Stvoření: 31. Jak se mohou modlitebny stát ekologicky udržitelnějšími
Stvoření
Jak se mohou modlitebny stát ekologicky udržitelnějšími
“Udržitelné” modlitebny přicházejí o nejlepší příležitost zachránit planetu
V současné době stále méně lidí využívá modlitebny nebo pravidelně navštěvuje bohoslužby. Pokles účasti na bohoslužbách představuje výzvu – a příležitost – pro sbory, které se rozhodly usilovat o ekologickou udržitelnost.
Učení většiny náboženství a denominací nabádá, ne-li přímo přikazuje svým stoupencům, aby se starali o Boží stvoření. Od prvního Dne Země v roce 1970 si mnoho modliteben vzalo k srdci poselství ekologické udržitelnosti.
Začínají zpravidla se zlepšováním každodenního chování svých sborůí: Recyklace, používání omyvatelných talířů, šálků a příborů místo jednorázových nebo úspora energie nastavením termostatu o několik stupňů výše v létě a níže v zimě.
Dále se sbory mohou zaměřit nejen na chování lidí, ale i na provoz svých budov a pozemků. Mohou instalovat vysoce účinné systémy HVAC, vodovodní potrubí a velké spotřebiče. Jiné mohou na střechu umístit solární panely a na parkoviště dobíjecí stanice pro elektromobily. Nebo upraví své pozemky tak, aby lépe zpracovávaly dešťovou vodu, a vytvoří komunitní zahrady, které pomohou nasytit sbor a sousedy.
Cílem mnoha, ne-li většiny programů ekologické udržitelnosti modliteben jsou “čisté nulové emise”, což znamená, že modlitebna vyprodukuje tolik čisté energie, kolik jí spotřebuje.
“Většina příruček o udržitelnosti sborů – a je jich mnoho – ignoruje ještě zřejmější opatření, které je třeba přijmout, aby byla zajištěna skutečná udržitelnost.”
Většina příruček o udržitelnosti církví – a je jich mnoho – ignoruje ještě zřejmější opatření, které je třeba přijmout k zajištění skutečné udržitelnosti: Využití často velmi málo využívaných nemovitostí co nejplněji a nejproduktivněji pro dobro komunity.
Vzhledem k menšímu počtu věřících a stále lepšímu internetovému připojení se většina sborů potýká s velkým nesouladem mezi malými, stárnoucími sbory a velkými, často chátrajícími nemovitostmi. Malý počet věřících se o sobotách schází v příliš velkých modlitebnách, zatímco vzdělávací místnosti a další hospodářské budovy zůstávají nedostatečně využity nebo dokonce nevyužity.
Měla by být modlitebna, která dosahuje nulové uhlíkové stopy, ale jejíž budovy slouží jen několika málo lidem několik hodin týdně, považována za ekologicky udržitelnou?
Vezměme si tento příklad: Po ulici jezdí dva městské autobusy. Autobus č. 1 přepravuje 60 cestujících několik hodin každý den v týdnu. Autobus č. 2 přepravuje šest cestujících pouze jeden den v týdnu. Autobus č. 1 musí častěji zastavovat, častěji otevírat a zavírat dveře a více opotřebovává motor a pneumatiky. Autobus č. 2 jede relativně nepřetržitě a šest dní v týdnu stojí v garáži.
Který autobus je ekologičtější? Autobus č. 2 by mohl být považován za udržitelnější v úzkém smyslu čisté nuly, ale většina z nás by souhlasila s tím, že autobus č. 1 je ve skutečnosti ekologicky udržitelnější. Plně obsazený městský autobus přitahuje cestující z řad těch, kteří by jinak jezdili vlastními auty, což výrazně snižuje celkové emise.
Modlitebny, které se rozhodnou zaměřit na ekologickou udržitelnost, jsou vedeny k tomu, aby se zaměřily spíše na výrobu a spotřebu energie než na využití na jednu obslouženou osobu, nebo ještě šířeji, na komunitní účely. K jakým účelům jsou církevní nemovitosti využívány a pro kolik lidí?
Sbory často nemají rády nepříjemnosti spojené se sdílením svých nemovitostí. Thomas E. Frank, emeritní děkan Wake Forest University, k tomu poznamenává: “Sbory se stávají stejně ochranářskými jako majitelé domů, úzkostlivě se snaží nepoškrábat novou podlahu, bojí se cizích lidí, kteří se stěhují do sousedství, a vítají pouze přátele a rodinu a ‘lidi jako my’.”
“Mnoho nemovitostí věřících zůstává po většinu týdne prázdných a i o nedělích se využívají jen několik hodin.”
V důsledku toho zůstává mnoho nemovitostí věřících po většinu týdne prázdných a jsou využívány jen několik hodin, a to i o nedělích.
Tento model není ekologicky udržitelný, ne nutně kvůli velké uhlíkové stopě, ale proto, že počet uživatelů je malý.
Srovnejte to s modlitebnami, které cíleně otevírají své dveře dalším aktivitám – někdy proto, že to pomáhá naplňovat jejich poslání, jindy proto, že to pomáhá sboru v nouzi zaplatit účty, často obojí.
- Baptistický kostel Veirs Mill v Silver Spring ve státě Md. hostí kromě svého vlastního sboru v živé etnické čtvrti ještě tři sbory přistěhovalců.
- Jax Centre, bývalý anglikánský kostel svatého Jakuba apoštola v Montrealu, slouží kromě kostela jako domov agentury poskytující služby imigrantům, cirkusu a cirkusové školy.
- Emory Fellowship United Methodist Church ve Washingtonu, D.C., vybudoval na svém nevyužívaném pozemku 99 bytových jednotek dostupného a podpůrného bydlení jako součást multifunkčního projektu.
Aby byla zajištěna skutečná ekologická udržitelnost, musí modlitebny kromě snahy o čistou nulu vpustit komunitu do budovy sboru a zaměřit se přitom na:
Uvažování: Přijměte fakt, že majetek modlitebny je majetkem společenství, nikoliv soukromým majetkem. Cooperative Baptist Fellowship nabízí kreativní nápady pro své členské církve ve dvou svazcích případových studií “Svatostánky, inovativní místa“.
“Využívejte co největší část majetku modlitebny po co nejvíce hodin způsobem, který pomáhá komunitě.”
Objekty: Využívejte co největší část majetku modlitebny po co nejvíce hodin způsobem, který pomáhá komunitě. Malý sbor, který se schází v obrovské budově, je nejen problematický z hlediska životního prostředí, ale i z finančního hlediska.
Hodnocení: Při sledování zlepšování uhlíkové stopy měřte také dopad nemovitostí modlitebny na komunitu. Kolika lidem se slouží a jaký dopad to má na jejich životy?
Správa/vlastnictví: Pokud modlitebna není z jakéhokoli důvodu schopna revitalizace svého majetku, zvažte, zda jej nepředat do rukou někoho, kdo to dokáže, ať už prostřednictvím správy nebo prodeje.
Dalším důležitým způsobem, jak se mohou modlitebny stát ekologicky udržitelnějšími, je samozřejmě výchova jejich sborů k prosazování ekologických témat – přimět je k aktivní účasti na místních, státních a federálních aktivitách.
Snaha o nulovou uhlíkovou stopu sboru a jeho nemovitostí je chvályhodným způsobem, jak zlepšit environmentální udržitelnost. Stejně důležité nebo ještě důležitější je, aby modlitebna využívala své nemovitosti k pořádání aktivit, které z ní dělají víc než jen klubovnu pro její členy a skutečný přínos pro komunitu.
Rick Reinhard
Rick Reinhard
Rick Reinhard je ředitelem společnosti Niagara Consulting Group z Rockville ve státě Md, která pomáhá modlitebnám, judikaturám a komunitám při opětovném využívání a přestavbě nemovitostí věřících. Předtím, než odešel pracovat jako úředník pro Sjednocenou metodistickou církev, působil 30 let v místní správě města a v oblasti ekonomického rozvoje.
-tep-
Můžete také navštívit naši facebookovou stránku Baptisté – Síť víry nebo facebookovou skupinu Zpravodaj Baptisté – Síť víry