 269 za nenastoupení základní vojenské služby. Jeho dceři byl tehdy necelý rok.

Výkon trestu si odpykal v Plzni Na Borech. Musel vykonávat jednu z nejhorších prací – broušení bižuterie (tzv. šatony). Asi rok po propuštění z vězení dostal v roce 1984 znovu povolávací rozkaz. Tentokrát už pět měsíců odsloužil.

Hrabina také studoval bohemistiku na podzemní univerzitě, která vznikla v domě Mackových v ulici Na Topolce v roce 1988. Po dvou semestrech se výuka přesunula do ČKD ve Vysočanech, kde se tehdy Hrabina živil jako topič v kotelně.

V roce 1989 spoluzakládal Nezávislé tiskové středisko a vydával Informační servis v galerii U Řečických.

V roce 1990 se stal prvním provozním ředitelem Respektu.

V roce 1995 byl rehabilitován.

Živí se jako správce bytových domů, žije v Praze.

Svědectví Jana Hrabiny:

„V sovětské škole v Budapešti“

„Seznámení s disentem“

„Bytové semináře“

„Podpis Charty 77“

„Výslechy na StB po Chartě 77“

„Samizdat“

„Třicet měsíců vězení za odpírání vojenské služby“

„Výkon trestu Na Borech v Plzni“

„Předávání zpráv od Havla“

„Podzemní univerzita na konci 80 let“

„Podezření ze spolupráce s StB“

Zdroj:

Ústav pro studium totalitních režimů

Štěpán Křivánek

Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry